Přísně střežené zákulisí supersummitu: Rozhovory v kuloárech i odstřelovači na střechách

„Jsou dvě důležitá témata, a to je Ukrajina a energie. Musíme postoupit dál v řešení základních problémů, které Evropa má,“ apeloval český premiér Petr Fiala (ODS).

Na svém twitteru sdílel fotky, jak si před začátkem jednání potřásá rukou se šéfem Evropské rady Charlesem Michelem, ale třeba i estonskou premiérkou Kajou Kallasovou, jednou z hlasitých kritiček Vladimira Putina, kterého Kallasová otevřené označuje za válečného zločince.

Za čtvrtek a pátek si Fiala potřásl rukou s lídry nesčetněkrát - na veřejnosti, v jednacích prostorech i v samotném zákulisí historické pražské sešlosti. Zatímco ve čtvrtek vítal účastníky Evropského politického společenství osobně, v pátek před neformální Evropskou radou již nikoliv.

A ohledně energií Fiala na závěr summitu zmínil: „Stále větší podporu má oddělení ceny plynu od ceny elektřiny, to by znamenalo ve výsledku snížení cen pro občany i firmy v Evropské unii.“ Je podle něj nutné také hledat celoevropské možnosti pomoci s cenami energií velkým firmám, které není možno podporovat ze státních rozpočtů. Detailnější rozhovory a návrhy by se měly probrat během formálního summitu EU za dva týdny. 

Samotná jednání o energetice se však včera protahovala a průběžně odsouvala čas konání závěrečné tiskové konference. Jednání vůbec nešlo tak snadno, jak bylo v plánu.

Podle polského premiéra Mateusze Morawieckého vyzvali lídři Evropskou komisi, aby připravila plán na snížení cen energií. „Musíme využít síly EU k tomu, abychom stanovili maximální ceny plynu,“ uvedl.

Hádky kolem energií ovládly závěr summitu v Praze. „Na zimu jsme připraveni lépe,“ věří lídři EU

Není to normální, aby se k energetice chtěl vyjadřovat každý, nyní ano, i dvakrát, uvedl k průtahům v programu a dohadům v závěru pražského jednání, které se točilo kolem energetiky, zdroj blízký Úřadu vlády.

Důležitým tématem byla také samozřejmě i ruská invaze na Ukrajinu, a to jakým způsobem by měly evropské státy pokračovat v pomoci bránící se zemi. „Ukrajina potřebuje naši pomoc. Potřebuje ji zítra a potřebuje ji dnes,“ prohlásila předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsoalová.

Stejně to viděl i Charles Michel (46), předseda Evropské rady. „Musíme zůstat silní a spojení. Musíme podporovat Ukrajinu i nadále,“ řekl.

Na jednání se opět připojil na dálku také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který apeloval, aby evropské státy dál posílaly Kyjevu vojenskou pomoc k odražení ruské agrese. Varoval přitom před dalšími sabotážemi, jako byla naposledy ta na plynovod Nord Stream.

„Hrozí další sabotáže i ničení potrubí a tunelů.“ Zelenskyj žádal do Prahy o další zbraně

Poměrně dobré dojmy z Prahy si patrně odvezla britská premiérka Liz Trussová, kterou již ve čtvrtek přijal premiér Fiala nejprve v Kramářově vile, kde obdivovala výhled na Prahu. Na Hradě se při bilaterálním jednání setkala i s francouzským prezidentem Macronem.

Trussová pak v pátek, kdy již v době pobrexitové zasedala bez účasti zástupce Velké Británie neformálně Evropská rada, uveřejnila na twitteru video s jasným vzkazem: „Spolupracujeme s našimi partnery po celém světě, abychom zlepšili naši energetickou bezpečnost a postavili se děsivé Putinově válce na Ukrajině.“ A ohlédla se v něm za svou návštěvou Prahy. 

Ukrajinu v Praze zastupoval premiér Denys Šmyhal. A setkání stihl celou řadu. Setkala se s ním třeba i finská premiérka Sanna Marinová. „Diskutovalo se o potřebě demilitarizace jaderných elektráren, odminování ukrajinských území a spolupráci v různých oblastech. Děkujeme Finsku za schválení dalšího balíčku vojenské pomoci,“ uvedl Šmyhal.

Se Šmyhalem se sešel i irský premiér Micheál Martin. „Zdůraznil jsem, že je třeba zahájit tribunál, který by pohnal ruské nejvyšší vedení k odpovědnosti za válečné zločiny,“ uvedl po schůzce s Irem Šmyhal, se kterým se neváhali v jednacím sále vyfotit ani premiér Španělska Pedro Sánchez a jeho portugalský protějšek António Costa.

