Vláda řešila obavy z přerušení toku plynu do EU. Začne i nové přeočkování proti covidu
Vláda si na čtvrtek naplánovala zasedání a tiskovku opět mimořádně v Poslanecké sněmovně. Jednání tentokrát proběhlo s omezenou účastí, premiér Petr Fiala (ODS) se totiž scházel s bavorským premiérem. Kabinet probral stav státních hmotných rezerv a zabýval se i přeočkováváním proti covid-19. Ministři muvili také o situaci, kdy by kvůli ruské invazi na Ukrajinu došlo k odstávce u plynovodu Nord Stream 1.
O čem vláda jednala?
- Vláda se zabývala stavem státních hmotných rezerv v souvislosti s covidem-19. Podle Fialy je dostatek ochranných prostředků a zásobování do ČR je plynulé
- Bylo schváleno, že správa státních hmotných rezerv bude mít zásoby na měsíc, místo dvou.
- Kabinet probíral i přeočkování proti covid-19. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) uvedl, že by mohlo začít příští týden.
- Vláda řešila také povodňovou ochranu na řece Bečvě. Minsitr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že se jedná o ochranu proti stoleté vodě.
- Řešilo se opatření o vyhlašování mimořádného stavu nouze v oblasti teplárenství. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo mít možnost individuálního rozhodování.
- Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) informoval o svolání mimořádné rady ministrů, která se uskuteční 26. července. Důvodem jsou obavy z uzavření kohoutků plynovodu Nord Stream 1
Vláda dnes mimořádně jednala v dolní komoře. Premiér Petr Fiala (ODS) se neúčastnil celého zasedání, jak uvedl na tiskové konferenci. Během dne se totiž věnoval návštěvě z Bavorska. S tamním premiérem totiž řešil ropovod TAL, ale i dohodu o jaderném úložišti.
Kabinet podle Fialy dělá vše proto, aby se ČR zbavila závilosti na focilních zdrojích a „dělá kroky, abychom byli připraveni na jakýkoliv scénář“. Tím narážel na obavu z uzavření kohoutků u plynovodu Nord Stream 1. „Kdyby došlo k odstávce, tak si s tím ČR poradí a při rozumné politice a úsporách budeme mít dostatek plynu pro domácnosti i podniky,“ dodal.
Obavy kvůli Nord Streamu 1
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) svolal na 26. července do Bruselu mimořádnou radu ministrů pro energetiku. Jednání se uskuteční pět dnů po plánovaném obnovení provozu plynovodu Nord Stream 1 a podle Síkely by mohli ministři projednat postup pro případ, že by se provoz plynovodu neobnovil vůbec, případně jen částečně.
Konsorcium Nord Stream AG, které plynovod provozuje, v pondělí zahájilo pravidelnou roční údržbu. Trvat by měla do 21. července, Německo se však obává, že kvůli sporu mezi Ruskem a Západem by se mohlo stát, že plyn přes Nord Stream 1 už po údržbě do EU nepoteče. Síkela dnes uvedl, že ministři by na mimořádné radě případně projednali, jak ve věci dál postupovat.
Přeočkování na covid-19
Od příštího týdne by mohlo začít oficiálně přeočkování proti covidu-19 další posilující dávkou, uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podmínkou je podle něj schválení přeočkování Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), které očekává v pátek.
Jako první by podle něj začala vakcíny aplikovat očkovací místa, kam není třeba se předem registrovat. Vakcíny by si také mohli začít objednávat praktičtí lékaři. Rezervační systém na ostatní očkovací místa chce spustit na konci srpna.
Doporučené by bylo přeočkování pro lidi nad 60 let a dospělé s dalšími přidruženými nemocemi, například cukrovkou nebo poruchami imunity, nebo pro pacienty po transplantacích. „Rozumný interval od poslední dávky by mohl být šest měsíců,“ řekl Válek.
Europoslanci schválili poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši až 35 miliard eur. Splátky mají hradit výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku.
Podle materiálů Evropské komise Ukrajina, která se brání ruské invazi, bude moci použít prostředky na pokrytí okamžitých potřeb i na rekonstrukci. Pomoc je součástí dohody zemí skupiny G7 na poskytnutí Ukrajině prostředků ve výši až 50 miliard dolarů prostřednictvím půjček krytých výnosy ze zmrazeného ruského majetku.
Zvážíme dodávky zbraní na Ukrajinu, uvedla jihokorejská vláda. Jižní Korea může zvážit přímé dodávky zbraní Kyjevu jako součást opatření proti zesilující vojenské spolupráci Ruska se Severní Koreou. Podle agentury Reuters to dnes uvedla kancelář jihokorejského prezidenta. Soul tvrdí, že Pchjongjang vyslal do Ruska vojáky, aby bojovali na Ukrajině na straně Moskvy.
Zástupce poradce jihokorejského prezidenta pro národní bezpečnost Kim Te-hjo uvedl, že se připravují diplomatická, ekonomická a vojenská opatření s ohledem na různé scénáře vojenské spolupráce mezi Pchjongjangem a Moskvou, včetně poskytnutí smrtících zbraní Ukrajině v případě zhoršení situace.
„V rámci postupných scénářů bychom zvážili dodávky zbraní pro obranné účely, a pokud by se zdálo, že zacházejí příliš daleko, mohli bychom zvážit i ofenzivní použití,“ řekl vysoce postavený činitel kanceláře prezidenta Jun Suk-jola.
Význam Ruska na trhu Evropské unie se zkapalněným zemním plynem (LNG) se zvyšuje, i když region zvažuje, jak dodávky z této země omezit. Za devět měsíců letošního roku podíl Ruska na dovozu LNG do EU stoupl na 20 procent, zatímco ve stejném období loni činil 14 procent. Celková poptávka po LNG ale klesla. Ve své zprávě to dnes uvedla Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER).
Růst upozorňuje na energetickou bilanci Evropy více než dva roky po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, která vyvolala krizi v dodávkách plynu. Rusko už sice není hlavním dodavatelem plynu do EU, neboť většina dodávek potrubím je zastavena či přerušena, LNG z Ruska ale zůstává důležitou součástí energetické bezpečnosti Evropy.
