Vláda řešila obavy z přerušení toku plynu do EU. Začne i nové přeočkování proti covidu
Vláda si na čtvrtek naplánovala zasedání a tiskovku opět mimořádně v Poslanecké sněmovně. Jednání tentokrát proběhlo s omezenou účastí, premiér Petr Fiala (ODS) se totiž scházel s bavorským premiérem. Kabinet probral stav státních hmotných rezerv a zabýval se i přeočkováváním proti covid-19. Ministři muvili také o situaci, kdy by kvůli ruské invazi na Ukrajinu došlo k odstávce u plynovodu Nord Stream 1.
O čem vláda jednala?
- Vláda se zabývala stavem státních hmotných rezerv v souvislosti s covidem-19. Podle Fialy je dostatek ochranných prostředků a zásobování do ČR je plynulé
- Bylo schváleno, že správa státních hmotných rezerv bude mít zásoby na měsíc, místo dvou.
- Kabinet probíral i přeočkování proti covid-19. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) uvedl, že by mohlo začít příští týden.
- Vláda řešila také povodňovou ochranu na řece Bečvě. Minsitr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že se jedná o ochranu proti stoleté vodě.
- Řešilo se opatření o vyhlašování mimořádného stavu nouze v oblasti teplárenství. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo mít možnost individuálního rozhodování.
- Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) informoval o svolání mimořádné rady ministrů, která se uskuteční 26. července. Důvodem jsou obavy z uzavření kohoutků plynovodu Nord Stream 1
Vláda dnes mimořádně jednala v dolní komoře. Premiér Petr Fiala (ODS) se neúčastnil celého zasedání, jak uvedl na tiskové konferenci. Během dne se totiž věnoval návštěvě z Bavorska. S tamním premiérem totiž řešil ropovod TAL, ale i dohodu o jaderném úložišti.
Kabinet podle Fialy dělá vše proto, aby se ČR zbavila závilosti na focilních zdrojích a „dělá kroky, abychom byli připraveni na jakýkoliv scénář“. Tím narážel na obavu z uzavření kohoutků u plynovodu Nord Stream 1. „Kdyby došlo k odstávce, tak si s tím ČR poradí a při rozumné politice a úsporách budeme mít dostatek plynu pro domácnosti i podniky,“ dodal.
Obavy kvůli Nord Streamu 1
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) svolal na 26. července do Bruselu mimořádnou radu ministrů pro energetiku. Jednání se uskuteční pět dnů po plánovaném obnovení provozu plynovodu Nord Stream 1 a podle Síkely by mohli ministři projednat postup pro případ, že by se provoz plynovodu neobnovil vůbec, případně jen částečně.
Konsorcium Nord Stream AG, které plynovod provozuje, v pondělí zahájilo pravidelnou roční údržbu. Trvat by měla do 21. července, Německo se však obává, že kvůli sporu mezi Ruskem a Západem by se mohlo stát, že plyn přes Nord Stream 1 už po údržbě do EU nepoteče. Síkela dnes uvedl, že ministři by na mimořádné radě případně projednali, jak ve věci dál postupovat.
Přeočkování na covid-19
Od příštího týdne by mohlo začít oficiálně přeočkování proti covidu-19 další posilující dávkou, uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podmínkou je podle něj schválení přeočkování Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), které očekává v pátek.
Jako první by podle něj začala vakcíny aplikovat očkovací místa, kam není třeba se předem registrovat. Vakcíny by si také mohli začít objednávat praktičtí lékaři. Rezervační systém na ostatní očkovací místa chce spustit na konci srpna.
Doporučené by bylo přeočkování pro lidi nad 60 let a dospělé s dalšími přidruženými nemocemi, například cukrovkou nebo poruchami imunity, nebo pro pacienty po transplantacích. „Rozumný interval od poslední dávky by mohl být šest měsíců,“ řekl Válek.
Zkoušky zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon nelze považovat za testy jaderných zbraní, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Dodal, že pokud někdo k takovým zkouškám přistoupí, Rusko zareaguje odpovídajícím způsobem. Reagoval na slova Donalda Trumpa, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Šéf Bílého domu o svém rozhodnutí informoval poté, co Kreml oznámil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopna nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, která má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož.
„Doufáme, že pokud jde o testy burevestnika a poseidona, byly informace prezidentovi Trumpovi předány správně. V tom smyslu, že to nelze v žádném případě interpretovat jako jaderné zkoušky,“ řekl dnes novinářům Peskov. „Pokud nějakým způsobem myslel testy burevestniku (jako jaderné testy provedené nějakou zemí), pak se v žádném případě nejedná o jaderné testy,“ tvrdil mluvčí Kremlu.
Moskva podle jeho dnešního prohlášení bude jednat odpovídajícím způsobem, pokud někdo poruší mezinárodní moratorium na zkoušky jaderných zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin se tak podle mluvčího vyjádřil už v minulosti. „Prezident Trump ve svém prohlášení zmínil, že jiné země provádějí testy jaderných zbraní. Dosud nám nebylo známo, že by někdo prováděl testy,“ řekl Peskov. Mluvčí Kremlu se podle TASS zároveň nedomnívá, že by Rusko a Spojené státy zahájily nové závody ve zbrojení.
Šéf správy města Slovjansk v Doněcké oblasti Vadym Ljach informoval o ruském dopoledním ostřelování města ze salvových raketometů, které podle něj zabilo tři lidi.
„(Letouny) MiG-29 dnes zachytily ruský průzkumný letoun nad Baltským mořem, stejně jako včera,“ uvedl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. V úterý dvojice polských stíhaček podle operačního velení polské armády doprovodila ruský průzkumný stroj Il-20, který měl vypnutý transpondér a nedodal ani patřičný letový plán. Ruský letoun nenarušil polský vzdušný prostor, uvedla Varšava. Moskva se nevyjádřila.
Baltské moře je důležitou zásobovací trasou pro NATO a má klíčový hospodářský význam pro jednotlivé baltské země. Severoatlantická aliance eviduje systematickou špionáž tamní vojenské infrastruktury ze strany Ruska, které má přístup k Baltskému moři díky kaliningradské exklávě a pobřeží kolem Petrohradu.
