Ekonomové o rušení daňových výjimek: Jesle a školky nejsou, ale bonus ruší. A co nulová daň na tiché víno?

„Vnímám to tak, že to nemá mít jen rozpočtově pozitivní dopad. Především to má systém výrazně zjednodušit, aby bylo daňové přiznání jednodušší než doposud, a tento úkol podle mě rušení výjimek plní. Samozřejmě je pro daňového poplatníka nepříjemné, protože zvyšuje daňovou zátěž, to je logické," řekl David Marek o rušení daňových výjimek.

Na druhou stranu někde se prostředky na snížení rozpočtového schodku vzít musí. „Pokud se podíváme na ty daňové výjimky, které se ruší, tak často to dává docela smysl,“ dodal.

Opatření Blesk Zprávám okomentoval také ekonom Daniel Münich. Oba ekonomové pochválili zrušení školkovného či slevy na manželku. „Jestliže stát nemá peníze na ty nejchudší, nejpotřebnější a jejich děti, tak proč by měl ty věci dotovat formou slevy na školkovném těm dobře vydělávajícím?“ ptá Münich v případě školkovného. 

Ekonomové se naopak neshodli na zrušení benefitů pro zaměstnance. A vedle zrušené slevy na studenta by měl stát podle Münicha najít jinou výhodu pro ty, kteří se vzdělávají. 

Daň na manželku má mít možnost využívat jen rodič, který pečuje o dítě do 3 let věku. Současné podmínky podle vlády odrazovaly poplatníky od návratu do práce a významnější výdělečné činnosti, což má úprava změnit. Nárok na slevu totiž zanikal, pokud dotyčný překročil určitou výši příjmů. Například partnerka dobře zajištěného muže tak neměla motivaci si zaměstnání hledat.

V základu může uplatnit slevu 24 840 korun ročně, nebo 2070 korun měsíčně. Dvojnásobně vyšší slevu mohou uplatnit držitelé průkazu ZTP/P.

Zaměstnanci, živnostníci, důchodci či majitelé firem: Kdo a jak odskáče úsporný balíček?

„Například uplatňovaná sleva na manželku nebo manžela, který nepracuje, v podstatě znamenala podporu pro to, aby ten nepracující člen rodiny zůstával pohodlně doma, nepracoval. To nedává moc ekonomicky smysl, takže tohle si myslím, že je pochopitelné,“ komentoval Marek.

„V okamžiku, kdy ten partner začne pracovat, tak ten druhý vydělávající o tu slevu přijde, tím pádem si ta rodina moc nepomůže. Na jedné straně si dotyčný sice vydělá, na druhé straně přijde o spoustu peněz ztrátou té slevy, to je hodně demotivační. Odrazuje to od práce nejen u rodičů s dětmi, ale i u padesátiletých nebo šedesátiletých lidí, kdy vydělávající pobírá slevu na nepracující šedesátiletou manželku," domnívá se ekonom Daniel Münich. 

Kdo může uplatnit slevu?

• Vlastní dítě obou manželů, jeden z manželů bez příjmů, všichni žijí ve společně hospodařící domácnosti – slevu lze uplatnit.
• Dítě obou manželů – ve společně hospodařící domácnosti žije s každým z nich střídavě jednotlivě, matka samoživitelka (bez nového manžela) bez příjmů, poplatník – otec se znovu neoženil – slevu nelze uplatnit.
• Otec dítěte se svým vlastním dítětem a novou manželkou bez příjmů, dítě žije (i občas) ve společně hospodařící domácnosti. Z pohledu manželky se jedná o vyvdané dítě manžela – slevu (příp. částečně) lze uplatnit.
• Manžel s novou manželkou bez příjmů s jejím vlastním dítětem (i občas) ve společně hospodařící domácnosti – slevu (příp. částečně) lze uplatnit.
• Dědeček s babičkou bez příjmů s vlastním vnukem do 3 let věku žijí ve společně hospodařící domácnosti, vnuk rozhodnutím svěřen do péče nahrazující péči rodičů – slevu lze uplatnit.
• Poplatník – rodič s manželkou bez příjmů a současně prarodič, se studujícím dítětem a s jeho dítětem ve věku do 3 let žije ve společně hospodařící domácnosti – nadále bude platit situace, že tento poplatník nesmí uplatnit slevu na manželku (vnuk nebyl svěřen poplatníkovi do péče nahrazující péči rodičů), ale dále může uplatnit daňové zvýhodnění na dceru a i na vnouče.
• Video Ptám se, pane premiére: Petr Fiala o důchodové reformě, DPH i chystané cestě do USA - Jakub Kopřiva, Lukáš Červený

  Video se připravuje ...

