Vláda řešila obavy z přerušení toku plynu do EU. Začne i nové přeočkování proti covidu
Vláda si na čtvrtek naplánovala zasedání a tiskovku opět mimořádně v Poslanecké sněmovně. Jednání tentokrát proběhlo s omezenou účastí, premiér Petr Fiala (ODS) se totiž scházel s bavorským premiérem. Kabinet probral stav státních hmotných rezerv a zabýval se i přeočkováváním proti covid-19. Ministři muvili také o situaci, kdy by kvůli ruské invazi na Ukrajinu došlo k odstávce u plynovodu Nord Stream 1.
O čem vláda jednala?
- Vláda se zabývala stavem státních hmotných rezerv v souvislosti s covidem-19. Podle Fialy je dostatek ochranných prostředků a zásobování do ČR je plynulé
- Bylo schváleno, že správa státních hmotných rezerv bude mít zásoby na měsíc, místo dvou.
- Kabinet probíral i přeočkování proti covid-19. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) uvedl, že by mohlo začít příští týden.
- Vláda řešila také povodňovou ochranu na řece Bečvě. Minsitr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že se jedná o ochranu proti stoleté vodě.
- Řešilo se opatření o vyhlašování mimořádného stavu nouze v oblasti teplárenství. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo mít možnost individuálního rozhodování.
- Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) informoval o svolání mimořádné rady ministrů, která se uskuteční 26. července. Důvodem jsou obavy z uzavření kohoutků plynovodu Nord Stream 1
Vláda dnes mimořádně jednala v dolní komoře. Premiér Petr Fiala (ODS) se neúčastnil celého zasedání, jak uvedl na tiskové konferenci. Během dne se totiž věnoval návštěvě z Bavorska. S tamním premiérem totiž řešil ropovod TAL, ale i dohodu o jaderném úložišti.
Kabinet podle Fialy dělá vše proto, aby se ČR zbavila závilosti na focilních zdrojích a „dělá kroky, abychom byli připraveni na jakýkoliv scénář“. Tím narážel na obavu z uzavření kohoutků u plynovodu Nord Stream 1. „Kdyby došlo k odstávce, tak si s tím ČR poradí a při rozumné politice a úsporách budeme mít dostatek plynu pro domácnosti i podniky,“ dodal.
Obavy kvůli Nord Streamu 1
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) svolal na 26. července do Bruselu mimořádnou radu ministrů pro energetiku. Jednání se uskuteční pět dnů po plánovaném obnovení provozu plynovodu Nord Stream 1 a podle Síkely by mohli ministři projednat postup pro případ, že by se provoz plynovodu neobnovil vůbec, případně jen částečně.
Konsorcium Nord Stream AG, které plynovod provozuje, v pondělí zahájilo pravidelnou roční údržbu. Trvat by měla do 21. července, Německo se však obává, že kvůli sporu mezi Ruskem a Západem by se mohlo stát, že plyn přes Nord Stream 1 už po údržbě do EU nepoteče. Síkela dnes uvedl, že ministři by na mimořádné radě případně projednali, jak ve věci dál postupovat.
Přeočkování na covid-19
Od příštího týdne by mohlo začít oficiálně přeočkování proti covidu-19 další posilující dávkou, uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podmínkou je podle něj schválení přeočkování Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), které očekává v pátek.
Jako první by podle něj začala vakcíny aplikovat očkovací místa, kam není třeba se předem registrovat. Vakcíny by si také mohli začít objednávat praktičtí lékaři. Rezervační systém na ostatní očkovací místa chce spustit na konci srpna.
Doporučené by bylo přeočkování pro lidi nad 60 let a dospělé s dalšími přidruženými nemocemi, například cukrovkou nebo poruchami imunity, nebo pro pacienty po transplantacích. „Rozumný interval od poslední dávky by mohl být šest měsíců,“ řekl Válek.
Zástupcům států EU se v Bruselu nepodařilo najít shodu na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku. Téma budou řešit v pondělí ministři zahraničí.
Za necelé tři roky války, kterou rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti přinejmenším 90 019 ruských vojáků. Uvedla to ruská služba stanice BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Více než polovinu zjištěných ruských ztrát podle stanice tvoří lidé, kteří na začátku války nebyli spojeni s ruskou armádou ani ruskou Národní gardou.
Do ruské vojenské agrese proti Ukrajině se podle BBC zapojili kromě smluvních vojáků také mobilizovaní Rusové, příslušníci soukromých vojenských skupin, dobrovolníci a vězni.
„Od října 2023 zaznamenáváme prudký a trvalý nárůst ztrát mezi dobrovolníky,“ píše BBC. Lidé, kteří se upsali ruské armádě po začátku invaze na Ukrajinu, podle ní tvoří 23 procent padlých. K listopadu 2023 tvořili dobrovolníci 14 procent ruských ztrát, píše BBC.
Maďarsko chce, aby Evropská unie přesvědčila Ukrajinu, aby obnovila přepravu ruského plynu do Evropy přes své území. Dnes to řekl maďarský premiér Viktor Orbán; jeho slova naznačují, že sedmadvacítku příští týden čekají tvrdé debaty o prodloužení protiruských sankcí. Maďarsko se ještě nerozhodlo, zda sankce, jejichž platnost ke konci tohoto měsíce vyprší, podpoří. EU je prodlužuje každého půl roku a potřebuje k tomu souhlas všech členských zemí.
Orbán, který navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje blízké politické a ekonomické vztahy s Moskvou, dnes zopakoval svoji kritiku sankcí. Tvrdí, že Maďarsku způsobily škody ve výši 19 miliard eur (asi 477 miliard korun). Neuvedl, jak k této částce dospěl. Před několika dny na svém facebookovém profilu o sankcích napsal, že je „vytvořili bruselští byrokrati“ a že „přišel čas na změnu“. Server Euronews podotýká, že maďarské veto by znamenalo zhroucení těch sankcí, které Rusko nejtvrději zasahují. Orbán už v minulosti vyhrožoval vetem v otázkách, které se týkaly podpory Ukrajiny, aby si ze strany EU vymohl ústupky.
„Zatáhl jsem za brzdu a požádal jsem evropské lídry, aby pochopili, že toto nemůže pokračovat,“ řekl dnes Orbán. „Maďarsko nesmí být nuceno za sankce tolik platit,“ dodal. „Není dobré, že platíme za to, že pomáháme Ukrajině ... a oni nám způsobují problémy,“ řekl šéf maďarské vlády.
