Expremiér Špidla pro Blesk: Řadě důchodců hrozí příjmová chudoba, dočasný příspěvek nedorovná inflaci
Premiérem byl v letech 2002 a 2004, také tehdy se mluvilo o důchodové reformě. Nyní Vladimír Špidla (ČSSD) komentuje současné změny v penzích. „Stále větší část důchodového systému tedy musí být financována z obecných daní, nikoliv pouze z odvodů z práce," uvedl pro Blesk. Zvýšení DPH je ale podle něj ostudné. Dočasný příspěvek, kterým chce vláda nahradit mimořádné valorizace, podle něj seniorům nepomůže. Nesouhlasí také s navyšováním věku odchodu do důchodu.
Blesk: Blesk Zprávám jste dříve k důchodům řekl: „Jakékoliv změny se musí odehrát tak, aby systém fungoval beze zbytku pořád. Podle mého názoru je nutné systém ustavičně adaptovat, přizpůsobovat se tomu, jak se mění svět.“ Jaké změny byste v současnosti navrhoval? A jak byste komentoval kroky, které chce volit současná vláda?
Špidla: V první řadě musíme změnit a navýšit příjmovou stranu důchodového systému. Bez toho ho nelze stabilizovat. Musíme se také jasně přihlásit k průběžnému systému, a rozhodnout, že jeho prostřednictvím budeme zabezpečovat naše důchodce. Všechny ostatní systémy jsou pouhým doplňkem.
V neposlední řadě musíme přizpůsobit příjmovou stránku změnám na trhu práce, protože s nástupem umělé inteligence a digitalizace se radikálně mění pracovní trh a stále více práce přestává být evidována, tudíž ani nevytvoří příjem důchodového systému a z něj vycházející nárok. Mám tady na mysli práci, kterou odvede umělá inteligence, nikoliv zaměstnanci.
Stále větší část důchodového systému tedy musí být financována z obecných daní, nikoliv pouze z odvodů z práce. Sociální pojistné musí být rozhodně zachováno, ale zároveň doplněno příjmy z obecných daní. Jednou z možností je financovat nultý pilíř z daní a zásahovou část z pojistného. Stejně tak lze financovat například invalidní a vdovské důchody z odvodů.
V pondělí Marian Jurečka uvedl, že mimořádné valorizace penzí nahradí „dočasný“ příspěvek. Zpřísnit se mají také podmínky předčasného důchodu. Jak na to nahlížíte?
Dočasný příspěvek znamená, že se fakticky nebude dorovnávat ztráta způsobená inflací. Dosavadní valorizační mechanismus stanovený sociální demokracií právě byl vytvořen tak, aby reálnou míru inflace dorovnával.
V návrhu ministra Jurečky je nepřijatelné rovněž snížení valorizačního koeficientu ve vztahu k reálným mzdám z jejich poloviny na třetinu. Vypadá to abstraktně, ale znamená to, že to v následujících letech uvrhne řadu důchodců do příjmové chudoby. Nyní je v ní zhruba 9 -10 procent z nich, během pěti až deseti let se tento podíl při novém valorizačním mechanismu zdvojnásobí.
Ostudný je také způsob zvýšení daně z přidané hodnoty, u kterého je zásah do rozpočtu běžné rodiny i domácnosti důchodců podstatně větší než v rozpočtu milionářů. Rád bych v této souvislosti také poznamenal, že se často hovoří o předvídatelnosti daňového systému. Zjevně to platí o daních pro firmy, ale už zdaleka ne u daní a valorizačního mechanismu, který se dotýká domácností.
Střední délka života v důchodovém věku se zásadně neprodlužuje, míní Špidla
Ministr Jurečka také nastínil, že by důchodci mohli přechodně zůstat na částečných úvazcích, než aby z práce šli hned do důchodu. Souhlasíte s tím?
V zásadě není jasné, co tím pan ministr myslí. Částečné úvazky již fungují, a nejde tedy o nic nového. Důchodcům v současné době nic nebrání, aby pracovali na částečný úvazek, ať již před nástupem do důchodu nebo po něm. Je to v zásadě stav, který již funguje v praxi. Nedává to tedy žádný velký smysl a nejde o žádnou změnu.
Nesouhlasíte se zvyšováním věku odchodu do důchodu, jak už jste uvedl v jiných médiích. Proč je to podle Vás problematické? Argumentem je to, že se zvyšuje věk dožití a lidé tráví v důchodu více času než jejich předci.
Stárnutí je individuální proces. Obecně se sice střední délka života zvyšuje, což je ovšem statisticky ovlivněno zejména zlepšováním dětské a novorozenecké úmrtnosti. Je to dáno i pokrokem například v oblasti léčby kardiovaskulárních nemocí v pozdním středním věku.
Pokud ale jde o střední délku života v důchodovém věku, tak ta se nijak zásadně neprodlužuje. Když si vezmete, že v roce 1870 se 70letý důchodce dožil šesti dalších let v důchodu a v současné době je to zhruba 11 let, tak vidíte, že se střední délka života v důchodu nijak dramaticky nezvyšuje. Další věcí je, že se střední délka života neprodlužuje průběžně. Není to tedy ocelová pravda, o kterou se lze opřít.
Například v posledních třech letech byl vývoj opačný. Střední délka života je také rozdílná v jednotlivých regionech a rovněž tak u jednotlivých profesí. Například u lidí se středním vzděláním bez maturity se tato střední délka života nemění nebo spíše snižuje, a u vysokoškoláků se prodlužuje. Střední délka života je tedy obecný pojem, který nevystihuje individuální osudy.
V perspektivě věku 65 let odchodu do důchodu se vychází z představy, že po 65. roku života je většina lidí už svým věkem natolik omezena, že nemůže vykonávat svoji práci. U nás je střední délka ve zdraví 62 let, z čehož vidíte, že 65 let je nastaveno dobře.
Unikly také informace, že by vláda mohla získat více peněz zvýšením některých daní. Co si o tom myslíte? Sám radíte například snížením odlivu dividend do zahraničí nebo zmenšení šedé zóny…
Míra odlivu dividend je u nás nadprůměrně vysoká v porovnání s jinými zeměmi. Do této oblasti lze jednoduše sáhnout a jde o příjmy, které jsou dosažitelné. Současně je pravda, že velká část ekonomického výkonu je v šedé zóně, a to z důvodu daňových optimalizací a snahy uniknout daňovým odvodům. Částečně je to vnucené charakterem práce. Dříve jsem upozorňoval například i na problematiku exekucí.
Kdybychom také lidi dokázali vysvobodit z dluhového otroctví, tak to bude přínos pro státní rozpočet. Lidé v exekucích jsou často nuceni okolnostmi příjmy nepřiznávat, aby vůbec byli schopní přežít.
