Vláda řešila obavy z přerušení toku plynu do EU. Začne i nové přeočkování proti covidu
Vláda si na čtvrtek naplánovala zasedání a tiskovku opět mimořádně v Poslanecké sněmovně. Jednání tentokrát proběhlo s omezenou účastí, premiér Petr Fiala (ODS) se totiž scházel s bavorským premiérem. Kabinet probral stav státních hmotných rezerv a zabýval se i přeočkováváním proti covid-19. Ministři muvili také o situaci, kdy by kvůli ruské invazi na Ukrajinu došlo k odstávce u plynovodu Nord Stream 1.
O čem vláda jednala?
- Vláda se zabývala stavem státních hmotných rezerv v souvislosti s covidem-19. Podle Fialy je dostatek ochranných prostředků a zásobování do ČR je plynulé
- Bylo schváleno, že správa státních hmotných rezerv bude mít zásoby na měsíc, místo dvou.
- Kabinet probíral i přeočkování proti covid-19. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) uvedl, že by mohlo začít příští týden.
- Vláda řešila také povodňovou ochranu na řece Bečvě. Minsitr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že se jedná o ochranu proti stoleté vodě.
- Řešilo se opatření o vyhlašování mimořádného stavu nouze v oblasti teplárenství. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo mít možnost individuálního rozhodování.
- Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) informoval o svolání mimořádné rady ministrů, která se uskuteční 26. července. Důvodem jsou obavy z uzavření kohoutků plynovodu Nord Stream 1
Vláda dnes mimořádně jednala v dolní komoře. Premiér Petr Fiala (ODS) se neúčastnil celého zasedání, jak uvedl na tiskové konferenci. Během dne se totiž věnoval návštěvě z Bavorska. S tamním premiérem totiž řešil ropovod TAL, ale i dohodu o jaderném úložišti.
Kabinet podle Fialy dělá vše proto, aby se ČR zbavila závilosti na focilních zdrojích a „dělá kroky, abychom byli připraveni na jakýkoliv scénář“. Tím narážel na obavu z uzavření kohoutků u plynovodu Nord Stream 1. „Kdyby došlo k odstávce, tak si s tím ČR poradí a při rozumné politice a úsporách budeme mít dostatek plynu pro domácnosti i podniky,“ dodal.
Obavy kvůli Nord Streamu 1
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) svolal na 26. července do Bruselu mimořádnou radu ministrů pro energetiku. Jednání se uskuteční pět dnů po plánovaném obnovení provozu plynovodu Nord Stream 1 a podle Síkely by mohli ministři projednat postup pro případ, že by se provoz plynovodu neobnovil vůbec, případně jen částečně.
Konsorcium Nord Stream AG, které plynovod provozuje, v pondělí zahájilo pravidelnou roční údržbu. Trvat by měla do 21. července, Německo se však obává, že kvůli sporu mezi Ruskem a Západem by se mohlo stát, že plyn přes Nord Stream 1 už po údržbě do EU nepoteče. Síkela dnes uvedl, že ministři by na mimořádné radě případně projednali, jak ve věci dál postupovat.
Přeočkování na covid-19
Od příštího týdne by mohlo začít oficiálně přeočkování proti covidu-19 další posilující dávkou, uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podmínkou je podle něj schválení přeočkování Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), které očekává v pátek.
Jako první by podle něj začala vakcíny aplikovat očkovací místa, kam není třeba se předem registrovat. Vakcíny by si také mohli začít objednávat praktičtí lékaři. Rezervační systém na ostatní očkovací místa chce spustit na konci srpna.
Doporučené by bylo přeočkování pro lidi nad 60 let a dospělé s dalšími přidruženými nemocemi, například cukrovkou nebo poruchami imunity, nebo pro pacienty po transplantacích. „Rozumný interval od poslední dávky by mohl být šest měsíců,“ řekl Válek.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v ČR za první pololetí eviduje výrazný pokles takzvaných DDoS útoků, které ke kyberútokům nejčastěji používají ruskojazyčné hacktivistické skupiny. Byly jich necelé dvě desítky, zatímco ve druhé polovině 2024 jich byl téměř čtyřnásobný počet. ČTK to dnes řekla mluvčí úřadu Alžběta Dvořáková. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů, a tím ho vyřadí z provozu. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022.
NÚKIB podle mluvčí neeviduje hacktivistické útoky jako samostatnou kategorii, tudíž v tomto případě nedisponuje přesným počtem. „Navíc je spousta DDoS, u kterých nelze s jistotou tvrdit, kdo za nimi stál. Další důležitý fakt je ten, že i když se nějaká ruskojazyčná hacktivistická skupina k DDoS útoku přihlásí, nemusí to nutně znamenat, že za incidentem opravdu stojí,“ upozornila Dvořáková.
Premiér Petr Fiala (ODS) dnes na prvním zasedání po vládních prázdninách informoval kabinet o úterním jednání takzvané koalice ochotných či Evropské rady. Ocenil, že s koalicí ochotných nově intenzivně diskutují i Spojené státy a je základní shoda na dalším postupu. Řekl to na tiskové konferenci.
Všichni účastníci úterní virtuální schůzky koalice ochotných potvrdili nutnost pokračovat v podpoře Ukrajiny. Členové uskupení také hodnotili výsledky pondělních jednání v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump diskutoval o míru na Ukrajině s prezidentem Volodymyrem Zelenským a zástupci klíčových evropských zemí. Diskusi státníci vedli i o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.
Spojené státy by si měly uvědomit, že diskuse o bezpečnostních otázkách bez účasti Ruska nikam nepovede. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Evropská unie se podle něj snaží změnit postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa v otázce Ukrajiny, kterou Rusko před více než třemi lety v plném rozsahu vojensky napadlo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí ve Washingtonu jednal spolu s evropskými lídry o míru na Ukrajině. Tématem schůzky byly mimo jiné bezpečnostní záruky Ukrajině jako součásti budoucí mírové dohody. Tyto záruky by vybrané země poskytly Kyjevu s cílem zabránit opětovnému napadení Ukrajiny ze strany Ruska, o podobě záruk ale západní země a instituce nadále jednají.
