Plyn za 3 koruny, elektřina za šest: Vláda zastropovala ceny energií

Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dodal, že včetně regulované složky se celková cena elektřiny bude pohybovat mezi sedmi a devíti korunami za jednu kilowatthodinu. Domácnost, která elektřinou i topí, by podle něj měla ušetřit až 111.000 korun za rok. Domácnost, která elektřinou svítí a vaří, by podle vlády mohla ušetřit 20.284 korun.

Vláda dnes rozhodla o zastropování ceny silové elektřiny včetně DPH na 6 Kč a ceny plynu na 3 Kč včetně DPH za kWh. Toto zastropování platí pro domácnosti, živnostníky i pro podnikatele, tedy pro ty, kteří jsou bráni jako maloodběratelé. (1/4)

— Petr Fiala (@P_Fiala) September 12, 2022

Odhad ceny elektřiny bez stanovení stropu činil asi 12 korun za kWh, uvedl Rakušan. Zastropování se bude z malých a středních firem týkat u elektřiny těch, které jsou na síti nízkého napětí, v případě plynu firem s odběrem do 630 MWh ročně, uvedl v pořadu Události, komentáře České televize ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Velkoobchodní cena elektrické energie v pátek končila na 496 eurech (12.150 Kč) za MWh, koncem prázdnin vystoupala i na 984 eur (24.100) Kč. Jde ale o ceny, za které obchodníci nakupují na příští období. Stát nyní určil maximální cenu silové elektřiny v přepočtu na jednu megawatthodinu 6000 korun, včetně regulované složky zaplatí zákazníci za jednu megawatthodinu od 7000 do 9000 Kč. Podle energetické společnosti ČEZ činí průměrná roční spotřeba elektřiny u domácnosti zhruba tři megawatthodiny. Ročně by tak průměrná domácnost po zastropování cen elektřiny zaplatila od 21.000 do 27.000 korun. V cenách, které byly na burzách koncem prázdnin, by domácnost zaplatila jen za silovou část elektřiny 72.300 korun ročně. V současné době tvoří regulovaná složka přibližně třetinu celkové ceny elektřiny, při jejím zdražování se tento poměr dále snižuje.

Podle energetického experta a poradce investiční skupiny J&T Michala Šnobra stanovení cenového stropu znamená, že domácnostem se cena elektřiny oproti loňskému roku zvedne maximálně na dvojnásobek, uvedl na twitteru.

Suma sumárum. Obecně. Strop na elektřině zajišťuje pro domácnosti, že konečná cena pro spotřebitele včetně distribuce a dalších stálých plateb + DPH proti 2021 stoupne cca max. +100%. Hrozilo ale mnohem více...

— Michal Šnobr (@michalsnobr) September 12, 2022

V přepočtu na eura je strop za jednu MWh elektřiny stanovený na zhruba 240 eurech. Připomněl, že například ČEZ letos prodá svou produkci za zhruba 105 eur (asi 2580 Kč) za MWh, 70 procent produkce na příští rok má prodaných za 91 eur (asi 2230 Kč) za MWh.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury vyjde opatření asi na 130 miliard korun.

Podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) je ČR závislá například na dovozu ropy nebo plynu, protože tyto komodity ČR skoro neprodukuje. „Nelze tedy zakázat vývoz elektřiny a přitom se spoléhat na to, že k nám okolní státy nechají proudit plyn a ropu,“ řekla Pekarová Adamová. Pokud ČR potřebuje solidaritu s dovozem těchto komodit, musí být solidární také s vývozem elektřiny, uvedla.

Za stejné maximální ceny budou nakupovat i veřejné instituce, uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Stát má podle něj již nyní možnost mít státního obchodníka pod ministerstvem financí, cílem je ale mít tohoto obchodníka pod ministerstvem průmyslu a obchodu.

„Putin hraje silnou kartu.“ U Moravce řešili drahé energie, Stanjura chce strop pro domácnosti i průmysl

Vláda podle Fialy připravuje další řešení pro průmysl v důsledku vysokých cen energií. Představí ho ve středu po jednání se zástupci odvětví, řekl.    

Síkela: Řešení pro průmysl ve středu

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) s profesními svazy o vhodných opatřeních pro průmysl jednal už dnes odpoledne.

