14°C
Branná povinnost: Kdo musí bránit Česko? Pozor! I ženy, majitelé modrých knížek a muži do 60 let
Válka na Ukrajině, jistě mnoho lidí přivedlo k přání: Nedejbože aby se jednou v budoucnu něco podobného odehrálo i u nás. I když si to nikdo nedokáže ani představit, Česko je na tuto situaci, alespoň z pohledu zákona, připravené. Koho se vlastně u nás týká branná povinnost?
Zuří válka na Ukrajině. V ní Rusům vzdorují se zbraní v ruce také ženy a lidé, kteří ještě celkem nedávno žili životy obyčejných civilistů. Povolávací rozkaz dostali i muži žijící v zahraničí.
Branný zákon
Jak se Česko v minulosti z hlediska zákonů připravovalo na případ, že by se někdy ocitlo ve stavu ohrožení, nebo dokonce ve válečném stavu? Z civilistů by se rázem stali vojáci v záloze. Branný zákon totiž pro tyto případy počítá s lidmi od 18 do 60 let, a to, což pravděpodobně většina lidí netuší, bez rozdílu pohlaví!
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se online zpravodajství k Ukrajině odmlčí, pokračuje zase ráno. Dobrou noc.
Šéf Brovarského rajonu v Kyjevské oblasti Volodymyr Majboženko na předchodu pro chodce čtyři přejel. Nadýchal 2,3 promile, ukazuje kanál Nexta. Ve funkci ihned končí.
Bojovníků „na plný úvazek“ má armáda kolem 26 tisíc. Profesionálové jsou vždy v prvním sledu. Pak by dle plánů následovaly jednotky aktivních záloh, které mají kolem 3,6 tisíce členů. A po nich by už byli povoláváni civilisté. Podle údajů z loňského sčítání lidu bylo v Česku 5,8 milionu lidí ve věku 18 až 60 let, na které se branná povinnost vztahuje. Z nich tvoří přes 3 miliony muži a více než 2,8 milionu žen.
Odmítnout lze, ale…
Kolik jich je ale skutečně „fit“ pro službu? „V současné době evidujeme cca 750 000 osob v záloze, z toho 98 % tvoří muži a 2 % ženy,“ sdělila Blesku mluvčí generálního štábu Magda Dvořáková.
Právě nevyhovující zdravotní stav je jedním faktorů, který by jistě odvodům stál v cestě. „Odvodní komise podle zjištěného zdravotního stavu vydává rozhodnutí o schopnosti, nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu,“ stojí v zákoně. Před komisi by měli také předstoupit lidé s tzv. modoru knížkou. Pak by se rozhodlo, zda nastoupí, či ne.
Odmítnout mimořádnou službu lze z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání. To ale neznamená, že si pak „odmítač“ hodí nožky na stůl. „Občan, který jako voják v záloze odmítl vykonávat mimořádnou službu, podléhá za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu pracovní povinnosti,“ říká jasně zákon. Konkrétní pracovní činnost by pak neurčovala armáda, ale stát podle aktuálních potřeb. Jednat by se mohlo třeba o výpomoc v nemocnicích či fabrikách.
Cesty se souhlasem
Pokud je však člověk shledán schopným bránit svou zemi se zbraní, čeká na povolávací rozkaz. Ten se doručuje poštou nejméně 30 dní před nástupem. V urgentních případech lze ale vojáka v záloze povolat i dříve. A kdo má brannou povinnost, má také po dobu trvání stavu války či ohrožení omezené možnosti cestování. K cestování do zahraničí musí mít souhlas ministerstva obrany. Ten, kdo má uloženou pracovní povinnost, žádá na krajských velitelstvích.
Cizinci dobrovolně
Branná povinnost se vztahuje také na cizince, kteří mají české státní občanství. V případě stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se ale mohou do zbraně hlásit také cizinci bez české národnosti, a to na bázi dobrovolnosti. Teoreticky by se tak mohli do mimořádné služby zapojit i případní uprchlíci, pokud by splnili podmínku věku a zdravotního stavu.
Tři výjimky
Zákon jasně říká, kdo má z branné povinnosti výjimku. Jde o poslance a senátory, členy vlády, ústavní soudce, prezidenta, členy Nejvyššího kontrolního úřadu a bankovní rady České národní banky, občany ve funkcích s diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami, hejtmany krajů a primátora Prahy, ředitele krajských úřadů a pražského magistrátu. Ti se po dobu výkonu své funkce k mimořádné službě nepovolávají.
To samé platí i pro aktivní příslušníky a občanské zaměstnance bezpečnostních sborů. K odvodu se vůbec nepovolávají těhotné. Ženy a muži, pokud pečují o dítě do 3 let, smějí být povoláni k odvodu jen se svým souhlasem. Žena nebo muž pečující o dítě do 8 let se k výkonu mimořádné služby nepovolávají; to platí obdobně i pro osamělou ženu a osamělého muže, kteří pečují o dítě, které nedosáhlo věku 15 let.
Válečný veterán z Afghánistánu: Z civilisty vojákem za měsíc
Nicméně branná povinnost ještě neudělá z civilisty vojáka. Člověk musí projít náročným fyzickým i psychickým výcvikem, jak Blesku popsal válečný veterán Lumír Němec.
Základní vojenský výcvik trvá 3 měsíce. Jak dlouho by trval výcvik povolanců?
„Výcvik povolanců by závisel na aktuálním vývoji situace. Potřebovali by tak minimálně měsíc, aby se naučili alespoň ovládat zbraň a získali nějakou představu o taktice. V případě, že by nepřítel útočil na našem území, tak by se doba výcviku zkrátila v závislosti na vývoji situace.“
Za jak dlouho lze civilistu vycvičit, aby nebyl pro nepřítele snadným terčem?
„Na to, aby se seznámil se základy vojenského řemesla, ovládáním zbraně, taktikou, první pomocí, navigací atd., by potřeboval alespoň tři měsíce. Pokud by se jednalo o složitější zbraňové systémy, tak samozřejmě delší dobu.“
Branná povinnost se vztahuje i na ženy a lidi do 60 let. Mají tyto dvě skupiny nějaké výhody oproti mladým mužům – povolancům?
„Starší chlapi mají určitou výhodu v tom, že absolvovali vojenskou základní službu a mohou mít nějaké zkušenosti. U žen by záleželo na jejich profesi, pokud se jedná například o zdravotnice, tak to by pro ně výhoda byla, protože by se mohly zapojit do medicínské péče. Nedá se ale s přesností určit, kam by byly zařazeny, to by záviselo na vývoji situace. Obecně si ale myslím, že by byly zařazovány spíše k podpůrným složkám pracujícím v týlu. To však nemusí být pravidlem.“
Nedávný průzkum pro ČT tvrdí, že jen 24 % Čechů je ochotno pomoci armádě bojovat s nepřítelem, 62 % to odmítá. Je to překvapivé zjištění?
„Je to poměrně dost překvapivé a zároveň smutné zjištění, že pouze malé procento obyvatel je ochotno se zapojit do obrany vlasti. Osobně si myslím, že pokud by skutečně došlo na lámání chleba, tak by se do obrany republiky zapojilo více obyvatel, ale možná jsem pouze optimista.“
Navíc dnes "nefrčí", nechat se zabít pro čachry politiků, kteří jsou za bukem a na válce vydělávajících vykuků 
Hlavně aby potom šli bojovat ti kteří nás do války tahají Fiala,Tajwanec,Rakušan a podobní.