Šmyhal v Praze děkoval přitom za pomoc i estonské premiérce Kaje Kallasové. „Estonsko stojí bok po boku s Ukrajinou od prvních dnů totální invaze do Ruska,“ připomněl.

Během pražského summitu zaujaly i kroky maďarského premiéra Viktora Orbána, který je tradičně tím, kdo se staví proti sankcím namířeným na Putinovo Rusko.

Orbán během návštěvy Česka totiž stihl nejen summit Evropského politického společenství a páteční neformální Evropskou radu, ale rovněž i návštěvu prezidenta Miloše Zemana, ale také expremiéra Andreje Babiše v Průhonicíc u Prahy.

Do samotného hradního zákulisí však nechal Orbán nahlédnout i v sestřihu, který byl zveřejněn v pátek na jeho účtu na facebooku. „Summit EU skončil. Podařilo se nám dosáhnout cílů Maďarska!“ hlásí hrdě Orbán.

A na videu se baví jak s Macronem, tak třeba i s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou či řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem. Mezi čtyřma očima se sešel Orbán s polským premiérem Mateuszem Morawieckim.

Zasedání Evropské rady v Praze: Viktor Orbán (Maďarsko) a Alexander de Croo (Belgie). | Reuters

Orbán s Babišem v Průhonicích. Staří přátelé řešili plyn i migraci. Expremiér „odchytil“ i Macrona

V rámci EPC došlo také k významnému setkání premiéra Arménie Nikola Pašinjana a prezidenta Ázerbajdžánu Ilhama Alijeva. Cílem bylo zklidnit horké hlavy dvou kavkazských států, které spolu nedávno vedly válku o Náhorní Karabach.

Lídři kavkazských republik se setkali za účasti tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana (68). Ten byl ve válce blízkým spojencem svého ázerbájdžánského protějšku. Jednali za zavřenými dveřmi i s Macronem.

Není přitom bez zajímavosti, že právě Alijev a Pašinjan pospíchali z Prahy do Petrohradu - na jiný neformální summit, pořádaný však ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Představitelé Francie, Německa a Nizozemska se separátně setkali, aby jednali o novém Bruselském Institutu pro geopolitiku.

Institut by se mohl týkat i Česka. „Byli jsme jednou z pozvaných zemí,“ uvedl mluvčí vlády Václav Smolka.

Na pražský summit se přitom bude vzpomínat jako na nádherně strávené dva dny, říkala na závěrečné tiskovce šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Aby vše proběhlo bezproblémově, byly třeba dlouhé přípravy. A přísná bezpečnostní opatření.

Společně s dalšími prominentními hosty byla přitom na Hradě bedlivě střežena. A to i prostřednictvím odstřelovačů na střechách.

Supersummit v Praze provází přísná bezpečnostní opatření. | Blesk:David Malik - CNCenter A.S.

Pohoštění na supersummitu v Praze (7.10.2022) | Blesk:Jakub Poláček

Pohoštění pro politické špičky bylo přehlídkou luxusní kuchyně kombinující české i zahraniční trendy:

• Předkrm: Mořský vlk, uzená cuketa, fazole, bazalková omáčka. K tomu bílé víno chardonnay.
• Hlavní chod: Srnčí hřbet a konfitované telecí lýtko, brusinky, lišky, zelí. Červená frankovka.
• Dezert: Pusinka, vanilková zmrzlina. Mascarpone, omáčka z lesního ovoce. Káva.

Menu na supersummitu: Ryba, divočina, pusinka se zmrzlinou. | CNC

V zázemí pro policisty, organizační tým či novináře byly recepty české, jak „nóbl“, tak spíše domácké:

• Předkrmy: Čočkový salátek, paštika, uzené, kulajda
• Hlavní chody: Trhaná kachna se zelím, svíčková, telecí líčka, vepřové, krůta, k tomu noky, karlovarské knedlíky, opečené brambory, rýže či smetanová polenta.
• Dezerty: Jablečný či tvarohový štrúdl, perník s čokoládou, čokoládové muffiny, mrkvový dort.

„Výborný mrkvový koláč, zato čokoládový perník je poněkud sušší,“ komentovali pro Blesk Zprávy páteční oběd pracovníci bruselského sekretariátu Evropské rady. „Škoda, že není jablečný štrúdl jako včera.“ Po dlouhém chladném ránu pod širým nebem ocenili horký vývar. „A máte dost masa, že? To je ve střední Evropě běžné,“ podotkli. Celkově si kuchyni a vůbec organizaci chválili. „A hlavně to nádherné prostředí!“ Ale tím mysleli historické prostory Hradu, zrovna jídlo se vydávalo v cateringovém stanu.