Navrhuje se zrušení slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení, tedy „školkovného“. Vláda to odůvodňuje tím, že výhodu využívali hlavně středně a vysokopříjmoví lidé, kteří měli dostatečně vysoký základ daně. Šlo o roční slevu ve výši minimální mzdy, v roce 2023 maximálně 17 300 korun za dítě. Školkovné mělo rodiče motivovat, aby pracovali, to se ale za 10 let existence této výhody nenaplnilo.

„Vzhledem k tomu, že slevu čerpá jeden z rodičů, slouží tato daňová výhoda k obstarání péče o dítě, aniž by zásadně motivovala druhého rodiče ke vstupu do zaměstnání,“ uvádí se ve zprávě.

Naopak nízkopříjmoví, například samoživitelky s částečným úvazkem, kvůli nízkému základu daně slevu nevyužívali, nemohli ji uplatnit. Ani je to tedy nemotivovalo k práci a nadále využívali například sociální dávky. Důvodová zpráva odkazuje na rozbor školkovného z roku 2015, už tehdy byl hodnocený jako zbytečný.  

66 % Čechů nesouhlasí s balíčkem: Zasáhne Sněmovna? Poslanci pětikoalice budou mít „zákaz“

„Školkovné je proto dobrým příkladem toho, že daňové nástroje nejsou vždy nejvhodnějším nástrojem realizace sociální politiky,“ uvádí vláda, která chce zároveň navyšovat kapacity školek. Dodává, že sleva kvůli své výši pokrývala jen zlomek nákladů, které rodiče při umístění dítěte do školky musí vynaložit. „Školkovné byla spíš podpora středních a bohatších rodin,“ uvedl Marek.

„V principu stát nemá dostatek peněz na pomoc těmto nejchudším lidem, těm nejchudším rodičům, aby jim zajistil například dostatek školek, aby jim případně doplácel na nějaké jiné předškolní zařízení. Na druhé straně poskytuje slevu středně a vysokopříjmovým. To nedává logický smysl. Jestliže stát nemá peníze na ty nejchudší, nejpotřebnější a jejich děti, tak proč by měl ty věci dotovat formou slevy na školkovném těm dobře vydělávajícím?“ ptá se Münich. 

„Kdyby bylo dost peněz, tak samozřejmě ať školkovné zůstane. Ale víme, že je problém investovat do předškolních zařízení, stát skutečně peníze nemá. Bylo by samozřejmě dobré, kdyby vláda zároveň paralelně s tímhletím krokem zásadním způsobem změnila způsob investování do předškolních zařízení, aby skutečně ten problém přestal existovat," dodal ekonom. 

Tiché víno se sice spotřební daně nedočkalo, přijít by ale mělo o mnohem větší výhodu. Zrušit by se totiž měla daňová uznatelnost „výdajů na reprezentaci“. Za dárky ve formě vína pod 500 korun firmy zaplatily na daních méně, odečíst si mohly také DPH.

Vláda podotýká, že „ne všechno vykázané tiché víno uplatněné jako výdaj na reprezentaci je ve výsledku opravdu darováno“. Tato výhoda ve formě daňového odpočtu není u ostatních alkoholických nápojů možná. Víno navíc firmy rozdávají ve formě darů často. 

Vondra pro Blesk: ODS zametá bordel, naštvalo mě víno. Udělat jsme to museli, kompromis není sprostý

„Jedná se o nesystémovou výjimku z obecného režimu výdajů na reprezentaci, respektive o výjimku z výjimky, kdy se obecně za dar nepovažují taková plnění, která nejsou předmětem spotřební daně (s hodnotou bez DPH do 500 Kč). Tiché víno obecně předmětem spotřební daně je, avšak doposud ho za zákonem stanovených podmínek bylo možné do daňových výdajů jako dar na reprezentaci zahrnout na rozdíl od dalších plnění, která předmětem spotřební daně jsou, například pivo, lihoviny a podobně,“ píše se v důvodové zprávě.

„To je záležitost, která neměla žádný ekonomický efekt, jenom zbytečně snižovala rozpočtový příjem,“ komentoval Marek.

„Určitě postrádá smysl, aby si jeden typ výrobců vylobboval tak obrovskou výhodu a ostatní ji neměli,“ souhlasí Münich. Nechal by to na trhu a ne na tom, kdo je silnější lobbista.

Mělo by se zrušit daňové zvýhodnění benefitů pro zaměstnance čerpaných třeba z FKSP, ze sociálního fondu a podobně. Zaměstnanci si díky této výhodě kupovali například léky nebo hygienu, stejně tak využívali léčebná či rekreační zařízení. Dále šlo třeba o příspěvek na tištěné knihy. Péče měla u zaměstnanců vést k lepší motivaci.

Podle vlády však tyto výhody uplatňovaly hlavně větší subjekty a zvyšovalo to jejich konkurenční výhodu na trhu práce. Tím se prohlubovalo nerovné postavení zaměstnavatelů. Například menším firmám se daňové benefity nevyplatily, nevyužil se jejich potenciál. Některé benefity navíc nemají stanovenou maximální částku, a mohou mít vysokou hodnotu, která je osvobozená od daně.

