Branná povinnost: Kdo musí bránit Česko? Pozor! I ženy, majitelé modrých knížek a muži do 60 let
Válka na Ukrajině, jistě mnoho lidí přivedlo k přání: Nedejbože aby se jednou v budoucnu něco podobného odehrálo i u nás. I když si to nikdo nedokáže ani představit, Česko je na tuto situaci, alespoň z pohledu zákona, připravené. Koho se vlastně u nás týká branná povinnost?
Zuří válka na Ukrajině. V ní Rusům vzdorují se zbraní v ruce také ženy a lidé, kteří ještě celkem nedávno žili životy obyčejných civilistů. Povolávací rozkaz dostali i muži žijící v zahraničí.
Branný zákon
Jak se Česko v minulosti z hlediska zákonů připravovalo na případ, že by se někdy ocitlo ve stavu ohrožení, nebo dokonce ve válečném stavu? Z civilistů by se rázem stali vojáci v záloze. Branný zákon totiž pro tyto případy počítá s lidmi od 18 do 60 let, a to, což pravděpodobně většina lidí netuší, bez rozdílu pohlaví!
Ukrajina od začátku roku zasáhla zhruba 160 rafinerií, přečerpávacích stanic a dalších zařízení ruského petrochemického průmyslu. Informovala o tom dnes podle agentury DPA ukrajinská tajná služba. Rusko svou válku proti Ukrajině financuje z příjmů z obchodu s ropou, a Kyjev proto často útočí právě na ruský ropný průmysl.
Šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk řekl, že Ukrajina od začátku tohoto roku napadla 160 zařízení ruského ropného průmyslu, přičemž v září a říjnu jich bylo 20. „Mezi nimi je šest ropných rafinerií, dva ropné terminály, tři sklady ropy a devět ropných přečerpávacích stanic,“ citovala Maljuka agentura Interfax Ukrajina.
Maljuk odhaduje, že na ruském trhu chybí zhruba pětina ropných produktů. Kapacity pro zpracování ropy klesly o 37 procent. K podobným číslům dospěly i propočty expertů z odvětví. Maljuk řekl, že Ukrajina cílí na ruský petrochemický průmysl, protože ten má lví podíl na financování ruského obranného rozpočtu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím vyzval k uvalení sankcí na dalších 340 tankerů z takzvané stínové flotily. Tyto lodě Rusko používá k obcházení sankcí, které se týkají exportu ruské ropy. Zelenskyj odhaduje, že Rusko by mohlo mít k dispozici více než 1500 takových plavidel plujících pod různými vlajkami.
Ukrajina při speciální operaci v létě 2023 zničila jednu z ruských raket středního doletu Orešnik, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk novinářům. Na operaci se podílely SBU, vojenská rozvědka (GUR) a rozvědka (SZR), oznámil Maljuk s tím, že mise byla zcela úspěšná.
„Krátce a stručně řečeno, jeden z Orešniků byl úspěšně zničen na jejich území v Kapustin Jaru,“ řekl Maljuk na brífinku, kterému předsedal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a účastnil se ho také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha a další ukrajinští představitelé. Vojenská střelnice Kapustin Jar se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska.
Maljuk o zničení rakety neposkytl další podrobnosti. Představitelé ukrajinských zpravodajských služeb podle Reuters uvedli, že Rusko letos vyrobilo tři rakety Orešnik a roční produkci plánuje zdvojnásobit na šest. Zelenskyj uvedl, že do výroby Orešniků je zapojeno 25 společností a vyzval západní spojence Ukrajiny, aby na ně uvalili sankce.
Orešnik (Líska) je ruská zbraň s šesti hlavicemi o rychlosti 3,7 kilometrů za sekundu. Rusko ji poprvé použilo loni v listopadu při útoku na Dnipro. To je vzdáleno od střelnice v Astrachaňské oblasti asi 800 kilometrů. Tuto vzdálenost překonala raketa za zhruba 15 minut.
Polské stíhačky dnes už potřetí tento týden nad Baltským mořem zachytily ruský průzkumný letoun. Ruské letadlo nenarušilo polský vzdušný prostor, ale stejně jako v předchozích případech nemělo podaný letový plán a jeho transpondér, tedy rádiový odpovídač, byl vypnutý. Podle agentury Reuters o tom informovala polská armáda.
„Toto je už třetí taková situace v tomto týdnu, což potvrzuje rostoucí aktivitu ruského letectva v oblasti Baltu,“ podotkla polská armáda.
Incidenty z tohoto týdne se udály v době zvýšeného napětí na východním křídle Severoatlantické aliance, které vyvolal v září průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Následně hlásilo narušení vzdušného prostoru ruskými letouny Estonsko a před několika dny i Litva. Kromě toho vícero zemí NATO a Evropské unie v poslední době informovalo o narušení svého vzdušného prostoru cizími drony.
Moskva narušení vzdušného prostoru dvojice pobaltských států popřela a v případě Polska uvedla, že drony útočily na Ukrajině a jejich cílem nebylo Polsko.
Bojovníků „na plný úvazek“ má armáda kolem 26 tisíc. Profesionálové jsou vždy v prvním sledu. Pak by dle plánů následovaly jednotky aktivních záloh, které mají kolem 3,6 tisíce členů. A po nich by už byli povoláváni civilisté. Podle údajů z loňského sčítání lidu bylo v Česku 5,8 milionu lidí ve věku 18 až 60 let, na které se branná povinnost vztahuje. Z nich tvoří přes 3 miliony muži a více než 2,8 milionu žen.
Odmítnout lze, ale…
Kolik jich je ale skutečně „fit“ pro službu? „V současné době evidujeme cca 750 000 osob v záloze, z toho 98 % tvoří muži a 2 % ženy,“ sdělila Blesku mluvčí generálního štábu Magda Dvořáková.
Právě nevyhovující zdravotní stav je jedním faktorů, který by jistě odvodům stál v cestě. „Odvodní komise podle zjištěného zdravotního stavu vydává rozhodnutí o schopnosti, nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu,“ stojí v zákoně. Před komisi by měli také předstoupit lidé s tzv. modoru knížkou. Pak by se rozhodlo, zda nastoupí, či ne.
Odmítnout mimořádnou službu lze z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání. To ale neznamená, že si pak „odmítač“ hodí nožky na stůl. „Občan, který jako voják v záloze odmítl vykonávat mimořádnou službu, podléhá za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu pracovní povinnosti,“ říká jasně zákon. Konkrétní pracovní činnost by pak neurčovala armáda, ale stát podle aktuálních potřeb. Jednat by se mohlo třeba o výpomoc v nemocnicích či fabrikách.
Cesty se souhlasem
Pokud je však člověk shledán schopným bránit svou zemi se zbraní, čeká na povolávací rozkaz. Ten se doručuje poštou nejméně 30 dní před nástupem. V urgentních případech lze ale vojáka v záloze povolat i dříve. A kdo má brannou povinnost, má také po dobu trvání stavu války či ohrožení omezené možnosti cestování. K cestování do zahraničí musí mít souhlas ministerstva obrany. Ten, kdo má uloženou pracovní povinnost, žádá na krajských velitelstvích.
Cizinci dobrovolně
Branná povinnost se vztahuje také na cizince, kteří mají české státní občanství. V případě stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se ale mohou do zbraně hlásit také cizinci bez české národnosti, a to na bázi dobrovolnosti. Teoreticky by se tak mohli do mimořádné služby zapojit i případní uprchlíci, pokud by splnili podmínku věku a zdravotního stavu.
Tři výjimky
Zákon jasně říká, kdo má z branné povinnosti výjimku. Jde o poslance a senátory, členy vlády, ústavní soudce, prezidenta, členy Nejvyššího kontrolního úřadu a bankovní rady České národní banky, občany ve funkcích s diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami, hejtmany krajů a primátora Prahy, ředitele krajských úřadů a pražského magistrátu. Ti se po dobu výkonu své funkce k mimořádné službě nepovolávají.
To samé platí i pro aktivní příslušníky a občanské zaměstnance bezpečnostních sborů. K odvodu se vůbec nepovolávají těhotné. Ženy a muži, pokud pečují o dítě do 3 let, smějí být povoláni k odvodu jen se svým souhlasem. Žena nebo muž pečující o dítě do 8 let se k výkonu mimořádné služby nepovolávají; to platí obdobně i pro osamělou ženu a osamělého muže, kteří pečují o dítě, které nedosáhlo věku 15 let.
Válečný veterán z Afghánistánu: Z civilisty vojákem za měsíc
Nicméně branná povinnost ještě neudělá z civilisty vojáka. Člověk musí projít náročným fyzickým i psychickým výcvikem, jak Blesku popsal válečný veterán Lumír Němec.
Základní vojenský výcvik trvá 3 měsíce. Jak dlouho by trval výcvik povolanců?
„Výcvik povolanců by závisel na aktuálním vývoji situace. Potřebovali by tak minimálně měsíc, aby se naučili alespoň ovládat zbraň a získali nějakou představu o taktice. V případě, že by nepřítel útočil na našem území, tak by se doba výcviku zkrátila v závislosti na vývoji situace.“
Za jak dlouho lze civilistu vycvičit, aby nebyl pro nepřítele snadným terčem?
„Na to, aby se seznámil se základy vojenského řemesla, ovládáním zbraně, taktikou, první pomocí, navigací atd., by potřeboval alespoň tři měsíce. Pokud by se jednalo o složitější zbraňové systémy, tak samozřejmě delší dobu.“
Branná povinnost se vztahuje i na ženy a lidi do 60 let. Mají tyto dvě skupiny nějaké výhody oproti mladým mužům – povolancům?
„Starší chlapi mají určitou výhodu v tom, že absolvovali vojenskou základní službu a mohou mít nějaké zkušenosti. U žen by záleželo na jejich profesi, pokud se jedná například o zdravotnice, tak to by pro ně výhoda byla, protože by se mohly zapojit do medicínské péče. Nedá se ale s přesností určit, kam by byly zařazeny, to by záviselo na vývoji situace. Obecně si ale myslím, že by byly zařazovány spíše k podpůrným složkám pracujícím v týlu. To však nemusí být pravidlem.“
Nedávný průzkum pro ČT tvrdí, že jen 24 % Čechů je ochotno pomoci armádě bojovat s nepřítelem, 62 % to odmítá. Je to překvapivé zjištění?
„Je to poměrně dost překvapivé a zároveň smutné zjištění, že pouze malé procento obyvatel je ochotno se zapojit do obrany vlasti. Osobně si myslím, že pokud by skutečně došlo na lámání chleba, tak by se do obrany republiky zapojilo více obyvatel, ale možná jsem pouze optimista.“
Kolem této diskuze aby člověk pomalu chodil v nohavičkách. Tohle téma vždycky rozvíří vášnivou debatu. Lidé si některé věci nechtějí připustit a já se ani tak moc nedivím. Branná povinnost se prostě netýká jen mužů https://www.cikr.cz/vedeli-jste-ze-brannou-povinnost-maji-v-cr-i-zeny/. Určitě se najdou zastánci obou postojů, každopádně je to tak, jak to je. Nedá se zatím nic dělat.