Zeman se svým bulharským protějškem odsoudili ruskou agresi na Ukrajině. Radev se sejde i s Fialou
Prezident Miloš Zeman přivítal dnes s vojenskými poctami na Pražském hradě bulharského prezidenta Rumena Radeva. Prezidenti kategoricky odsoudili ruskou agresi na Ukrajině. Zeman podpořil vstup Bulharska do schengenského prostoru. Po setkání prezidentských párů bude následovat jednání delegací. Odpoledne se Radev setká s představiteli Parlamentu a s premiérem Petrem Fialou (ODS).
Setkání prezidentů začalo na prvním hradním nádvoří v 10:30. Radeva, který do Prahy přijel na oficiální návštěvu, uvítala čestná jednotka Hradní stráže. Po státních hymnách, krátké vojenské přehlídce a představení delegací bude následovat setkání prezidentských párů., po něm jednání národní delegace. Za Česko v nich bude například ministr dopravy Martin Kupka (ODS) nebo ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).
Tématem by měla být především současná situace na Ukrajině a s ní spojená energetická krize. Bulharsko, stejně jako Česko, Slovensko a Maďarsko, pro sebe požaduje odklad embarga na dovoz ropy. Důležitým tématem je pro Bulharsko i dovoz plynu, jehož dodávky mu ruský Gazprom nedávno zastavil. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že Bulharsko odmítlo platit v rublech.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
Radev: Sankce musí být efektivní
„Kategoricky odsuzujeme ruskou agresi na Ukrajině,“ uvedl Radev. Zeman zdůraznil, že hlavy obou států hodnotí tuto agresi naprosto shodně. „Včetně toho, že oba jsme vyjádřili údiv nad tím, jak velký byl rozdíl mezi reklamou ruské armády a jejími reálnými výsledky,“ poznamenal český prezident. Podotkl rovněž, že za paradoxní pokládá to, že Rusové mluví o slovanském bratrství, přičemž zastavili dodávky zemního plynu Polsku a Bulharsku. Ruská plynárenská společnost Gazprom toto rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje.
K navrhovanému novému balíku protiruských sankcí EU, který obsahuje embargo na dovoz ruské ropy, Radev podotkl, že sankce musí být efektivní a „nesmí škodit našim sociálním a ekonomickým systémům“. „Zastavení dodávek ropy se neodrazí dobře v našich ekonomikách. Musíme být velice pozorní, jak budeme uplatňovat tyto sankce, a dívat se i na specifika jednotlivých zemích,“ uvedl bulharský prezident.
Evropská komise v šestém balíku sankcí navrhla zastavit dovoz ropy z Ruska do konce roku. Přechodné období zatím mají mít Česko, a to do poloviny roku 2024, pro Maďarsko a Slovensko by pak platilo až do konce téhož roku.
Oba prezidenti mluvili také o vztazích obou zemí, Zeman je označil za excelentní a o Radevovi mluvil jako o svém příteli. Radev zase poukazoval mimo jiné na podle něho rekordní obchodní výměnu mezi oběma zeměmi.
Na programu by mělo být také blížící se české předsednictví Evropské unii a témata, kterými se bude chtít Česká republika v čele EU zabývat. Jedním z avizovaných je vztah Evropské unie k balkánským zemím. Prezidenti by mohli mluvit i o obchodu, bulharské menšině v ČR nebo o turistickém ruchu.
Výsledek jednání prezidenti představí na setkání s médii, následovat bude slavnostní oběd v Rudolfově galerii. Odpoledne se Radev setká s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Poté povečeří s předsedou vlády Fialou. Před středečním odletem má naplánovanou účast na podnikatelském fóru.
Je zajímavé, že Bulhar neodsoudil bulharskou agresi z 21.8.1968. Český protějšek neví, že Bulhar kýve hlavou ano (odsoudil), ale tímto gestem vyjadřuje ne (neodsoudil).