Svaz průmyslu a dopravy o víkendu uvedl, že nejpozději v říjnu by ministerstvo průmyslu a obchodu mělo podle vypsat podporu vytvořenou na základě dočasného krizového rámce, který členským státům umožnil okamžitou pomoc firmám v důsledku drahých energií a protiruských sankcí.

Síkela dnes řekl, že dokončuje podporu pro velké firmy právě na základě dočasného krizového rámce. Obecně se na tom shodl na dnešním jednání se zástupci průmyslu, dodal. Počítá s kompenzacemi poklesu zisku, respektive kompenzacemi způsobených ztrát kvůli drahé elektřině a plynu. Dočasný krizový rámec zatím platí do konce tohoto roku. Síkela věří, že by Evropská komise mohla schválit jeho prodloužení až do konce příštího roku. Vznikl by tak podle něj prostor k vyjednání podpory i pro další podnikatele, kteří na pomoc za stávajících podmínek nedosáhnou.

Zeman: Pochybnosti o úsporném tarifu

Vláda schválila již 24. srpna tzv. úsporný tarif, který má pomoci právě domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15 000 korun, letos z toho dostanou domácnosti asi 4000 korun. Celková výše pomoci kombinuje příspěvek skrze úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií, který činí 599 korun za každou megawatthodinu elektřiny. 

„Mám své pochybnosti o tzv. úsporném tarifu, jednak proto, že se připravuje strašně dlouho, už od března, a za druhé proto, že jeho dosah tu krizi vlastně neřeší,“ uvedl pro Frekvenci 1 v neděli prezident Miloš Zeman.

Vláda: Úsporný tarif zůstane

Podle ministra průmyslu a obchodu Síkely bude úsporný tarif v letošním roce pokračovat v původně schválené podobě. „Bez ohledu na tato opatření, která začnou platit,“ řekl Síkela. V příštím roce by ale mohla být již pomoc adresnější tam, kde by nestačilo opatření stanovující strop cen energií, uvedl Síkela. Platí, že stát počítá s odpuštěním poplatku za obnovitelné zdroje od letošního října a po celý příští rok.

Zeman promluvil o stěhování do bungalovu. Rakušan by měl podle něj skončit, Zagorovou vyznamená

Projde daň z neočekávaných zisků?

Kvůli pokrytí narůstajících výdajů států v souvislosti s energetickou krizí Stanjura počítá se zavedením mimořádného zdanění energetiky a dalších sektorů.

Tzv. daň z neočekávaných zisků plánuje kabinet podle dřívějších informací pro tři sektory – energetiku, bankovnictví a rafinerie. Ze všech tří oblastí by mohla podle Stanjury vynést 50 až 60 miliard korun ročně. Vláda dnes podle Stanjury plán daně probírala. České řešení musí podle ministra zohlednit evropské, které by měla Evropská komise představit tento týden. Pro příští rok Stanjura počítá se 70 miliardami.     

Rok budu svítit, vařit a ohřívat zdarma. Paní Jaroslava vyhrála s epetem, soutěžící ušetří tisíce

Fiala věří, že Sněmovna opatření schválí

Premiér  Fiala očekává, že Sněmovna na pátečním zasedání představená vládní opatření kvůli cenám energií schválí. Cenový strop umožní zavést novela energetického zákona v případě „mimořádné tržní situace“, uvedl ministr průmyslu Síkela. Novelu dnes přijala vláda, zrychleně ji bude třeba schválit ve Sněmovně a poté v Senátu. Po podpisu prezidenta začne platit zveřejněním ve Sbírce zákonů, doplnil Síkela.

Svolat poslaneckou schůzi k vládním návrhům proti vysokým cenám energií bude možné až potom, co je Sněmovna obdrží. Koalice je chce v pátek projednat zrychleně ve stavu legislativní nouze. Senát by se k předlohám měl sejít v polovině příštího týdne. „Očekávám, že Poslanecká sněmovna naše návrhy schválí, pokládám to za velice důležité,“ uvedl Fiala.

Nepředpokládá, že by mohly předlohy narazit na vážný odpor. „Očekával bych, že toto by měla podpořit i opozice,“ uvedl. Návrhy pokládá za nejlepší, nejvhodnější a nejefektivnější řešení, které mohl kabinet nyní zvolit. „Přinesou občanům i firmám klid a jistotu v této velmi nejisté době,“ míní.