Na soud s Babišem jen se vstupenkou. Kteří prezidenti a premiéři byli souzeni kvůli finančním čachrům?

„Mám právo na spravedlivý proces, což je garantované Ústavou. A samozřejmě mám právo reagovat na obžalobu,“ řekl Právu šéf ANO a expremiér Andrej Babiš před blížícím se pondělním začátkem svého soudu kvůli kauze Čapí hnízdo. „Mám připraveny podklady, o kterých budu hovořit, a budu říkat pravdu. Pro mě je to politický proces,“ tvrdí Babiš. Vinu popírá.

Zájemci z řad veřejnosti se na hlavní líčení v kauze Čapího hnízda dostanou na základě vstupenek.

Obžaloba tvrdí, že Babiš zajistil svým vlivem a činností vytvoření podmínek k tomu, aby společnost Farma Čapí hnízdo zdánlivě navenek splňovala podmínky pro získání padesátimilionové dotace na stavbu multifunkčního kongresového areálu.

Podle trestního zákoníku hrozí jemu i jeho někdejší poradkyni Janě Nagyové až desetileté vězení, státní zástupce pro ně ale navrhuje podmínky a peněžité tresty.

Trojnásobný italský premiér známý díky svému bohatství, turbulentnímu životu a kontroverzním prohlášením stál před soudem za svého života velmi často, mimo jiné kvůli vydírání či spojení s italskou mafií.

Víckrát byl dokonce uznán vinným, například z uplácení, zpronevěry či falešného účetnictví, vždy se ale dokázal z trestu vyvléknout, často díky tomu, že jeho strana v parlamentu prosadila zákony, které zkrátily promlčecí lhůtu.

Pravomocně odsouzen tak byl pouze jednou, a to v roce 2013 za daňové úniky mezi lety 1988-1998. Bersluconi byl odsouzen ke čtyřem letům vezení, z čehož mu ale byly tři automaticky prominuty a zbytek měl Berlusconi možnost si odsloužit veřejně prospěšnou prací v domově důchodců pro pacienty s demencí.

Pád vlády v Itálii: Vyhrát může krajní pravice, Kreml „bouchá šampaňské“, míní komentátoři

Součástí rozsudku byl také zákaz držení veřejné funkce na šest let, pročež Berlusconi po rozsudku přišel o svoji senátorskou pozici. Tento zákaz mu ale nezabránil v tom, zůstat předsedou jeho strany Forza Italia a dokonce kandidovat v parlamentních volbách v roce 2018, o rok později byl pak Berlusconi zvolen do Evropského parlamentu.

Minulý rok se Berlusconiho strana v italském parlamentu stala součástí koalice vedené bývalým prezidentem Evropské centrální banky, Mariem Draghim. V červenci tohoto roku však očividně vycítil příležitost posílit svůj vliv a svoji podporu koalici stáhl, čímž vyvolal předčasné volby, které se odehrají již 25. září. V těch sice není favoritem, ale hlasy jeho strany by měly být klíčové pro očekávanou pravicovou koalici s Bratry Itálie a populistickou Ligou Mattea Salviniho.

Silvio Berlusconi | Reuters

Bývalý francouzský prezident byl odsouzen hned ve dvou případech. V březnu 2021 byl odsouzen za pokus o uplacení soudce, po kterém za výměnu chtěl informace o průběhu jiného vyšetřování. V září téhož roku pak byl Sarkozy uznán vinným v procesu ohledně ilegálního financování Sarkozyho neúspěšné kandidatury v roce 2012.

Podle vyšetřovatelů utratila Sarkozyho strana skoro dvojnásobek povoleného limitu a následně se pokusila náklady schovat najmutím PR agentury. Sarkozy u soudu popřel, že by o tom věděl, soudce mu to ale neuvěřil. I přes odsuzující verdikty však Sarkozy do vězení nenastoupil a pravděpodobně ani nenastoupí, protože se proti rozsudkům odvolal a trest by mohl strávit domácím vězením.

