Hádka o energie, jednání EU a pomoc vlády: „Nevím, co v sektě hulíte,“ opřel se Síkela do Havlíčka

Byla páteční dohoda ministrů EU během jednání v Bruselu úspěchem, jak prezentuje česká vláda, nebo neúspěchem, jak tvrdí opozice? A kdy její dopady pocítí čeští občané? O tom v Partii na CNN Prima News debatovali v neděli ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a jeho předchůdce a ostrý kritik Karel Havlíček (ANO).

„Čeští občané to pocítí velmi brzy, protože velmi brzy se dozví informaci, jakou cestou a jakou formou se vláda rozhodla jim pomoci. Pro nás je velmi důležité, že cokoliv uděláme, jsme zajistili díky tomu jednání té mimořádné rady pro evropský legislativní rámec. To znamená, že jsme zajistili to, že se budou léčit příčiny a můžeme ty příznaky té energetické krize, která je celoevropská, potom doléčit na lokální úrovni za daleko menších nákladů,“ říkal Síkela.

Ostré hádky

Došlo i na otré přestřelky. „Mně to připadá, jak když se vám potápí loď, máte tam díru jako vrata a vy natíráte komín,“ šíl do Síkely Havlíček.

Ministr však Havlíčkovi vytkl, že „fabuluje“, „broukpytlíkuje“ a nejen to. „Víte, já nevím, jestli vám ten váš populismus zatemnil mozek, nebo jestli tam v té vaší sektě něco hulíte,“ opřel se Síkela do exministra.

Síkela: Podpora ještě před startem topné sezony

Všechny vlády Evropy si podle Síkely uvědomují naléhavost situace. „Bez ohledu na to, jaké cesty a jaké prostředky bude potřeba využít, budou evropské vlády a EU garantovat evropským domácnostem a firmám, že energie bude dostatek a že bude k dispozici za dostupné ceny,“ podotkl Síkela. 

Nejzazší termín, kdy se pro občany projeví mimo jiné opatření k energetice domluvená na páteční mimořádné radě ministrů, je podle Síkely 1. ledna 2023.

„Nejpozději, a to je nejzazší termín, je to 1. 1. příštího roku. První části pomoci včetně příspěvku, který přijde přes úsporný tarif, začnou nabíhat ještě před začátkem topné sezony,“ uvedl ministr.

Síkela o energetické válce s Putinem: Situace je dramatická, nesmíme stáhnout sankce proti Moskvě

Úsporný tarif schválila česká vláda 24. srpna. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15 000 korun. Celková výše pomoci kombinuje příspěvek skrze úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií, který činí 599 korun za každou megawatthodinu elektřiny.

Síkela přitom před jednáním prosazoval jako možnou variantu řešení energetické krize tzv. iberijský model, který by na trhu odděloval ceny elektřiny a plynu.

Nejjednodušší cestou pomoci je podle ministra Síkely jednotné stanovení limitu na maximální cenu energie za megawatthodinu včetně dalších poplatků za distribuci a daně z přidané hodnoty. „To znamená, že domácnosti budou vědět, co je maximální cena, kterou zaplatí. Ty, kterým to nebude stačit, mohou využít další cesty a robustnost sociálního systému, jako například požádat si o příspěvek na bydlení,“ uvedl ministr.

Havlíček: V Bruselu létají špunty, nám zbude leda tuzemák

„Trvám na tom, že to jsou nesmírně obecné závěry,“ uvedl ve studiu Havlíček k jednání v Bruselu. „Já kdybych to přeložil z té bruselštiny do češtiny, tak to znamená: musíme si pomoct sami. Slovensky: Urob si sám,“ poznamenal exministr.

„Hraje se podle not Evropské komise a ta EK měla dopředu připravený scénář a ten se více méně z nějakých 80 procent přesně naplnil. EK si nejen s námi, ale i některými dalšími zeměmi vytřela bruselskou podlahu a jediné, co udělala, tak to možná trošku navoněla. Toto je vítězství Bruselu, možná Německa, Francie, Itálie a tam budou lítat špunty. U nás zbývá maximálně tak Tuzemák, až se občané a firmy podívají na faktury, které jim přijdou na podzim,“ varoval Havlíček.

Fialova vláda odstartuje novou kampaň za 24,5 milionu. Chce představit vládní pomoc občanům

Síkela: Zase broukpytlíkujete

„Co to tady vykládáte, vy zase broukyptlíkujete,“ odmítal kritiku Havlíčka v Partii Síkela. Havlíčkovi připomněl, že do Bruselu jezdil a ví, jak to tam funguje. Nyní podle něj vůbec nešlo o to, zda někdo vyhraje, nebo prohraje.

„Tady je důležité, že ta dohoda je jasným vítězstvím evropské jednoty, evropských domácností, rodin a firem,“ tvrdí Síkela a obvinil Havlíčka ze lhaní.

„Evropská komise dostala jasný úkol, že do úterý musí vypracovat návrh (...) EK dostala pokyn, že chceme oddělení cen plynu od cenotvorby elektřiny. To, že se tam neobjeví zastřešení ceny ruského plynu, o tom jsem, já nechci říct přesvědčen, ale pokud by se tam objevilo, tak by mě to překvapilo a pak uvidíme, nakolik je ten komisní návrh relevantní a respektuje požadavky jednotlivých zemí,“ upozornil Síkela.

Evropská komise původně chtěla navrhnout zastropování cen plynu dováženého z Ruska, na tom se však unijní ministři nedohodli.

Evropská komise má připravit podrobnosti plánu

Evropská komise by v příštím týdnu měla připravit podrobnosti plánu, podle něhož budou firmy vyrábějící elektřinu z levnějších zdrojů než z plynu přispívat ohroženým domácnostem a firmám částí svých nebývale vysokých zisků na hrazení účtů za energie. Solidární příspěvek by se měl týkat i producentů fosilních paliv.

„Udělá se jakási konfiskace zisku energetických společností, tzn. výrobců - sebere se jim jejich výnos, marže, profit a ten se bude určitou formou rozdistribuovávat. Bude se dávat ve formě podpory. Ale to neznamená, že ti lidé a firmy budou mít okamžitě levnější energie. Dostanou pravděpodobně nějakou podporu, ale ta dneska není ještě dojednaná,“ upozornil Havlíček.

Německá naivita

Oddělení cen plynu a elektřiny přitom již proběhlo např. ve Španělsku a Portugalsku. „Ano, to by byla z mého pohledu nejlepší varianta,“ podotkl Havlíček. „Tahleta cesta je pro Německo nepřijatelná,“ upozornil s tím, že si Němci odstavili své zdroje - jaderné zdroje i uhelné - a jsou do značné míry závislí na plynu.

Polský premiér Mateusz Morawiecki o víkendu pro Der Spiegel uvedl: „Začíná být jasné, že energetická politika, kterou se Berlín vždy chlubil, je v troskách, odchod od uhlí a jádra byl předčasný. O výstavě plynovodů Nord Sream 1 a 2 a s tím spojené závislosti na Rusku se snad ani nemusíme bavit. Politika Německa způsobila Evropě obrovské škody.“

„I samo Německo přiznalo, že udělalo chyby. Jedna z největších chyb byla německá naivita myslet si, že Rusko může být někdy normální evropská demokracie. Ale oni to sami přiznali,“ podotkl Síkela.