Čeští důchodci jsou na tom „dramaticky hůř“ než na Západě. Špidla odmítá revoluci

Expremiér Špidla vidí důchodový systém jako komplexní instituci, která nesnáší revoluce. „Jakékoliv změny se musí odehrát tak, aby systém fungoval beze zbytku pořád. Podle mého názoru je nutné systém ustavičně adaptovat, přizpůsobovat se tomu, jak se mění svět,“ řekl Špidla Blesk Zprávám. Sám působí na pohled jako „baťůžkář“, ale díky letům stráveným v Bruselu je v penzi zajištěný královsky.

Špidla zmínil radikální nástup umělé inteligence, digitalizace a stárnutí populace, na to vše je podle jeho názoru potřeba reagovat. „To, co systém potřebuje, nejsou revoluce, ale důsledné a dlouhodobé adaptace.“

Šéfka důchodové komise přiznává: Systém je zastaralý

Předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová si v první řadě klade otázku, co si pod pojmem důchodová reforma představit. Zda je to daňová asignace, tedy možnost, aby děti přispívaly přímo na penze svých rodičů, druhý důchodový pilíř nebo potřeba adaptace na aktuální vývoj.

„Je nutné si uvědomit, že systém je zastaralý a komplikovaný a vnější prostředí se vyvíjí takovým způsobem, že systém není schopen zaručit, aby důchody byly spravedlivé a důstojné,“ vysvětlila předsedkyně důchodové komise Nerudová.

Konference k důchodům - Fórum rodinné politiky | Jakub Herzán/Blesk

Cílem Nerudové a celé komise je přizpůsobit stávající systém penzí podmínkám současnosti i blízké budoucnosti. Tedy na bázi parametrické změny, ne reformy. Podle Nerudové je nutné začít z historické zkušenosti menšími tématy, dobrání se shody u nejpalčivějších témat, jako je například rozdíl v důchodech mužů a žen, a po zmapování převést následné do reálné politiky.

První pilíř nestačí, druhý prý není řešení

V otázce razantní změny, tedy zavedení druhého důchodového pilíře, má pak Nerudová jasno: „Pokud reforma znamená zavedení nějakého dalšího pilíře, tak se domnívám, že takovýto druh změny, jako je reforma, se dá realizovat ve státě, kde existuje velká důvěra lidí ve stát. To není situace České republiky.“

Podobného názoru je i Martin Potůček z Univerzity Karlovy, podle jeho názoru aktuální důchodový pilíř zaostává za současnými potřebami lidí. „První pilíř naprosto zaostává nad vývojovými trendy současnosti, které na naši republiku a lidi bude dopadat v budoucnosti,“ uvedl. Potůček zdůraznil, že systém není uživatelsky příjemný, vytváří mnoho vnitřních napětí a politická scéna by měla začít připravovat budoucí, jinou podobu prvního pilíře. Sám to vidí na trať kolem osmi let dlouhou.

Důchody vzrostou znovu asi o 900 korun. Maláčová má ještě jednu neznámou

Dle průkazného měření nazvaného Materiální deprivace, které zkoumá celkem devět kritérií toho, co si mohou současní senioři dovolit, se mají čeští důchodci razantně hůře než senioři na Západě.

„Měření například zkoumá, zda si senioři mohou dovolit každý druhý den maso, jednou ročně dovolenou mimo domov, nebo jestli mají telefon. Když poměříme tato kritéria našich důchodců a důchodců na západ od nás, vycházíme dramaticky hůře. Nemluvě o tom, že naši senioři nemají žádné úspory,“ řekl Blesk Zprávám poslanec Roman Sklenák (ČSSD).