Vláda řešila obavy z přerušení toku plynu do EU. Začne i nové přeočkování proti covidu
Vláda si na čtvrtek naplánovala zasedání a tiskovku opět mimořádně v Poslanecké sněmovně. Jednání tentokrát proběhlo s omezenou účastí, premiér Petr Fiala (ODS) se totiž scházel s bavorským premiérem. Kabinet probral stav státních hmotných rezerv a zabýval se i přeočkováváním proti covid-19. Ministři muvili také o situaci, kdy by kvůli ruské invazi na Ukrajinu došlo k odstávce u plynovodu Nord Stream 1.
O čem vláda jednala?
- Vláda se zabývala stavem státních hmotných rezerv v souvislosti s covidem-19. Podle Fialy je dostatek ochranných prostředků a zásobování do ČR je plynulé
- Bylo schváleno, že správa státních hmotných rezerv bude mít zásoby na měsíc, místo dvou.
- Kabinet probíral i přeočkování proti covid-19. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) uvedl, že by mohlo začít příští týden.
- Vláda řešila také povodňovou ochranu na řece Bečvě. Minsitr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že se jedná o ochranu proti stoleté vodě.
- Řešilo se opatření o vyhlašování mimořádného stavu nouze v oblasti teplárenství. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo mít možnost individuálního rozhodování.
- Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) informoval o svolání mimořádné rady ministrů, která se uskuteční 26. července. Důvodem jsou obavy z uzavření kohoutků plynovodu Nord Stream 1
Vláda dnes mimořádně jednala v dolní komoře. Premiér Petr Fiala (ODS) se neúčastnil celého zasedání, jak uvedl na tiskové konferenci. Během dne se totiž věnoval návštěvě z Bavorska. S tamním premiérem totiž řešil ropovod TAL, ale i dohodu o jaderném úložišti.
Kabinet podle Fialy dělá vše proto, aby se ČR zbavila závilosti na focilních zdrojích a „dělá kroky, abychom byli připraveni na jakýkoliv scénář“. Tím narážel na obavu z uzavření kohoutků u plynovodu Nord Stream 1. „Kdyby došlo k odstávce, tak si s tím ČR poradí a při rozumné politice a úsporách budeme mít dostatek plynu pro domácnosti i podniky,“ dodal.
Obavy kvůli Nord Streamu 1
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) svolal na 26. července do Bruselu mimořádnou radu ministrů pro energetiku. Jednání se uskuteční pět dnů po plánovaném obnovení provozu plynovodu Nord Stream 1 a podle Síkely by mohli ministři projednat postup pro případ, že by se provoz plynovodu neobnovil vůbec, případně jen částečně.
Konsorcium Nord Stream AG, které plynovod provozuje, v pondělí zahájilo pravidelnou roční údržbu. Trvat by měla do 21. července, Německo se však obává, že kvůli sporu mezi Ruskem a Západem by se mohlo stát, že plyn přes Nord Stream 1 už po údržbě do EU nepoteče. Síkela dnes uvedl, že ministři by na mimořádné radě případně projednali, jak ve věci dál postupovat.
Přeočkování na covid-19
Od příštího týdne by mohlo začít oficiálně přeočkování proti covidu-19 další posilující dávkou, uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podmínkou je podle něj schválení přeočkování Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), které očekává v pátek.
Jako první by podle něj začala vakcíny aplikovat očkovací místa, kam není třeba se předem registrovat. Vakcíny by si také mohli začít objednávat praktičtí lékaři. Rezervační systém na ostatní očkovací místa chce spustit na konci srpna.
Doporučené by bylo přeočkování pro lidi nad 60 let a dospělé s dalšími přidruženými nemocemi, například cukrovkou nebo poruchami imunity, nebo pro pacienty po transplantacích. „Rozumný interval od poslední dávky by mohl být šest měsíců,“ řekl Válek.
Rusko chce během nové fáze podzimních odvodů rekrutovat 133 000 lidí. Rusko to plánuje v období od října do ledna, stane se tak kvůli dekretu, který dnes podepsal ruský prezident Vladimir Putin.
Vojenský soud v Moskvě poslal na doživotí do vězení Alexandra Permjakova, kterého uznal vinným z pokusu o atentát na prokremelského spisovatele a propagandistu Zachara Prilepina. Permjakov je podle některých ruských médií držitelem ruského i ukrajinského pasu, ruská agentura TASS o něm píše jako o ukrajinském občanovi. Prilepin loni v květnu přežil explozi automobilu u Nižního Novgorodu, ze které vyvázl se zraněními. Jeho řidič zahynul. Ruské bezpečnostní složky zanedlouho zadržely Permjakova, kterého úřady obvinily mimo jiné ze spáchání teroristického útoku, nedovoleného obchodování se střelnými zbraněmi nebo výroby výbušných zařízení.
Vyšetřovatelé zároveň uvedli, že se Permjakov přiznal a řekl, že jednal na pokyn ukrajinské tajné služby SBU. Ta mu podle ruských vyšetřovatelů nabídla za atentát peníze v hodnotě zhruba 145 000 rublů (v dnešním přepočtu asi 35 000 korun). Permjakov poté přijel do Ruska, spisovatele sledoval, sestavil improvizovaná výbušná zařízení a nastražil je na Prilepina, napsal TASS.
Kreml dnes odsoudil zabití vůdce militantního šíitského hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha, které podle něj vede k výrazné destabilizaci situace na Blízkém východě. Novinářům to řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, podle něhož nyní existuje vysoké riziko vypuknutí většího konfliktu v regionu.
„Ruská strana takové akce odsuzuje. Domníváme se, že vedly k výrazné destabilizaci situace v regionu,“ řekl podle ruského serveru RBK Peskov na dotaz, jak Moskva vnímá situaci poté, co Izrael v pátek zabil Nasralláha při jednom z náletů na Libanon.
„Nevybíravé bombardování obytných oblastí v Libanonu vede k obrovskému počtu obětí a nevyhnutelně povede k humanitární katastrofě. Stejné, jakou vidíme v Pásmu Gazy,“ doplnil mluvčí Kremlu. Rusko samotné vede už třetím rokem válku proti sousední Ukrajině.
