Vláda řešila obavy z přerušení toku plynu do EU. Začne i nové přeočkování proti covidu
Vláda si na čtvrtek naplánovala zasedání a tiskovku opět mimořádně v Poslanecké sněmovně. Jednání tentokrát proběhlo s omezenou účastí, premiér Petr Fiala (ODS) se totiž scházel s bavorským premiérem. Kabinet probral stav státních hmotných rezerv a zabýval se i přeočkováváním proti covid-19. Ministři muvili také o situaci, kdy by kvůli ruské invazi na Ukrajinu došlo k odstávce u plynovodu Nord Stream 1.
O čem vláda jednala?
- Vláda se zabývala stavem státních hmotných rezerv v souvislosti s covidem-19. Podle Fialy je dostatek ochranných prostředků a zásobování do ČR je plynulé
- Bylo schváleno, že správa státních hmotných rezerv bude mít zásoby na měsíc, místo dvou.
- Kabinet probíral i přeočkování proti covid-19. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) uvedl, že by mohlo začít příští týden.
- Vláda řešila také povodňovou ochranu na řece Bečvě. Minsitr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že se jedná o ochranu proti stoleté vodě.
- Řešilo se opatření o vyhlašování mimořádného stavu nouze v oblasti teplárenství. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo mít možnost individuálního rozhodování.
- Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) informoval o svolání mimořádné rady ministrů, která se uskuteční 26. července. Důvodem jsou obavy z uzavření kohoutků plynovodu Nord Stream 1
Vláda dnes mimořádně jednala v dolní komoře. Premiér Petr Fiala (ODS) se neúčastnil celého zasedání, jak uvedl na tiskové konferenci. Během dne se totiž věnoval návštěvě z Bavorska. S tamním premiérem totiž řešil ropovod TAL, ale i dohodu o jaderném úložišti.
Kabinet podle Fialy dělá vše proto, aby se ČR zbavila závilosti na focilních zdrojích a „dělá kroky, abychom byli připraveni na jakýkoliv scénář“. Tím narážel na obavu z uzavření kohoutků u plynovodu Nord Stream 1. „Kdyby došlo k odstávce, tak si s tím ČR poradí a při rozumné politice a úsporách budeme mít dostatek plynu pro domácnosti i podniky,“ dodal.
Obavy kvůli Nord Streamu 1
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) svolal na 26. července do Bruselu mimořádnou radu ministrů pro energetiku. Jednání se uskuteční pět dnů po plánovaném obnovení provozu plynovodu Nord Stream 1 a podle Síkely by mohli ministři projednat postup pro případ, že by se provoz plynovodu neobnovil vůbec, případně jen částečně.
Konsorcium Nord Stream AG, které plynovod provozuje, v pondělí zahájilo pravidelnou roční údržbu. Trvat by měla do 21. července, Německo se však obává, že kvůli sporu mezi Ruskem a Západem by se mohlo stát, že plyn přes Nord Stream 1 už po údržbě do EU nepoteče. Síkela dnes uvedl, že ministři by na mimořádné radě případně projednali, jak ve věci dál postupovat.
Přeočkování na covid-19
Od příštího týdne by mohlo začít oficiálně přeočkování proti covidu-19 další posilující dávkou, uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podmínkou je podle něj schválení přeočkování Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), které očekává v pátek.
Jako první by podle něj začala vakcíny aplikovat očkovací místa, kam není třeba se předem registrovat. Vakcíny by si také mohli začít objednávat praktičtí lékaři. Rezervační systém na ostatní očkovací místa chce spustit na konci srpna.
Doporučené by bylo přeočkování pro lidi nad 60 let a dospělé s dalšími přidruženými nemocemi, například cukrovkou nebo poruchami imunity, nebo pro pacienty po transplantacích. „Rozumný interval od poslední dávky by mohl být šest měsíců,“ řekl Válek.
Ukrajinské ozbrojené síly se chystají zmobilizovat ještě 160.000 lidí do války proti Rusku, která pokračuje třetím rokem. Uvedl to před ukrajinskými poslanci tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Lytvynenko. Agentura AFP dala zprávu o chystané mobilizaci do souvislosti s posledními úspěchy ruských vojsk na východní frontě a obavami, že by ruská vojska mohli posílit severokorejští vojáci.
„Celkem bylo do obranných sil povoláno jeden milion a 50.000 občanů. Plánuje se povolat ještě 160.000 lidí,“ řekl Lytvynenko podle listu Ukrajinska pravda, který se odvolal na přímý přenos z úterního jednání parlamentu, který vysílal na internetu poslanec Oleksij Hončarenko. Mobilizace dalších 160.000 mužů podle Lytvynenka umožní doplnit ukrajinské jednotky na 85 procent jejich tabulkového stavu, dodal deník.
Kyjevem v noci na dnešek otřásla série explozí. Starosta města Vitalij Kličko informoval o ruském dronovém útoku a následném požáru, uvedla agentura Reuters. Informace o škodách nejsou zatím dostupné.
„Pohotovostní služby byly vyslány na místo,“ sdělil Kličko na síti Telegram. Svědci podle Reuters hovořili o několika explozích, které zněly jako palba protivzdušné obrany.
Kyjev a další ukrajinská města jsou od začátku rozsáhlé ruské invaze v únoru 2022 pravidelně terčem útoků ruských dronů a raket. Ukrajina pravidelně žádá své spojence o posílení protivzdušné obrany. Za prioritu to označuje i německý kancléř Olaf Scholz.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Evropská komise dnes zveřejní svou pravidelnou hodnoticí zprávu o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v Evropské unii. Jsou jimi Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Kosovo a Turecko. Původně měla Komise v plánu zprávu zveřejnit již 16. října, nakonec ale unijní exekutiva vše o 14 dnů odložila a podle informací ČTK vyčkávala ještě na výsledky moldavských a gruzínských voleb.
V loňském roce se pozornost všech, zejména Kyjeva, soustředila na to, zda Evropská komise podpoří zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. To se nakonec stalo. Zahájení přístupových rozhovorů bylo navrženo nejen s Ukrajinou, ale i s Moldavskem.
