9°C
Německý kancléř se pustil do Putina. Ukrajině budou dál pomáhat. Do války však nepůjdou
Německo má historickou povinnost pomoci Ukrajině v boji proti ruské agresi, zároveň ale neučiní nic, co by zemi a Severoatlantickou alianci zavedlo do války s Ruskem. V projevu k národu u příležitosti 77. výročí pádu nacismu v Německu a konce druhé světové války v Evropě to dnes prohlásil německý kancléř Olaf Scholz.
Za invazi na Ukrajinu Scholz ostře kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina a řekl, že kvůli ruské agresi je letošní 8. květen odlišný od těch předcházejících.
Scholz: Ruská armáda zabíjí muže, ženy i děti
„Na bojištích padly miliony. Miliony lidí byly zavražděny ve svých městech a vesnicích, v koncentračních a vyhlazovacích táborech. Tento zločin proti lidskosti spáchali Němci,“ řekl Scholz o druhé světové válce v Evropě. „O to bolestivější je dnes, 77 let po konci druhé světové války, opět zažívat to, jak je uprostřed Evropy právo porušováno hrubou silou. Jak ruská armáda zabíjí ukrajinské muže, ženy a děti, jak mění města v trosky a prach a jak dokonce útočí na ty, kteří utíkají,“ uvedl německý kancléř.
„Rusové a Ukrajinci spolu kdysi bojovali bok po boku za velkých obětí, aby porazili vražedný německý národní socialismus,“ řekl. „Nyní si však chce ruský prezident Putin podrobit Ukrajinu a zničit její kulturu a identitu,“ uvedl.
Scholz v projevu zdůraznil, že Německo má po zkušenosti s nacismem historickou povinnost pomoci napadené Ukrajině bránit její svobodu a právo. „Podporujeme Ukrajinu v jejím boji proti agresorovi. Kdybychom tak nečinili, znamenalo by to kapitulaci před čirým násilím,“ řekl.
Německo má své limity
Připomněl, že Německo muselo učinit závažná a obtížná rozhodnutí včetně vyzbrojování Ukrajiny a uvalení bezprecedentních sankcí na Rusko. „Poprvé v historii Spolkové republiky Německo jsme ve velkém poslali zbraně do válečné zóny,“ upozornil kancléř.
Scholz řekl, že německá pomoc Ukrajině bude pokračovat, ale že má své limity, kterými jsou ochrana Německa a německých spojenců. Berlín proto podle kancléře bude dodržovat čtyři zásady. První je, že Německo bude vždy v podpoře Ukrajiny spolupracovat se spojenci v Evropě i za oceánem. „Za druhé budeme při všem, co děláme, dbát na to, abychom si sami udrželi obranné schopnosti,“ uvedl. Třetí zásadou je činit jen taková rozhodnutí, která budou mít pro Rusko větší škody než pro Němce a jejich spojence. „A za čtvrté, neučiníme žádné rozhodnutí, které by změnilo NATO ve válčící stranu. Tak to zůstane!“, zdůraznil Scholz.
Podle kancléře nelze připustit další světovou válku, obzvláště pak válečný střet jaderných mocností. „To je poučení 8. května,“ řekl. „Jsem ale hluboce přesvědčen, že Putin tuto válku nevyhraje a že Ukrajina ji přečká. Svoboda a bezpečnost zvítězí jako před 77 lety,“ dodal Scholz v závěru projevu.
12:44
Dnes
„Musíme si být vědomi faktu, že dnes je naše Evropa smrtelná. Může zemřít a záleží to jen na tom, co si vybereme. A toto rozhodnutí musíme učinit nyní,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron v projevu na pařížské Sorbonně o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Evropské země se podle něho musí vstříc hrozbám Ruska, Číny i na Blízkém východě zbavit obranné závislosti na Spojených státech a zesílit vazby na Británii.
12:02
Dnes
Evropský parlament pravděpodobně odsoudí Svobodou stranu Rakouska (FPÖ) za její blízkost k Rusku prezidenta Vladimira Putina, píše s odvoláním na návrh usnesení agentura APA. Europarlament má o právně nezávazné rezoluci týkající se ruských pokusů o ovlivňování voleb do EP hlasovat dnes, materiál velmi pravděpodobně podpoří evropští lidovci, sociální demokraté, liberálové i zelení.
Rezoluce má vyjádřit znepokojení Evropského parlamentu nad novými obviněními z ruského vlivu a pokusy Moskvy o ovlivňování některých kandidátů a vměšování se do nadcházejících voleb.
FPÖ čelila kritice za přílišnou náklonnost k Rusku a prezidentu Vladimiru Putinovi v minulosti už vícekrát. V prosinci roku 2016 podepsali představitelé strany Svobodných smlouvu „o přátelství“ se stranou Jednotné Rusko. V dnešním návrhu usnesení Parlament EU mimo jiné „vyjadřuje své znepokojení nad rakouským špionážním případem, v němž je bývalý rakouský zpravodajský důstojník Egisto Ott, který je údajně úzce spojen s politikem FPÖ Hansem-Jörgem Jeneweinem, obviněn ze špionáže pro Rusko a nezákonného získávání osobních údajů z policejních databází, včetně předávání údajů z mobilních telefonů bývalých vysoce postavených rakouských úředníků ruské tajné službě“.
11:28
Dnes
Na ukrajinské frontové linii nastala patová situace, jsou proto příhodné podmínky pro zahájení mírových rozhovorů, míní běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.
Ruští vojáci podle Lukašenka sice v posledních době získali kontrolu nad několika ukrajinskými obcemi, jde ale jen o „pomalý postup“. „Je to patová situace,“ dodal v projevu před Všeběloruským lidovým shromážděním - orgánu připomínajícím parlament, kde zasedají nejrůznější delegáti včetně představitelů běloruské vlády.
„Pokud nezačneme vyjednávat teď, Ukrajina postupně přijde o svůj stát a může přestat existovat. Ukrajina potřebuje mír,“ uvedl Lukašenko, blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska mimo jiné z běloruského území 24. února 2022 vpadla na Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.
Video
Rusům se to s*re, velení kupí chyby! Putinův náčelník podtrhl narůstající napětí, říká Martin Svárovský
Video se připravuje ...
Témata:
Související
