Pondělí 20. května 2024
Svátek slaví Zbyšek, zítra Monika
Oblačno, bouřka 20°C

Pavel návštěvou Senátu ukončil Zemanovo trucování: Vystoupil s projevem, sklidil potlesk

Aktualizováno -
30. března 2023
19:07
Autor: ČTK, for, Mii - 
30. března 2023
07:09

Prezident Petr Pavel dnes dopoledne navštívil Senát, kde přednesl projev. Horní komoru navštívil jako první ústavní instituci, a to tři týdny po nástupu do funkce. Na prvním nádvoří Valdštejnského paláce dorazil s vojenskou přesností a v souladu s plánem v 08:40, ze sídla odjel po třech hodinách. S předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS) a dalšími senátními představiteli hlava státu před projevem absolvovala neveřejná jednání.

„Moji předchůdci, zjednodušeně řešeno, někdy k Senátu měli problematické vztahy,“ zahájil Pavel svůj projev v Senátu. „Chtěl bych napravit vztahy našich dvou ústavních institucí,“ dodal.

Následně nastínil, co jak jeho osobu, tak Senát čeká. „Náš společný úkol, který máme před sebou, je sdílená povinnost vybrat členy Ústavního soudu,“ uvedl Pavel s tím, že na ústavní soudce navrhne jen kandidáty, o jejichž kvalitách nebude mít pochyby. Senátoři prezidentovy nominanty schvalují.

Pavel také řekl, že rád bude nadstranickým prezidentem. „Nadstranickost vnímám jako nezávislost na stranické politice,“ rozebral. Svůj vliv chce využívat zejména ve vztahu k vládě, řekl senátorům. Za projev, který trval zhruba 9 minut, sklidil potlesk.

Video  Pavel v Senátu: Návštěva kanceláře předsedy Vystrčila (30.3.2023)  - Blesk: Maxmilián Nový
Video se připravuje ...

Stručnost v duchu své pověsti projevil Pavel při zápisu do pamětní knihy v předsálí kanceláře předsedy Senátu, když nad svůj podpis napsal krátkou větu: „Je mi ctí.“.

Pavel: Ústavní instituce musí mluvit jedním jazykem

„Chci poděkovat panu prezidentovi, že splnil slovo a navštívil schůzi Senátu,“ komentoval návštěvu Vystrčil, který projev Pavla vnímal jako návrat k ústavnosti. Prezidentovi nabídl, aby se jeho lidé účastnili jednání senátní komise pro ústavu. „To by výměnu názoru velmi ulehčilo,“ řekl předseda Senátu.

„Já návštěvu institucí považuji za naprostý základ, aby stát fungoval,“ vzal si poté slovo Pavel. Podle něj zvlášť v kontextu války na Ukrajině je důležité, aby všechny ústavní instituce mluvily jedním jazykem. „Spolupráce se Senátem bude na několika úrovních,“ sdělil rovněž a slíbil, že se znovu ukáže dříve než za osm let.

Video  Tiskovka Pavla a Vystrčila po projevu v Senátu (30.3.2023)  - ČTK
Video se připravuje ...

Po 9 letech první prezident

Prezident Zeman naposledy senátory na jejich schůzi navštívil v květnu 2014. O Senátu se vyjadřoval jako o zbytečné ústavní instituci, kterou by bylo možné vyhladovět, tedy zrušit její financování ze státního rozpočtu. Senát Zemana v minulých letech kritizoval za jeho kontroverzní výroky a postoje. V roce 2019 schválil návrh ústavní žaloby na Zemana kvůli hrubému porušování ústavy, Sněmovna v tehdejším složení ale k návrhu nezbytný souhlas nepřipojila.

Horní komora má dnes odpoledne zároveň projednat zákony o kompenzaci zdravotnickým zařízením v souvislosti s epidemií koronaviru a o investičních společnostech nebo novelu občanského soudního řádu. Schvalovat má také misi vojenských policistů do týmu vyšetřovatelů válečných zločinů na Ukrajině v důsledku ruské agrese.

Celé znění projevu Pavla v Senátu

Vážený pane předsedo, vážená paní místopředsedkyně, vážení páni místopředsedové, vážené senátorky, vážení senátoři,

těší mě, že má první návštěva Parlamentu směřuje právě do jeho horní komory. Důvody jsou pro to v zásadě dva. Někteří mí předchůdci měli se Senátem, zjednodušeně řečeno, problematické vztahy. Mezi mými cíli v prezidentském úřadě je přispívat ke zlepšení politické kultury v naší zemi. A dnes bych rád udělal jeden z prvních kroků tímto směrem. Chtěl bych napravit vztahy našich dvou ústavních institucí, aby byly založené na vzájemném respektu k našim ústavním rolím.

Druhým důvodem, proč nejprve předstupuji před senátory, je společný úkol, který nás v nejbližší době čeká. Tím je sdílená odpovědnost za složení Ústavního soudu. Rozhodl jsem se, že proces výběru kandidátů na ústavní soudce bude transparentní. Oslovil jsem široké spektrum právnických institucí, aby nominovaly vhodné kandidáty. Sestavil jsem konzultační panel složený z významných odborníků, kteří mi pomohou vybrat z kandidátů ty nejlepší. Celý proces budu průběžně pečlivě sledovat a aktivně se ho také účastním. Nakonec vám navrhnu pouze takové kandidáty, o jejichž kvalitách budu sám přesvědčen.

