
Hádky o superhrubé mzdě i důchodech u Moravce. Stanjura varoval: Inflace může ještě růst

V pořadu Otázky Václava Moravce se odborné ekonomické diskuze zúčastnil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), exministryně financí Alena Schillerová (ANO) a viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Témat bylo hned několik - od zdánlivě stagnující inflace, přes veto rozpočtu prezidenta Miloše Zemana až po návrhy NERV na zmenšení schodku rozpočtů. Podle Stanjury, ale i Schillerové inflace ještě poroste. Po shodě ale došlo na hádky, především u rušení superhrubé mzdy.
Inflace v Česku nadále roste. Zatímco v lednu byla na hodnotě 10 %, v září byla na hodnotě 18 % a nyní inflace o 3 % klesla. Promítly se do ní opatření vlády. Jak ministr financí, tak jeho předchůdkyně, to ale nevnímají jako „bod obratu“. Se vzájemnou shodou v pořadu České televize upozornili na to, že se musí sledovat meziměsíční vývoje a uvidí se, jaký bude vývoj v dalších dvou měsících.
Inflace neklasá trvale, spíše ještě stoupne
„Zafungoval úsporný tarif a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Stejně tak se vlonit promítlo do inflace naše prominutí DPH,“ konstatovala Schillerová a vysvětlila tak, proč se inflace mírně zpomalila. Zopakovala, že ale dle jejího názoru s opatřeními přišla vláda pozdě.
„Důležité je, aby kroky, které činí Česká národní banka a vláda, směřovaly k tomu, abychom se v příštím roce dostali pod dvoucifernou hodnotu inflace a do dvou let se blížili ke třem procentům,“ řekl dále Stanjura. Zamrazilová v pořadu uvedla, že očekává, že inflace se dostane setrvale na jednociferné hodnoty během druhého čtvrtletí příštího roku. „Pokud strukturální deficit nebude výrazně snížen, nebudeme schopni udržovat za rozumnou cenu inflační cíl,“ varovala ovšem.
Zamrazilová také podotkla, že lidé by měli přesně vědět, co to vlastně inflace je a jak se projevuje. Zmínila tak například, že inflace je vlastně index spotřebitelských cen - tedy se jedná o cenu, kterou reálně platí lidé. A jelikož díky úspornému tarifu budou reálně posílat méně peněz, jedná se o krocení inflace. „Pokud ale dáme člověku příspěvek, tak on platí pořád stejnou cenu a to se do toho nepropisuje,“ vysvětlila.

Všichni přítomní odborníci odmítli komentovat to, co udělá ČNB v příštích měsících, jak se budou zvyšovat nebo snižovat úrokové sazby apod. „Poctivě říkáme, že je tu mnoho nejistot,“ konstatoval Stanjura.
Zemanovo veto? Může za to nesplněný slib
Během debaty zazněl i dotaz na veto novely letošního rozpočtu. Návrh s vyšším deficitem - 375 miliard - smetl ze stolu prezident Miloš Zeman a Sněmovnu čeká přehlasování tohoto veta v úterý 15. listopadu.
„To veto je zvláštní a důvod mimo realitu. Vytýká totitž něco Andreji Babišovi, který slíbil, že bude zrušení superhrubé mzdy trvat dva roky. Zeman píše, že se tento slib nesplnil, ten důvod je úsměvný,“ komentoval Zemanův krok Stanjura. Čilí se, že se jedná o nesplněný slib minulé vlády. Sám pak na doplňující dotaz odmítnul to, že by opět zavedl zvýšené pojištění, například na 19 %.
Schillerová se bránila, podle ní tato dvouletá hranice nešla dát do zákona a navíc se slíbila jen navazující diskuze. „Ten slib byl navíc o tom, že se budeme bavit o možném zvýšení sazeb a ne o tom, že znovu zavedeme ten podvod superhrubé mzdy. Slib byl o tom, že se k tomu vrátíme,“ uvedla v pořadu Otázky Václava Moravce.
Mírnou vřavu se snažila ukončit Zamrazilová, která konstatovala, že v těle zákona nebo v důvodobé zprávě mohlo být napsáno, že se sazba vrátí na 19 či 23 %. Zamrazilové pak spíše než superhrubá mzda vadí to, že rozpočet tolik neřeší stoupající schodek a že se nevidí v návrzích na další roky návrhy pro konsolidaci veřejného rozpočtu.
70 miliard plánovaných úspor je podle viceguvernérky málo abmiciózní plán a šlo by přistoupit k dalším rozumným a dobrým řešením. Některé vidí í v návrzích Národní ekonomické rady vlády. NERV přišel se seznamem několika různých opatřeních, které by měly posílit příjmovou stránku rozpočtu a měly by zkrotit výdajovou stránku. Mnohé opatření jsou ale o ujídaní peněz lidem.
Stanjura podotknul, že o všech těchto návrzích bude jednat vláda a budou je mít na stole odborníci na finance. Vyloučil jen jeden z návrhů, zbytek nechtěl tolik komentovat do podrobna. Nebrání se tak diskuzi o vyšší spotřební dani na alkohol a cigarety, stejně tak se podle něj povede diskuze o růstu daně z nemovitosti. Ministr financí zmínil, že se chystá i podrobná revize toho, jaké položky jsou v DPH a na jeké úrovni. Plánuje také rušení některých daňových vývjimek. Podle Zamrazilové jsou opatření navíc rozumná.
A zatímco Stanjura rázně smetl ze stolu návrh na zvýšení daně z příjmu fyzických osob, podobně razantně se vyjádřil premiér Petr Fiala (ODS) k nápadu, že by se zvyšoval odchod do důchodu. Řekl to v pořadu Ptám se, pane premiére ve studiu Blesku.
Podle Stanjury a Zamrazilové je nutné u této položky myslet ale na to, že by se pozdější odchod do důchodu týkal prvních občanů a v roce 2045 a navíc by se jednalo jen o pár měsíců. Stejně jako i u jiných položek, i zde je nutné podle odborníků vést pořádnou diskuzi. Schillerová dodala, že ale budou jistě povolání, která by navýšení věku odchodu nezvládla.
padlo to na nezájmu firem, které obchodují s plynem. Některé stavby musí pořídit stát, aby zabezpečil bezpečnost dodávek. Podnikatel nepostaví plynovod, když na něm nemá jistý zisk, tam ho musí nahradit stát. Stejně jako u dálnic, železnic atd.