Soud poslal exprezidenta na rok za mříže. Sarkozy nezákonně financoval kampaň

Sarkozy byl francouzským prezidentem mezi lety 2007 a 2012, kdy jej nahradil François Hollande, a vládl tak zemi v průběhu globální finanční krize. Na domácí scéně tak sáhl k nepopulárním rozhodnutím, jako například zvýšení důchodového věku z 60 na 62 let a uvolnění striktního 35hodinového pracovního týdne. Na mezinárodní scéně měl dobrý vztah s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, se kterou koordinoval kroky Evropské unie v reakci na finanční krizi, a byl silně pro mezinárodní zásah v Libyi.

Bývalý francouzský prezident Nikolas Sarkozy na pohřbu prezidenta Václava Havla. | Blesk:Alexandr Malachovský

I Sarkozyho předchůdce ve funkci byl odsouzen, v jeho případě za zneužití veřejných peněz, zpronevěru a korupci. Chiracova nařčení pocházela z doby před tím, než se stal prezidentem, kdy byl starostou Paříže. V průběhu jeho mandátu, který trval mezi lety 1995 a 2007, však měl Chirac prezidentskou imunitu a odmítnul vypovídat.

Chirac by uznán vinným z toho, že zneužil veřejné peníze k tomu, aby vyplácel mzdu členům a podporovatelům jeho strany za veřejné pozice, které ve skutečnosti neexistovaly.

Zemřel francouzský exprezident Jaques Chirac (†86). Roky ho trápily zdravotní potíže

Chirac byl již v 70. letech členem vlády a následně premiérem. Starostou Paříže pak byl mezi lety 1977 a 1995, kdy se stal prezidentem, a byl tak prominentní postavou nejvyšší francouzské politiky skoro 40 let.

Chirac byl na veřejnosti velmi populární a každý televizní proslov začínal slovy „Mí drazí spoluobčané“, zároveň byl ale politickým chameleonem, kdy v průběhu své kariéry prošel od podpory Komunistické strany na pravou stranu politického spektra a zpět, za což jej jeho oponenti často kritizovali. Na mezinárodní scéně pak jeho největší moment přišel, když v roce 2003 silně bojoval proti americké invazi do Iráku. Chirac zemřel v roce 2019 ve věku 86 let v Paříži.

Bývalý francouzský prezident Jaques Chirac | Reuters

Saakašvili byl gruzínským premiérem mezi lety 2004 a 2013 a je prvním ze zmiňovaných politiků, který nastoupil do vězení. V tom je i nyní, poté, co se minulý rok vrátil z Ukrajiny do Gruzie, i když věděl, že jej tam čeká trestní stíhání. Ještě v den jeho návratu byl zatčen a současná prezidentka Salome Zuravisviliová prohlásila, že mu „nikdy neudělí“ prezidentský pardon.

Saakašvili krátce po svém zatčení začal hladovku a požadoval férový soud. Od začátku jeho uvěznění s ním nebylo zacházeno dobře a mezinárodní organizace, americké ministerstvo zahraničí či Parlamentní shromáždění Rady Evropy vydala veřejná prohlášení, ve kterých žádali gruzínskou vládu, aby Saakašvilimu poskytla náležitou péči.

Exprezidenta po návratu z exilu zadrželi. Saakašvili se pokouší promluvit do voleb v Gruzii

Saakašvili za sebou nechal rozporuplný odkaz. Dokázal když ne vymýtit, tak aspoň velmi omezit všudypřítomnou korupci, otočit zemi směrem na západ a vytvořit fungující veřejné instituce. Zároveň ale vládnul čím dál tím více autoritářsky a kritici jej nařkli z vytvoření policejního státu, nesl část viny na Rusko-Gruzínské válce z roku 2008 a jeho rodina v průběhu jeho vlády silně zbohatla, kvůli čemuž je nyní sám viněn z korupce.

