Šmarda nahradil Hamáčka v čele ČSSD. Maláčová pohořela, uspěli Petříček i Netolický

Sociální demokracie si na svém 43. sjezdu zvolila nové vedení. Sjezd byl oficiálně zahájen krátce po desáté hodině českou hymnou a hymnou Evropské unie. Připojilo se přes 200 straníků. Sjezd byl po celou dobu přenášen živě na facebooku.

O křeslo předsedy po Janu Hamáčovi, který kvůli volebním výsledkům bezprostředně rezignoval, zabojovala dosluhující ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda abývalý šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík. Favority byly Maláčová a Šmarda. Šmarda získal 44 nominací a Maláčová 31 nominací. Původně bylo nominováno šest osob, dva z kandidátů ale odstoupili s tím, že stejně budou pracovat společně s Krejčíkem. 

Předsedou se stal Michal Šmarda, který získal 130 hlasů. Jana Maláčová získala 62 hlasů a Krejčík 41. Maláčová se rozhodla, že na post místopředsedy kandidovat nebude. Oznámila to krátce po vyhlášení výsledků a poblahopřála vítězi. Šmarda uvedl, že s Maláčovou několikrát hovořil a že se spolu shodnou na mnoha věcech. A jelikož neuspěla v boji o vedení, tak se prý bude naplno věnovat jiným věcem. Byl by ale rád, kdyby byla nápomocna v některých sociálních otázkách, na které je odbornice. 

Šmarda na tiskové konferenci po svém vítězství uvedl, že sociální demokracie není v dobré hospodářské kondici. „Dáme hospodaření sociální demokraice do pořádku, abychom jej měli transparentní a vyrovnané,“ podotkl s tím, že díky tomu se bude moct ČSSD lépe zaměřovat na svůj program. 

Během svého projevu a následně i na tiskové konferenci také uvedl, že v pozici starosty končí. „Nepotřebuji dvě výplaty, potřebuji jednu výplatu, abych se uživil. Mám jen jeden žaludek,“ řekl na dotaz Blesk Zpráv, co ještě musí kvůli nové funkci opustit. „Úplně mi to překope můj život, ale já to po 28 letech sociální demokracii dlužím,“ dodal s tím, že na radnici ale zůstane, ačkoliv ne ve stávající funkci. 

Statutárním místopředsedou ČSSD zvolili delegáti sjezdu bohumínského místostarostu Igora Bruzla, jak si přál nový stranický předseda Šmarda. Řadovými místopředsedy byli zvoleni starostu Břetislava Štefana, hejtmana Martina Netolického, bývalého ministra Tomáše Petříčka, lékaře Robina Šína a Danielu Ostrou.

Hamáček: ČSSD do Sněmovny patří

Hamáček se na sjezdu krátce mihnul, aby shrnul důvody svého odchodu. Uznal, že nedokázal splnit slib, který před volbami dal, a to tedy, že bude sociální demokracie ve Sněmovně. „Moje rezignace po neúspěšných volbách byla naprosto logická. Přál bych sjezdu, aby si zvolil takové vedení, které ten slib naplní, který vrátí demokracii tam, kam patří, do Poslanecké sněmovny. Doba nebude jednoduchá, budeme žít v zemi, kterou spravuje pravicová vláda a to dává levici čas si sednou a nedchnout se,“ uvedl Hamáček a omluvil se za svůj nezdar.

Babiš chce být znovu šéfem ANO, ČSSD hodlá zvednout ze dna sedm kandidátů a volby u Okamury

Šmarda: Musíme se soustředit na volby, chci podpořit Středulu

Během sjezdu Šmarda podotkl, že se musí straníci zamyslet nad tím, jak se ČSSD zadlužila. „Dlužíme skoro 200 milionů a to nepočítám právní spory,“ podotkl. „Pokud lidé vidí, že neumíme hospodařit a spravovat svůj majetek, nebudou nám věřit, že budeme dobře spravovat svou zemi. A když nám lidé nevěří, nebudou nás volit, to je prosté,“ uvedl Šmarda s tím, že je nutný audit. 

