Německý kancléř se pustil do Putina. Ukrajině budou dál pomáhat. Do války však nepůjdou
Německo má historickou povinnost pomoci Ukrajině v boji proti ruské agresi, zároveň ale neučiní nic, co by zemi a Severoatlantickou alianci zavedlo do války s Ruskem. V projevu k národu u příležitosti 77. výročí pádu nacismu v Německu a konce druhé světové války v Evropě to dnes prohlásil německý kancléř Olaf Scholz.
Za invazi na Ukrajinu Scholz ostře kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina a řekl, že kvůli ruské agresi je letošní 8. květen odlišný od těch předcházejících.
Scholz: Ruská armáda zabíjí muže, ženy i děti
„Na bojištích padly miliony. Miliony lidí byly zavražděny ve svých městech a vesnicích, v koncentračních a vyhlazovacích táborech. Tento zločin proti lidskosti spáchali Němci,“ řekl Scholz o druhé světové válce v Evropě. „O to bolestivější je dnes, 77 let po konci druhé světové války, opět zažívat to, jak je uprostřed Evropy právo porušováno hrubou silou. Jak ruská armáda zabíjí ukrajinské muže, ženy a děti, jak mění města v trosky a prach a jak dokonce útočí na ty, kteří utíkají,“ uvedl německý kancléř.
„Rusové a Ukrajinci spolu kdysi bojovali bok po boku za velkých obětí, aby porazili vražedný německý národní socialismus,“ řekl. „Nyní si však chce ruský prezident Putin podrobit Ukrajinu a zničit její kulturu a identitu,“ uvedl.
Scholz v projevu zdůraznil, že Německo má po zkušenosti s nacismem historickou povinnost pomoci napadené Ukrajině bránit její svobodu a právo. „Podporujeme Ukrajinu v jejím boji proti agresorovi. Kdybychom tak nečinili, znamenalo by to kapitulaci před čirým násilím,“ řekl.
Německo má své limity
Připomněl, že Německo muselo učinit závažná a obtížná rozhodnutí včetně vyzbrojování Ukrajiny a uvalení bezprecedentních sankcí na Rusko. „Poprvé v historii Spolkové republiky Německo jsme ve velkém poslali zbraně do válečné zóny,“ upozornil kancléř.
Scholz řekl, že německá pomoc Ukrajině bude pokračovat, ale že má své limity, kterými jsou ochrana Německa a německých spojenců. Berlín proto podle kancléře bude dodržovat čtyři zásady. První je, že Německo bude vždy v podpoře Ukrajiny spolupracovat se spojenci v Evropě i za oceánem. „Za druhé budeme při všem, co děláme, dbát na to, abychom si sami udrželi obranné schopnosti,“ uvedl. Třetí zásadou je činit jen taková rozhodnutí, která budou mít pro Rusko větší škody než pro Němce a jejich spojence. „A za čtvrté, neučiníme žádné rozhodnutí, které by změnilo NATO ve válčící stranu. Tak to zůstane!“, zdůraznil Scholz.
Podle kancléře nelze připustit další světovou válku, obzvláště pak válečný střet jaderných mocností. „To je poučení 8. května,“ řekl. „Jsem ale hluboce přesvědčen, že Putin tuto válku nevyhraje a že Ukrajina ji přečká. Svoboda a bezpečnost zvítězí jako před 77 lety,“ dodal Scholz v závěru projevu.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
