Vláda řešila obavy z přerušení toku plynu do EU. Začne i nové přeočkování proti covidu
Vláda si na čtvrtek naplánovala zasedání a tiskovku opět mimořádně v Poslanecké sněmovně. Jednání tentokrát proběhlo s omezenou účastí, premiér Petr Fiala (ODS) se totiž scházel s bavorským premiérem. Kabinet probral stav státních hmotných rezerv a zabýval se i přeočkováváním proti covid-19. Ministři muvili také o situaci, kdy by kvůli ruské invazi na Ukrajinu došlo k odstávce u plynovodu Nord Stream 1.
O čem vláda jednala?
- Vláda se zabývala stavem státních hmotných rezerv v souvislosti s covidem-19. Podle Fialy je dostatek ochranných prostředků a zásobování do ČR je plynulé
- Bylo schváleno, že správa státních hmotných rezerv bude mít zásoby na měsíc, místo dvou.
- Kabinet probíral i přeočkování proti covid-19. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) uvedl, že by mohlo začít příští týden.
- Vláda řešila také povodňovou ochranu na řece Bečvě. Minsitr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že se jedná o ochranu proti stoleté vodě.
- Řešilo se opatření o vyhlašování mimořádného stavu nouze v oblasti teplárenství. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo mít možnost individuálního rozhodování.
- Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) informoval o svolání mimořádné rady ministrů, která se uskuteční 26. července. Důvodem jsou obavy z uzavření kohoutků plynovodu Nord Stream 1
Vláda dnes mimořádně jednala v dolní komoře. Premiér Petr Fiala (ODS) se neúčastnil celého zasedání, jak uvedl na tiskové konferenci. Během dne se totiž věnoval návštěvě z Bavorska. S tamním premiérem totiž řešil ropovod TAL, ale i dohodu o jaderném úložišti.
Kabinet podle Fialy dělá vše proto, aby se ČR zbavila závilosti na focilních zdrojích a „dělá kroky, abychom byli připraveni na jakýkoliv scénář“. Tím narážel na obavu z uzavření kohoutků u plynovodu Nord Stream 1. „Kdyby došlo k odstávce, tak si s tím ČR poradí a při rozumné politice a úsporách budeme mít dostatek plynu pro domácnosti i podniky,“ dodal.
Obavy kvůli Nord Streamu 1
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) svolal na 26. července do Bruselu mimořádnou radu ministrů pro energetiku. Jednání se uskuteční pět dnů po plánovaném obnovení provozu plynovodu Nord Stream 1 a podle Síkely by mohli ministři projednat postup pro případ, že by se provoz plynovodu neobnovil vůbec, případně jen částečně.
Konsorcium Nord Stream AG, které plynovod provozuje, v pondělí zahájilo pravidelnou roční údržbu. Trvat by měla do 21. července, Německo se však obává, že kvůli sporu mezi Ruskem a Západem by se mohlo stát, že plyn přes Nord Stream 1 už po údržbě do EU nepoteče. Síkela dnes uvedl, že ministři by na mimořádné radě případně projednali, jak ve věci dál postupovat.
Přeočkování na covid-19
Od příštího týdne by mohlo začít oficiálně přeočkování proti covidu-19 další posilující dávkou, uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podmínkou je podle něj schválení přeočkování Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), které očekává v pátek.
Jako první by podle něj začala vakcíny aplikovat očkovací místa, kam není třeba se předem registrovat. Vakcíny by si také mohli začít objednávat praktičtí lékaři. Rezervační systém na ostatní očkovací místa chce spustit na konci srpna.
Doporučené by bylo přeočkování pro lidi nad 60 let a dospělé s dalšími přidruženými nemocemi, například cukrovkou nebo poruchami imunity, nebo pro pacienty po transplantacích. „Rozumný interval od poslední dávky by mohl být šest měsíců,“ řekl Válek.
Evropská komise dnes informovala o realizaci migračního balíčku, který byl přijat před rokem, v červnu 2024. Podle unijní exekutivy bylo za uplynulý rok dosaženo významného pokroku na úrovni Evropské unie i jednotlivých členských států, nicméně je zapotřebí ještě další úsilí k řešení zbývajících výzev tak, aby byl pakt o migraci a azylu plně funkční v červnu 2026, uvedla EK ve svém prohlášení.
Evropská komise před rokem zveřejnila harmonogram, který má zajistit, že migrační balíček začne v jednotlivých členských státech EU platit podle plánu. Takzvaný společný prováděcí plán k paktu o migraci a azylu stanovil milníky pro všech 27 států a ukázal jim cestu, jak celkem deset norem, který balíček tvoří, uvést do praxe.
Evropská komise již dříve potvrdila, že součástí balíčku je i výjimka pro země jako Česká republika, které hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny. "Země jako Česká republika, která již projevila solidaritu tím, že hostí velké množství Ukrajinců, bude moci být osvobozena od jakýchkoli povinných solidárních příspěvků," uvedla loni v dubnu tehdejší eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová.
Dvouměsíční domácí vězení dnes soud v Pskově uložil ruskému opozičnímu politikovi Lvu Šlosbergovi. Místopředseda mimoparlamentní liberální strany Jabloko byl obviněn mimo jiné z diskreditace armády, informovala ruská státní tisková agentura TASS.
Šlosberg se podle obžaloby dopustil diskreditace ruského vojska svým vyjádřením v televizních debatách, kde se vyslovil pro okamžité ukončení války Ruska proti Ukrajině. Konflikt označil za „krvavé šachy“.
Jedenašedesátiletý Šlosberg byl dříve za kritiku války dvakrát pokutován. Úřady jej také označily hanlivou nálepkou „zahraniční agent“ a nyní jej trestně stíhají za vyhýbání se povinnostem, které jsou s tímto označením spojené.
Londýnský soud rozhodl ve prospěch společností pronajímajících letadla v miliardovém sporu s pojišťovnami o náhradu škody za letadla, která zůstala v Rusku po invazi na Ukrajinu v roce 2022. Největší světový pronajímatel letadel, společnost AerCap se sídlem v Irsku a několik dalších firem, včetně americké společnosti Carlyle Aviation Partners, žalovalo desítky pojišťoven po celém světě v jednom z největších pojistných sporů, které se kdy v Londýně odehrály. Mezi žalovanými byly pojišťovny jako AIG, Lloyd's, Chubb či Swiss Re.
Londýnská žaloba se týkala téměř 150 letadel, jejichž celková hodnota dříve dosahovala až 4,7 miliardy dolarů (101,8 miliard korun), ačkoli některé dohody o narovnání uzavřené v době soudního procesu původní hodnotu snížily. Letadla zůstala v Rusku kvůli západním sankcím, které si vynutily ukončení pronájmu letadel poté, co Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
Soudce dospěl k závěru, že pronajímatelé o letadla přišli 10. března 2022, kdy Rusko zákonem zakázalo vývoz letadel a leteckého vybavení. Podle soudce šlo o „akt ruské vlády“, což znamená, že pronajímatelé letadel mají nárok na pojistné plnění z pojištění válečných rizik. Zároveň uvedl, že pojistitelé nemohou odmítnout plnění s odvoláním na protiruské sankce EU nebo USA, protože tyto sankce nebrání tomu, aby pojišťovny vlastníky letadel odškodnily.