Šmarda se v projevu zaměřil i na to, že nás čekají komunální, senátní i prezidentské volby a ČSSD by to měla využít k mobilizaci. Dodal, že by rád podpořil odboráře Josefa Středulu. Ten ČTK řekl, že pokud by zvažoval svou kandidaturu na prezidenta, usiloval by o podporu velké části voličů. Zatím neřekl, kdy by chtěl zveřejnit své rozhodnutí, zda do prezidentských voleb půjde.

Hamáček hrozí: Kontroly opatření budou častější. A Češi budou pro Němce opět rizikoví

Hlavní tvář poslední kampaně ČSSD Maláčová ve svém manifestu nabízela straníkům mimo jiné zavedení přímé volby předsedy i místopředsedů strany v elektronickém hlasování. V lednu by jako předsedkyně předložila harmonogram přípravy a základní strategii pro komunální a senátní volby.

Dluhy, které si sociální demokracie nastřádala, bude muset strana umořit i jinak, jak dále poznamenala Maláčová. „Už si nebudeme moci dovolit desítky zaměstnanců, ale budeme muset optimalizovat i další věci, o kterých se teď nechci šířit,“ řekla dále v rozhovoru. Svá slova o ekonomice na sjezdu zopakovala. Pohoršovala se také nad tím, že se straníci během sjezdu několik hodin hádali nad některými technikáliemi, nad rozpočtem, ale i nad tím, proč ČSSD změnila barvu z oranžové na červenou. Podle Maláčové jsou vnitrostranické rozepře hlavním důvodem neúspěchů. 

Stěhování z Lidového domu?

Nové vedení ČSSD bude muset kromě politické budoucnosti urychleně řešit ekonomický stav strany. Například od státu získá v tomto volebním období sociální demokracie jen 62,6 milionu oproti 130,8 milionu z minulého. Strana musí výrazně snížit provozní náklady i počet zaměstnanců. Opustit by mohla i své sídlo v Lidovém domě v centru Prahy. Úřadující šéf ČSSD Roman Onderka středeční Mladé frontě Dnes řekl, že strana se pokouší najít nájemníka. „Pokud by se celý dům pronajal, máme více nemovitostí, kam se zaměstnanci mohou bez problémů přesunout,“ uvedl.

Delegáti sjezdu debatovali zejména o financování volební kampaně. Roman Onderka, který jako statutární místopředseda strany skončí se zvolením nového předsedy, uvedl, že volby stály zhruba 53 milionů korun a za získané hlasy dostane od státu přibližně 25 milionů korun. Sjezd rozhodl, že financování kampaně prověří stranická kontrolní komise, když byl schválený rozpočet podle některých delegátů překročen asi o deset milionů korun. Výtky zaznívaly také k tomu, že ČSSD používala v materiálech červenou barvu místo obvyklé oranžové.

ČSSD tíží i soud s dědici právníka Zdeňka Altnera o odměnu za zastupování strany ve sporu o Lidový dům. Podle dřívějšího verdiktu měla Altnerovi vyplatit 18,5 milionu korun a smluvní pokutu 318 milionů korun. Nejvyšší soud ale vrátil spor na začátek. Podle předběžného názoru nynější soudkyně případu je žaloba v částce 18,5 milionu oprávněná, jednání bude pokračovat v únoru. Smluvní pokuta by aktuálně činila zhruba 450 milionů korun, dalších 39 milionů korun úroky z prodlení. Strana nárok odmítá.

Hamáček v kauze Sputniku a cesty do Moskvy neuspěl. Policie trestní oznámení na novináře neřeší

Strmý pád ČSSD naznačily již volby do Sněmovny v říjnu 2017, ve kterých zaznamenala do té doby nejhorší výsledek v samostatné ČR, když skončila šestá, získala 7,27 procenta hlasů a 15 mandátů. Podle politologů stranu mimo jiné poškodilo lavírování kolem spolupráce s hnutím ANO Andreje Babiše. Strana s ním čtyři roky (2013 až 2017) spolupracovala v koaliční vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), ale před volbami se proti hnutí a Babišovi začala ostře vymezovat. Po volbách v říjnu 2017, které vyhrálo ANO, strana dlouho váhala se svojí účastí ve vládě, především kvůli kauzám kolem Babiše. Mezi příznivci i samotnými členy bylo mnoho nespokojených s vládním angažmá ČSSD. Vedení strany se navíc k ANO občas stavělo kriticky a několikrát hrozilo odchodem z koalice, ale nikdy se k tomu neodhodlalo.

