Scholze dohání minulost: Prokuratura řeší obří daňové úniky. Kancléř musí před komisi
Státní zastupitelství v Hamburku nevidí důvod, proč zahájit vyšetřování německého kancléře Olafa Scholze v případě daňových úniků týkajících se takzvaných cum-ex transakcí. Dnes to uvedl mluvčí úřadu. Scholz, který byl v letech 2011 až 2018 starostou severoněmeckého města, ale bude v pátek o případu svědčit před komisí hamburského parlamentu. Ta má zjistit, zda tehdejší městští politici nevyvíjeli nátlak na finanční úřad.
V únoru státní zastupitelství dostalo oznámení, že Scholz se zapojil do daňového podvodu, jehož cílem bylo se vyhnout placení daně z kapitálových příjmů. Dnes státní zastupitelství potvrdilo zprávu několika médií, že oznámení odložilo, protože k zahájení vyšetřování nebyl dostatek podkladů. „Tyto zprávy (tisku) jsou správné,“ uvedl mluvčí úřadu.
Scholz se v letech 2016 a 2017 setkal se špičkami banky Warburg, která byla vyšetřována kvůli používání cum-ex transakcí. Následně hamburský finanční úřad opomenul po bance vymáhat daňovou vratku ve výši 47 milionů eur (přes 1,1 miliardy korun), kterou finanční instituce získala neoprávněně. K vymáhání částky muselo finanční úřad vyzvat spolkové ministerstvo financí, což je podle německého tisku neobvyklé.
Hamburský parlament ustanovil vyšetřovací komisi, která má zjistit, zda politici nevyvíjeli tlak na úředníky v daňovém případě banky Warburg. V pátek před ni předstoupí i německý kancléř, který ale již uvedl, že na setkání s představiteli bankovního domu nemá přesné vzpomínky. Případem se zabývá i státní zastupitelství v Kolíně nad Rýnem, které vyšetřuje dva bývalé vlivné politiky ze sociální demokracie.
Největší daňové machinace
Cum-ex transakce spočívají v rychlé výměně akcií mezi více subjekty v den rozhodný pro výplatu dividendy. Cílem je, aby nebylo jasné, kdo má povinnost odvést daň z kapitálových výnosů, jejíž sazba činí v Německu 25 procent. Podle agentury Reuters patří využívání cum-ex transakcí ze strany bank, investičních fondů a dalších finančních subjektů k největším daňovým machinacím v poválečném Německu, který stál státní kasu miliardy eur.