Jinak prý nebude poskytování zaměstnaneckých výhod nijak dotčeno, zaměstnavatelé o nich budou moci rozhodovat dál. Hrozí ale, že je nebudou mít zájem poskytovat.

Vláda si vínem zavařila, zájmové skupiny toho využijí, říká expert z NERV. Kde by víc škrtal?

„Jsou tady daňové výjimky, které by možná stály za hlubší diskuze, tím myslím právě třeba rušení podpory některých zaměstnaneckých benefitů. Ty například pomáhaly tomu, aby se zaměstnanci nebo obecně lidé více věnovali sportu, hýbali se, podporovány byly například multisport karty. Tady je otázka, jestli to rušení s sebou nepřinese i nějaké negativní efekty, že to lidé bez podpory nebudou využívat, nebudou sportovat a pak to může mít nějaké společenské dopady, které jsou negativní,“ míní Marek.

„Já s tím rozhodně nesouhlasím. Těch příležitostí, jak lidé mohou sportovat, je spousta,“ řekl Münich.

Dotknout by se to mělo také stravenek: „S ohledem na neplnění účelu daňové výjimky se navrhuje zrušení osvobození nadlimitních stravenek. Ty dnes na rozdíl od tzv. stravenkového paušálu mohou být poskytovány bez limitu, čímž mohou tyto stravovací benefity činit řádově i stovky korun denně (tzv. manažerské stravenky). V souvislosti s tím dojde i k úpravě stravovacího paušálu tak, aby ho mohly adekvátně čerpat i osoby na delších pracovních směnách," uvádí zpráva.

„Já nevěřím tomu, že by stát se měl plést do těchto věcí. Lidé jsou dost chytří na to, aby věděli, jak se svými penězi naložit. Tohle je jenom způsob, jak balamutit lidi a živit firmy, které na těchto stravenkách nebo dalších poukázkách dělají byznys,“ dodal Münich. 

Tisková konference vlády ke konsolidačnímu balíčku (11.5.2023) | Blesk: Jiří Koťátko

Zrušit by se měla sleva na dani na studenta. Nyní jde o částku 4020 korun ročně, nebo 335 korun měsíčně. Výhodu podle odůvodnění využívají jen studenti s vyššími příjmy. Studentům jinak stačí standardní sleva na poplatníka, kdy se nedaní výdělky do 205 600 korun ročně, tedy pokud si měsíčně vydělává asi 17 100 Kč.

Sleva na dani na studenta podle vlády vede také k tomu, že lidé tento status využívají jen formálně, aby na ni měli nárok. Reálně přitom nestudují.

Kromě toho slevy na dani obvykle slouží jako výjimečný prostředek, který má kompenzovat neočekávané situace. Studium ale podle vlády takovou mimořádnou událostí není.

Zpráva uvedla, že rodiny mohou čerpat daňové zvýhodnění na vyživované dítě až do jeho 26 let. Jde o 15 204 Kč ročně na jedno dítě, 22 320 Kč ročně na druhé dítě a 27 840 Kč ročně na další děti. Využívat to mohou jako slevu na dani, daňový bonus nebo kombinaci obou.

„Rozpočtově je to drobnost, myslím si, že bylo zbytečné to tam dávat,“ sdělil Münich.

Navíc se pro studenty podle něj nic moc neudělá, nepodpoří se například sociálně slabší rodiny, jejichž dítě by chtělo studovat. „Když už se zrušila ta sleva na studenta, tak se měla nějakým výraznějším způsobem posílit finanční podpora studentů na vysokých školách, obzvlášť těch potřebných. To se teď objevilo v prioritách pana ministra Beka, který předpokládá, že by se mohl zavést systém vratných grantů, což je právě nástroj, který pomůže těm, co to skutečně potřebují,“ uvedl.

Tisková konference ke konsolidačnímu balíčku: Ekonomky Helena Horská a Danuše Nerudová (11.5.2023) | Blesk: Jiří Koťátko

Jaké další daňové výjimky by se měly zrušit?

• Omezení osvobození příjmů z tombol a hazardních her
• Zrušení odpočtu za členské příspěvky odborovým organizacím
• Omezení osvobození při prodeji cenných papírů a podílů v obchodních společnostech
• Zrušení osvobození náhrady za vyvlastnění
• Zrušení zvláštního daňového režimu pro plat prezidenta republiky
• Zrušení odpočtu úhrad za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání
• Zrušení osvobození mzdového vyrovnání v hornictví a odstupného horníkům

Tisková konference ke konsolidačnímu balíčku: Vicepremiér Ivan Bartoš (11.5.2023) | CNC / JIŘÍ KOŤÁTKO