Jurečka chce zmrazit platy politiků i soudců a vláda je pro. Jenže narazil i „doma“

Nová vláda, nový návrh na zmrazení platů ústavních činitelů. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v něm počítá i se zmrazením platů soudců.

Důvodem je prý „snaha o realizaci úspor na výdajové straně státního rozpočtu, a to nejen z důvodu nutnosti řešení hospodářských dopadů epidemie COVID-19, ale konkrétně i s ohledem na rozpočtové provizorium v první části roku 2022,“ píše Jurečka v odůvodnění, které předkládá vládě.

Jenže ústavní soud již několikrát vyhověl soudům, podle kterých, nesmí zákonodárce upravovat jejich platy.

„Jsme v situaci, která je opravdu velmi vážná z hlediska celkové ekonomické situace České republiky. Není to jen vůči úzké skupině soudců a ústavních činitelů. My jsme dalším statisícům lidí, kteří pracují ve veřejném sektoru, platy nezvýšili,“ řekl na tiskové konferenci Jurečka.

„My jsme to zvýšení zacílili na opravdu ty, kteří jsou v první linii, a těm ostatním to zvýšení nebylo přiznáno,“ pokračoval ministr.

„Není tam ohrožená nezávislost ani soudců, ani státních zástupců. Není tam ani ohrožena otázka jejich majetkových poměrů a příjmů,“ ujistil Jurečka. „Je to opatření, které by mělo platit 11 měsíců během roku 2022. Leden už nestihneme, zpětná účinnost by byla velmi diskutabilní.“

Dohra zmrazení platů u Ústavního soudu?

Projednávání vládního návrhu na zmrazení platů ústavních činitelů včetně soudců a státních zástupců ve stavu legislativní nouze by mohlo narazit u Ústavního soudu. Vzhledem k tomu, že návrh příslušného zákona, který poslancům předložila koaliční vláda, zasahuje i do platové základny soudců, dostává se také do možného rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Ve svém stanovisku k vládní předloze to uvedl ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun.

„Včera o tom jednala vláda. Upozornil jsem ji na to, že v této zemi existuje jistá justiční tradice v tom, že pokud někdo zmrazí platy soudců, tak se vystavuje riziku, že soudci podají ústavní stížnost a mnohdy uspějí. A toto riziku taky obecně je. Nicméně máme za to, že situace je tak naléhavá, že v tomto konkrétním případě, v celém společenském kontextu by to mělo obstát,“ uvedl Šalamoun pro Blesk Zprávy a dodal: „Já upozorňuji na to riziko, pokud by ten návrh byl přijat a pokud by byla podána ústavní stížnost, tak se dá předpokládat prohra vlády.“

„Předpokládaný dopad by měla být úspora ve státním rozpočtu ve výši 0,6 miliardy korun,“ řekl ministr na závěr. Zmražení platů se bude vztahovat na období od prvního února.

Soudců se už dříve zastal Ústavní soud

„Zásah do materiálního zabezpečení soudců garantovaného zákonem nesmí být výrazem svévole zákonodárce, nýbrž musí být, vycházeje ze zásady proporcionality, odůvodněn výjimečnými okolnostmi, např. tíživou finanční situací státu, přičemž i za splnění této podmínky musí být zohledněna odlišnost funkce soudců a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy,“ dal soudcům zapravdu Ústavní soud například ve svém nálezu z 30. července 2014.

A i tentokrát se soudcům návrh ministerstva příliš nezamlouvá. „Je to napsané tak, že to nevyhovuje žádné z podmínek Ústavního soudu,“ reagoval pro Blesk Zprávy prezident Soudcovské unie Libor Vávra. „Nechci se vyjadřovat před čtvrtečním jednáním s mistrem spravedlnosti Pavlem Blažkem, které je v plánu čtvrtek v poledne,“ dodal Vávra.

Výše platů politiků, soudců a státních zástupců se stanovuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Částka se násobí určitým koeficientem podle odpovědnosti a náročnosti funkce. Už loni platil základ z roku 2020. Důvodem byly úspory za epidemie. Od letoška je navyšování znovu automatické.

Politiky čeká štědrý nový rok. O kolik si polepší Zeman, Fiala, Pekarová nebo Babiš?

Od ledna se platové základny ústavních činitelů, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Plat politiků má tak od letošního ledna vycházet z částky 89 155 korun. Ministerstvo práce navrhuje, aby základna zůstala stejná jako loni a předloni. Měla by činit 84 060 korun. U soudců by to místo 106 986 korun mělo být 100 872 korun a u státních zástupců po zmrazení místo 96 287,40 korun pro letošek 90 748,80 korun.

Výdaje na platy by se tak letos po zmrazení nezvedly o šest procent. Kdyby novela začala být účinná od února, za 11 měsíců by se tak nevyplatilo asi 0,6 miliardy. Politici by nedostali 56,7 milionu, soudci asi 403,7 milionu a státní zástupci 138,3 milionu.

Fialova vláda minulý týden odmítla návrh opozičního poslance Andreje Babiše (ANO) na pětileté zmrazení platů politiků. Rozhodla, že připraví novelu vlastní. Ministerstvo práce v podkladech navrhuje, aby se norma projednala ve Sněmovně ve zkráceném řízení a schválila hned v prvním kole.