Našich společných úkolů bude více. Prostřednictvím pravidelných schůzek vrcholných ústavních činitelů a ministra zahraničí chci pomoci koordinovat zahraniční politiku. Předseda Senátu bude mít na těchto schůzkách vždy důležitou roli. Obzvláště v dnešní napjaté mezinárodněpolitické situaci je nezbytné, aby Česká republika mluvila v zahraniční politice jedním hlasem.

Senát i prezident republiky mají podle mého názoru mnoho společného. Nejdůležitější podobnost vidím v ústavních a politických rolích obou institucí. Ve volbách do Poslanecké sněmovny lidé ve skutečnosti volí politiky a stranu, které by rádi viděli ve vládě. Vláda a sněmovna tvoří většinu obsahu politiky. K tomu jim Ústava dává rozsáhlé pravomoci.

Na druhé straně Senát a prezident republiky dostali pravomoci výrazně menší. Senát je na poli zákonodárné moci slabší než Poslanecká sněmovna. Podobně je prezident na poli výkonné moci slabší než vláda.

Ústavní rolí Senátu i prezidenta je spíše vyvažovat, korigovat, kontrolovat a někdy také brzdit nebo naopak motivovat. Obě naše instituce hrají roli pojistky v politickém systému, dokonce i důležité pojistky demokracie.

V politice však nejde vždy jen o moc, tedy o to, jak silné ústavní pravomoci nám byly svěřeny. Jde často také o vliv a o symbolickou rovinu politiky. Jako senátorky a senátoři moc dobře víte, jak svým vlivem můžete posouvat dobré věci kupředu. Vaše aktivity ve volebních obvodech často nesouvisejí s pravomocemi, kterými Senát disponuje, ale uplatňujete zde svůj vliv. Mluvíte s místními a regionálními politiky, aktivisty a zainteresovanými občany. Pomáháte hledat řešení a spojujete lidi.

Ani já nechci omezit výkon prezidentského mandátu pouze na uplatňování moci. Vliv prezidenta a symbolický význam jeho činů mohou mnohému pomoci. Je to pro občany často nejviditelnější část jeho práce.  

Proto se nechci věnovat sporům o své kompetence, tedy sporům o vlastní moc. Chci naopak využít svůj vliv a možnosti pro dobré věci. Jejich prostřednictvím pak vytvářet tlak na ty, kteří mají větší moc než já. Pochopitelně hlavně na vládu.

Chci jezdit po celé zemi, mluvit s lidmi a naslouchat jim. Chci připomínat témata, na která se zapomíná. Nebo témata, kterým se raději záměrně vyhýbáme, protože na jejich řešení nemáme dost odvahy.

Budu navštěvovat regiony a obzvláště ty, které jsou někdy označovány jako strukturálně postižené nebo i jako periferie. Periferie příhraniční, ale i vnitřní. Jednoduše regiony, kde se lidem dlouhodobě nežije snadno. Mezi regiony se neustále zvětšují rozdíly v životní úrovni, kvalitě veřejných služeb, školství i zdravotnictví. Mým cílem je uplatnit svůj vliv a přispět k tomu, abychom tento nezdravý trend postupně obrátili.

Video  Pavel před projevem v Senátu (30.3.2023)  - Blesk: Maxmilián Nový
Video se připravuje ...

Součástí naší prezidentské tradice je očekávání nadstranického prezidenta. Rád bych takovým prezidentem byl. Nemám tím na mysli, že bych měl být nadřazený politickým stranám. Strany považuji za nezbytnou a velmi důležitou součást naší demokracie.

Nadstranickost vnímám jako nezávislost na stranické politice. Jako hledání toho, co strany přesahuje. Jsem přesvědčen, že by prezident měl pomáhat hledat styčné body mezi stranami, mezi vládou a opozicí, mezi odlišnými zájmy. Cílem by mělo být hledání konsensu, který v naší politice schází.

Myslím, že dobře víte, o čem mluvím. Jako senátoři jste zvyklí ve svých volebních obvodech efektivně pracovat s voliči. Způsob, jakým jste se museli utkat o svůj mandát, je obdobný jako u volby prezidenta. Všichni jste zvítězili ve většinovém systému, odkázáni hlavně na sebe, bez schovávání za značku politické strany. 

Právě i charakter většinové volby a slabší pravomoci vedou k odlišnému pojetí politiky. Oproti silným mocenským institucím, jakými jsou Sněmovna a vláda, je Senát často konsensuálnější a méně konfliktní komorou Parlamentu. Je tak ideální protiváhou Poslanecké sněmovně, která je zcela přirozeně hlavním politickým bojištěm. Také proto považuji Senát za nezbytnou a důležitou součást našeho ústavního pořádku.

Asi vás nepřekvapí, že mému pojetí politiky je bližší právě konsensus, věcnost a snaha dosáhnout faktických výsledků. Zdá se mi, že pro Senát jsou tyto hodnoty stejně důležité. Proto věřím, že mé vztahy se Senátem budou otevřené, korektní a vedené snahou nacházet společná řešení. Doufám, že je takto budete vnímat i vy senátoři.

AHel ( 21. dubna 2023 19:01 )

ta sebranka tleská komoušovi. svět se zbláznil, vše jde do kopru...

pindal ( 2. dubna 2023 18:28 )

Tolik po sobě toužili.Je to jak v romantickém filmu,kdo by jim nepřál.

pindal ( 2. dubna 2023 18:19 )

Konečně se všichni našli,mám radost.

hejhej ( 1. dubna 2023 16:33 )

jajas:
Ještě nic nedokázal a dělají z Pavla kult, jako za socialismu.

ad-ga ( 31. března 2023 15:41 )

a tajwancovi proslov někdo přeložil?

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa