Změna jednacího řádu kvůli obstrukcím: Bartošek to vidí jednoznačně. Přidá se i ANO?
Extrémně dlouhé projednávání pandemického zákona vyvolalo diskuzi nad změnou jednacího řádu dolní komory. Podle místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) sice nástroje proti obstrukcím existují, jsou ale špatně aplikované v praxi. Stejně tak i duch jednacího řádu je nejspíše vnímán zcela jinak. Jednací řád tak zřejmě čeká změna a upřesnění u některých spornějších bodů. Bartošek nevyloučil, že by debatám mohli vyjít vstříc i poslanci opozičního hnutí ANO.
Projednávání pandemického zákona se ve Sněmovně pořádně protáhlo. Poslanci nad novelizací strávili 33 hodin čistého času. Důvodem byly dlouhé řečnické projevy členů hnutí SPD. Ti doslova využili každou skulinku, jak se dostat k pultu a jak u něj být co nejdéle. Předseda SPD Tomio Okamura mluvil v kuse i tři hodiny, další hodiny ukrajoval i předseda klubu Radim Fiala (SPD) a opoziční poslanci. To vyvolalo poměrně očekávanou diskuzi na téma: Není načase změnit jednací řád?
Obtrukcím se dá bránit, praxe ale selhává
Jednací řád Sněmovny zčásti obstrukcím brání. V části, kde se řeší samotná jednání, se v § 59 píše, že Sněmovna může rozhodnout o omezení řečnické doby, o omezení počtu vystoupení a také se zde píše, že v případě, že poslanec nemluví k věci, může jej předsedající dvakrát upozornit a následně mu i vzít slovo. Jak ale poznamenává pro Blesk Zprávy místopředseda dolní komory Jan Bartošek (KDU-ČSL), v praxi je aplikace řádu zcela jiná.
Během jednání o pandemickém zákoně bylo odejmuto slovo jen jedné z poslankyň SPD poté, co během svého projevu četla evropské směrnice. Předseda hnutí ale mluvil tři hodiny i přesto, že byl upozorněn, že má mluvit k věci - Okamura nařízení obešel tím, že téměř za každý odstavec svého projevu dodal, že o tom mluví kvůli stavu legislativní nouze. Argumentoval také, že před obecnou rozpravou si může mluvit o čem chce a s přednostním právem je na něj krátký i časový limit, který nakonec koalice protlačila jak u projednávání stavu legislativní nouze, tak u rozpravy o zákoně samotném. Řídili se přitom jednacím řádem a dali poslancům prostor být u pultu dvakrát, pokaždé na pět minut.
„Jednoznačně se musíme zcela vážně zamyslet nad jednacím řádem. Nejen nad jeho úpravou, ale i nad tím, jak ho aplikovat v praxi. Zda by nestálo za to otevřít otázku, do jaké míry lidé ctí řád v duchu toho, jak byl postaven. Co vedlo k tomu, že výklad a zvykové věci se staly součástí Sněmovny, ale neodpovídají tomu, jak byl jednací řád stvořen,“ řekl Bartošek Blesk Zprávám. Jednací řád by si tak podle něj zasloužil upřesnění, ale i širší debatu nad tím, jak pak změny opravdu a reálně aplikovat.
„Bavme se o tom, že jednání řád jasně hovoří o tom, že kdo mluví, musí mluvit k věci. A když se vrátím do minulosti, no, je pro mě těžko představitelné, že někdo bude předčítat z knih,“ podotknul dále místopředseda.
Kovářová: Na obstrukce má opozice právo, tohle ale byla destrukce
Nutno dodat, že opozice má na obstrukce právo, jak nicméně zmínil během dvoudenního maratonu i premiér Petr Fiala (ODS). Podle místopředsedkyně Sněmovny Věry Kovářové (STAN) se to ale obstrukcí už ani nedá nazvat. „To, co se děje ve Sněmovně, je spíš destrukce. A tak se v tuto chvíli o spolupráci nedá hovořit. Napadá mne okřídlená otázka: a co na to občan? Myslím, že očekává smysluplnou práci a výsledky,“ napsala Blesk Zprávám během samotného projednávání.
Ozval se i místopředseda Jan Skopeček (ODS). „Parlamentní demokracie je často složitá, dlouhá, kostrbatá, ale nic lepšího k dispozici pro správu věcí veřejných nemáme. Je evidentní, že panu poslanci Okamurovi nejde dlouhým projevem o snahu kolegy přesvědčovat, ale projednávání zdržovat a blokovat. Hodinám mluveného projevu pak samozřejmě odpovídá i kvalita obsahu,“ komentoval s tím, že obsahově kvalitnější je i pohádka, na kterou kouká jeho tříletý syn.
Hořcí byli z obstrukcí i někteří poslanci za ANO. „Natahuje se to a je to zbytečně dlouhé. Na druhu stranu to říkali dopředu, i to zavetovali a není to překvapení, takže se na to subjekty mohly připravit,“ řekl Blesk Zprávám poslanec Patrik Nacher (ANO), který se s konstruktivními poznámkami k zákonu dostal ke slovu až druhý den kolem poledne. Podotknul, že se obává, že pak nikdo nebude poslouchat tu obecnou a důležitou diskuzi.
Podle Nachera je více druhů obstrukcí. Jedna je, když někdo něco čte, aniž by to s tématem souviselo, dalším druhem je čtení něčeho, co s tématem souvisí, ale je to natahováno a další je podle něj zdržování tím, když člověk mluví dlouho zpatra. „To třetí si ale myslím, že až tak obstrukcí není,“ uvedl.
Nacher ale také dodává, že vinu vidí zčásti i na koalici. Podle něj dala na jednání dva extrémně citlivé body, u kterých bylo předem jasné, že budou „červeným hadrem pro opozici“, a poslanci tak neměli šanci hledat prostor, kde se shodnout a postupovat tak společně.
ANO nakloněno ke změně řádu?
Nad obstrukcemi se pozastavila i šéfka klubu hnutí ANO Alena Schillerová. Ta si vzala slovo krátce před hlasováním nad zákonem samotným. „Hnutí ANO se od počátku chovalo při projednávaná konstruktivně. Vystoupilo šest mých kolegů včetně mě, vystoupili jsme s tím, co nám na zákonu vadí,“ řekla s tím, že ačkoliv se zákonem nesouhlasí, chtěli poslanci hnutí ANO alespoň pohnout se spornými body tak, aby se co nejméně porušovala práva občanů.
Podle Bartoška by nejspíše hnutí ANO mohlo být svolné k tomu, aby se jednací řád upravil po diskuzi napříč opozicí a koalicí. „Slyšel jsem, že jsou připraveni diskutovat. Protože už z minulého období víme, že i expředseda Sněmovny Radek Vondráček některé změny chtěl iniciovat,“ řekl Bartošek Blesk Zprávám na dotaz, zdali v kuloárech vnímá, že jsou i opoziční poslanci nakloněni k tomu se o změně řádu bavit.
Zdůraznil, že ke změně řádu se musí případně postupovat se ctí, protože jej nelze předělat jen proto, aby se to zrovna někomu hodilo. „Musí to být hledání práva a demokratického nástroje,“ uvedl.
Všichni pamatujeme jak slizák Batošek obstruoval a bránil zvolení Rady ČT.