Vláda řešila obavy z přerušení toku plynu do EU. Začne i nové přeočkování proti covidu
Vláda si na čtvrtek naplánovala zasedání a tiskovku opět mimořádně v Poslanecké sněmovně. Jednání tentokrát proběhlo s omezenou účastí, premiér Petr Fiala (ODS) se totiž scházel s bavorským premiérem. Kabinet probral stav státních hmotných rezerv a zabýval se i přeočkováváním proti covid-19. Ministři muvili také o situaci, kdy by kvůli ruské invazi na Ukrajinu došlo k odstávce u plynovodu Nord Stream 1.
O čem vláda jednala?
- Vláda se zabývala stavem státních hmotných rezerv v souvislosti s covidem-19. Podle Fialy je dostatek ochranných prostředků a zásobování do ČR je plynulé
- Bylo schváleno, že správa státních hmotných rezerv bude mít zásoby na měsíc, místo dvou.
- Kabinet probíral i přeočkování proti covid-19. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) uvedl, že by mohlo začít příští týden.
- Vláda řešila také povodňovou ochranu na řece Bečvě. Minsitr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že se jedná o ochranu proti stoleté vodě.
- Řešilo se opatření o vyhlašování mimořádného stavu nouze v oblasti teplárenství. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo mít možnost individuálního rozhodování.
- Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) informoval o svolání mimořádné rady ministrů, která se uskuteční 26. července. Důvodem jsou obavy z uzavření kohoutků plynovodu Nord Stream 1
Vláda dnes mimořádně jednala v dolní komoře. Premiér Petr Fiala (ODS) se neúčastnil celého zasedání, jak uvedl na tiskové konferenci. Během dne se totiž věnoval návštěvě z Bavorska. S tamním premiérem totiž řešil ropovod TAL, ale i dohodu o jaderném úložišti.
Kabinet podle Fialy dělá vše proto, aby se ČR zbavila závilosti na focilních zdrojích a „dělá kroky, abychom byli připraveni na jakýkoliv scénář“. Tím narážel na obavu z uzavření kohoutků u plynovodu Nord Stream 1. „Kdyby došlo k odstávce, tak si s tím ČR poradí a při rozumné politice a úsporách budeme mít dostatek plynu pro domácnosti i podniky,“ dodal.
Obavy kvůli Nord Streamu 1
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) svolal na 26. července do Bruselu mimořádnou radu ministrů pro energetiku. Jednání se uskuteční pět dnů po plánovaném obnovení provozu plynovodu Nord Stream 1 a podle Síkely by mohli ministři projednat postup pro případ, že by se provoz plynovodu neobnovil vůbec, případně jen částečně.
Konsorcium Nord Stream AG, které plynovod provozuje, v pondělí zahájilo pravidelnou roční údržbu. Trvat by měla do 21. července, Německo se však obává, že kvůli sporu mezi Ruskem a Západem by se mohlo stát, že plyn přes Nord Stream 1 už po údržbě do EU nepoteče. Síkela dnes uvedl, že ministři by na mimořádné radě případně projednali, jak ve věci dál postupovat.
Přeočkování na covid-19
Od příštího týdne by mohlo začít oficiálně přeočkování proti covidu-19 další posilující dávkou, uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podmínkou je podle něj schválení přeočkování Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), které očekává v pátek.
Jako první by podle něj začala vakcíny aplikovat očkovací místa, kam není třeba se předem registrovat. Vakcíny by si také mohli začít objednávat praktičtí lékaři. Rezervační systém na ostatní očkovací místa chce spustit na konci srpna.
Doporučené by bylo přeočkování pro lidi nad 60 let a dospělé s dalšími přidruženými nemocemi, například cukrovkou nebo poruchami imunity, nebo pro pacienty po transplantacích. „Rozumný interval od poslední dávky by mohl být šest měsíců,“ řekl Válek.
Na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) a univerzitě v Charkově začal projekt pro ukrajinské studenty, který se zaměří na obnovu současné i poválečné Ukrajiny. Nese název Posilování kapacity a transfer znalostí pro rozvoj postižených oblastí Ukrajiny. Projekt se bude skládat zejména z přednášek pro studenty na Ukrajině nebo ukrajinské studenty, kteří studují v České republice. Informovalo o tom dnes ČVUT v tiskové zprávě.
Moskevský soud dnes v odvolacím procesu zamítl žalobu vězněného opozičního politika a publicisty Vladimira Kara-Murzy kvůli nečinnosti Vyšetřovacího výboru ve věci dvou případů jeho otravy. Tento kritik Kremlu si na základě rozsudku z loňského dubna odpykává 25letý trest za vlastizradu v souvislosti s kritikou ruské invaze na Ukrajinu.
Již více než 3000 odsouzených Ukrajinců si podaly žádost o podmínečné propuštění na svobodu, aby se mohly podílet na obraně Ukrajiny, oznámila náměstkyně ukrajinského ministra spravedlnosti Olena Vysocká podle médií. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý pátek podepsal zákon, který lidem odsouzeným za méně závažné trestné činy umožňuje vstoupit do ozbrojených sil a bojovat proti ruským invazním silám. Agentura Reuters tehdy napsala, že ukrajinskou armádu by mohlo posílit 10.000 až 20.000 vězňů. Dosud do bojů na Ukrajině trestance posílalo jen Rusko.
„Jsou to více než 3000 lidí, což jsme předpovídali před přijetím zákona. Nedalo se počítat s tím, že se přidá všech 20.000 lidí, které jsme pokládali za potenciální vojáky, protože při předchozích průzkumech přání projevilo okolo 4500 (vězňů). Nyní bude toto číslo kolísat,“ vysvětlila v televizi Vysocká podle agentury Ukrinform.
