Vláda řešila obavy z přerušení toku plynu do EU. Začne i nové přeočkování proti covidu
Vláda si na čtvrtek naplánovala zasedání a tiskovku opět mimořádně v Poslanecké sněmovně. Jednání tentokrát proběhlo s omezenou účastí, premiér Petr Fiala (ODS) se totiž scházel s bavorským premiérem. Kabinet probral stav státních hmotných rezerv a zabýval se i přeočkováváním proti covid-19. Ministři muvili také o situaci, kdy by kvůli ruské invazi na Ukrajinu došlo k odstávce u plynovodu Nord Stream 1.
O čem vláda jednala?
- Vláda se zabývala stavem státních hmotných rezerv v souvislosti s covidem-19. Podle Fialy je dostatek ochranných prostředků a zásobování do ČR je plynulé
- Bylo schváleno, že správa státních hmotných rezerv bude mít zásoby na měsíc, místo dvou.
- Kabinet probíral i přeočkování proti covid-19. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) uvedl, že by mohlo začít příští týden.
- Vláda řešila také povodňovou ochranu na řece Bečvě. Minsitr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že se jedná o ochranu proti stoleté vodě.
- Řešilo se opatření o vyhlašování mimořádného stavu nouze v oblasti teplárenství. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo mít možnost individuálního rozhodování.
- Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) informoval o svolání mimořádné rady ministrů, která se uskuteční 26. července. Důvodem jsou obavy z uzavření kohoutků plynovodu Nord Stream 1
Vláda dnes mimořádně jednala v dolní komoře. Premiér Petr Fiala (ODS) se neúčastnil celého zasedání, jak uvedl na tiskové konferenci. Během dne se totiž věnoval návštěvě z Bavorska. S tamním premiérem totiž řešil ropovod TAL, ale i dohodu o jaderném úložišti.
Kabinet podle Fialy dělá vše proto, aby se ČR zbavila závilosti na focilních zdrojích a „dělá kroky, abychom byli připraveni na jakýkoliv scénář“. Tím narážel na obavu z uzavření kohoutků u plynovodu Nord Stream 1. „Kdyby došlo k odstávce, tak si s tím ČR poradí a při rozumné politice a úsporách budeme mít dostatek plynu pro domácnosti i podniky,“ dodal.
Obavy kvůli Nord Streamu 1
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) svolal na 26. července do Bruselu mimořádnou radu ministrů pro energetiku. Jednání se uskuteční pět dnů po plánovaném obnovení provozu plynovodu Nord Stream 1 a podle Síkely by mohli ministři projednat postup pro případ, že by se provoz plynovodu neobnovil vůbec, případně jen částečně.
Konsorcium Nord Stream AG, které plynovod provozuje, v pondělí zahájilo pravidelnou roční údržbu. Trvat by měla do 21. července, Německo se však obává, že kvůli sporu mezi Ruskem a Západem by se mohlo stát, že plyn přes Nord Stream 1 už po údržbě do EU nepoteče. Síkela dnes uvedl, že ministři by na mimořádné radě případně projednali, jak ve věci dál postupovat.
Přeočkování na covid-19
Od příštího týdne by mohlo začít oficiálně přeočkování proti covidu-19 další posilující dávkou, uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podmínkou je podle něj schválení přeočkování Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), které očekává v pátek.
Jako první by podle něj začala vakcíny aplikovat očkovací místa, kam není třeba se předem registrovat. Vakcíny by si také mohli začít objednávat praktičtí lékaři. Rezervační systém na ostatní očkovací místa chce spustit na konci srpna.
Doporučené by bylo přeočkování pro lidi nad 60 let a dospělé s dalšími přidruženými nemocemi, například cukrovkou nebo poruchami imunity, nebo pro pacienty po transplantacích. „Rozumný interval od poslední dávky by mohl být šest měsíců,“ řekl Válek.
Členské státy EU mají tři způsoby, jak mohou finančně podpořit Ukrajinu. Nejúčinnější variantou je reparační půjčka založená na zmrazených ruských aktivech v Evropě, řekla dnes europoslancům v Bruselu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Další možností je, aby EU využila k získání kapitálu „manévrovací prostor“ ve svém rozpočtu, nebo aby se členské státy dohodly na získávání kapitálu samy, dodala von der Leyenová ve svém projevu v Evropském parlamentu.
„Všichni chceme, aby tato válka skončila. Trvalý mír však závisí na silné a nezávislé Ukrajině,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy ve svém projevu, který měl zhodnotit nedávný říjnový summit EU. „Putin si stále myslí, že nás přemůže, že Rusko časem dokáže dosáhnout svých cílů na bojišti. To je ale zjevný mylný odhad,“ dodala s tím, že je potřeba i nadále tlačit na Rusko a přivést ho k jednacímu stolu.
V ruské Orelské oblasti dopadly úlomky některých sestřelených dronů na obytné čtvrti, kde poškodily několik vozidel a balkony bytových i soukromých domů, uvedl gubernátor Andrej Klyčkov na telegramu. V tuto chvíli podle něj nejsou k dispozici žádné informace o obětech.
Nejvíce bezpilotních letounů, po 32, bylo podle ranní zprávy ruského ministerstva obrany zveřejněné na telegramu zničeno shodně nad Kurskou a Belgorodskou oblastí. Voroněžká oblast zaznamenala 20 dronů, 17 bylo zachyceno na Černým mořem. Přítomnost několika ukrajinských dronů ohlásilo také osm dalších oblastí včetně okupovaného Krymu a moskevského regionu, kde byl podle ministerstva zachycen jeden dron.
Od středečního večera vyslalo Rusko nad Ukrajinu jednu balistickou raketu Iskander-M a 138 dronů, z nichž asi 90 bylo íránského typu Šáhed, které Rusové vyrábějí pod názvem Geraň. Podle předběžných údajů z dnešního dopoledne ukrajinská obrana zneškodnila 102 dronů, a to palbou či s pomocí prostředků elektronického boje.
Portál deníku Ukrajinska pravda dnes napsal, že drony v jihoukrajinském Mikolajivu zranily šest lidí, z nichž tři jsou ve vážném stavu. Server rovněž informoval o zásahu dronů ve městě Arcyz v Oděské oblasti, které ohlásilo škody na zařízení kritické infrastruktury, administrativní budově a dílnách.