Mezi koncem svého mandátu v roce 2013 a jeho nedávným návratem do Gruzie Saakašvili žil i v USA, Nizozemsku a na Ukrajině, kde dokonce získal tamní občanství a stal se guvernérem Oděské oblasti.

Michail Šaakašvili. | Reuters

Původně aktivista proti apartheidu, který strávil 10 let jako politický vězeň, vládl Jižní Africe mezi lety 2009 a 2018. Stejně jako u Chiraca pocházely první z jeho nařčení již z doby před jeho prezidentstvím, specificky se pak mělo jednat o korupci při nákupu vybavení pro Jihoafrické ozbrojené síly v roce 1999. Obvinění bylo původně staženo stejný týden, ve který poprvé nastoupil do prezidentského úřadu, jeho vláda byla ale i tak provázena kontroverzemi a skandály.

Krátce poté, co v roce 2018 ze své pozice odstoupil, bylo oznámeno, že Zuma bude opět čelit obviněním z roku 1999. V červnu 2021 byl odsouzen na patnáct měsíců odnětí svobody za pohrdání soudem a následující měsíc nastoupil do vězení. Zuma byl následně na pár měsíců ze zdravotních důvodů z vězení propuštěn, následně ale vyšší soud rozhodnutí zrušil a právnická bitva tak dále pokračuje.

Bývalý prezident se vydal policii. Zuma má jít do vězení na 15 měsíců kvůli pohrdání soudem

Zuma za sebou nechal slabší Jižní Afriku, než byla na začátku jeho prezidentství. Faith Abiodun napsal: „Nebude na něj vzpomínáno kvůli jeho politickým krokům či jeho agendě Radikální ekonomické transformace; budou to skandály, kterých bylo stejně jako písmen v jeho prostředním jméně – Gedleyihlekisa – které budou hlavním Zumovým odkazem. Hlavním důvodem Zumovy popularity byly jeho charisma, smysl pro humor a obraz „muže lidu“, kritici mu ale vyčítali populismus, oportunismus a snahu udržet se u moci za každou cenu.

Exprezident JAR Jacob Zuma se nevydal policii, jak mu uložil soud, (5.07.2021). | Reuters

Dcera generála a bývalého prezidenta Jižní Korey Pak Čong-huie, který zemi vládl jako diktátor mezi lety 1961 a 1979, se v roce 2013 stala první ženou v čele Jižní Korey, první prezidentkou narozenou po rozdělení Korey a první lidem zvolenou ženskou hlavou státu ve východní Asii.

Když však začaly vycházet najevo informace o tom, jak Pak a její blízká přítelkyně Čoj Sun-sil, dcera lídra kultu Církev věčného života, zneužívaly postavení a moci, kterou Pak jako prezidentka měla, zvedla se masová vlna protestů a Pak byla následně parlamentem zbavena funkce.

Konkrétně kvůli podezření z korupčního skandálu spojeného právě s její důvěrnicí bez oficiálních funkcí, která však přesto měla zasahovat do státních záležitostí. V únoru 2018 byla Pak odsouzena k 20 letům vězení, do kterého nastoupila a kde si svůj trest odpykávala až do prosince 2021, kdy ji její nástupce Mun Če-in udělil milost.

Nečekaný vánoční dárek: Exprezidentka odsouzená za korupci dostala milost

Ačkoliv Pak nastoupila se silnou podporou korejské veřejnosti, průběhu svého mandátu o ni svými nepopulárními kroky rychle přišla. Kvůli skandálům nedokázala prosadit slibované ekonomické reformy, nezvládla zlepšit vztahy se sousední Severní Koreou a její vláda selhala při zajištění záchranné operace a následném vyšetřování potopení lodi Sewol v roce 2014, při kterém zemřelo 304 lidí. Popularita Pak v průběhu její vlády klesla až na 4 %, což je nejméně v novodobé jihokorejské historii.

Jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje prohlásila, že odstoupí, pokud parlament přijde s plánem bezpečného předání moci. | ČTK, EPA, REUTERS