Od volebního sjezdu, který v březnu 2019 znovu zvolil do čela strany Jana Hamáčka (poprvé byl zvolen předsedou mimořádným sjezdem v únoru 2018), preference strany klesaly i pod pět procent a výrazně jí ubývalo i členů. ČSSD také utrpěla debakly ve všech volbách v posledních letech. V komunálních volbách v roce 2018 strana získala 5,17 procenta hlasů a přišla téměř o polovinu mandátů, o rok později ztratila zastoupení v Evropském parlamentu. Loni neobhájila ani jeden z deseti mandátů v Senátu a v komoře jí zbyli jen tři zástupci, přišla také o nejvíce mandátů v zastupitelstvech krajů a zůstal jí pouze jeden hejtman.

Vicepremiér a ministr vnitra Hamáček na sjezdu 2019 získal místopředsedy dle svých představ. Statutárním místopředsedou byl zvolen poslanec Roman Onderka, řadovými místopředsedy se stali starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, poslanec Ondřej Veselý a ministr zahraničí Tomáš Petříček. Z původního vedení tak zůstali v čele ČSSD jen Hamáček a Onderka. Znovu už nekandidovali dosavadní místopředsedové Jaroslav Foldyna (ten loni odešel i ze strany), Martin Netolický a Jana Fialová a o funkci se neucházel ani Jiří Zimola, který se pozice prvního místopředsedy sociální demokracie vzdal už na podzim 2018 a loni stranu rovněž opustil.

Vedení pak pozměnil on-line sjezd letos v dubnu. Hamáček obhájil funkci předsedy, když v prvním kole on-line hlasování porazil vyzyvatele ministra zahraničí Tomáše Petříčka a poslankyni Kateřinu Valachovou. Statutárním zástupcem Hamáčka se opět stal Onderka, do vedení strany zvolil sjezd znovu ministryni Maláčovou a čtyři nováčky – poslankyni Danu Váhalovou, starostu Hvozdné na Zlínsku, Josefa Říhu, bývalého hejtmana Vysočiny Jiřího Běhounka a šéfa okresní organizace Praha-východ Jana Tvrdého.

Internet boří vtipy na Zemana v „krabici“: Hannibal, zmrzlinář a Paroubkovo akvárko

Dubnový sjezd se krom volby vedení mimo jiné zabýval otázkou výnosů a ztrát vládního angažmá. V diskusi vystupovaly dva bloky sociální demokratů. V čele prvního obhajoval Hamáček angažmá strany v Babišově vládě, vyzdvihl zejména podíl sociálních demokratů na zvládnutí první vlny epidemie covidu-19. V druhém stáli kritici účasti sociálních demokratů v kabinetu, který podle nich zatěžuje Babišova minulost a jeho neschopnost a chaotičnost při řízení země v epidemii koronaviru.

Po dubnovém sjezdu Hamáček prosadil odvolání ministra Petříčka z vlády s odůvodněním, že ČSSD musí působit před volbami srozumitelně. Petříček při kandidatuře na předsedu nabízel jinou koncepci a postoj k vládě. Prezident Zeman po odvolání Petříčka pověřil řízením rezortu Hamáčka, neboť straně odmítl tuto funkci vytipovaný kandidát, ministr kultury Lubomír Zaorálek. Sociální demokracie později navrhla do čela diplomacie dosavadního náměstka ministra vnitra Jakuba Kulhánka.

Během devíti dní, kdy Hamáček vedl ministerstvo zahraničí, vzbudil pozornost plánovanou cestou do Ruska. Hamáček 14. dubna, tedy tři dny předtím, než premiér Babiš oznámil, že podle zjištění českých zpravodajských služeb stála za výbuchy muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 ruská vojenská rozvědka GRU, řekl, že v pondělí 19. dubna odletí do Moskvy jednat o dodávkách vakcíny proti covidu Sputnik V. Cestu, kterou kritizovali Babiš i opozice, pak zrušil. Později ji označil za zastírací manévr kvůli postupu ČR po zveřejnění informací o kauze Vrbětice. Server Seznam Zprávy napsal, že Hamáček chtěl na plánované cestě do Moskvy vyměnit informace o Vrběticích za dodávky vakcíny Sputnik V a uspořádání rusko-amerického summitu v Praze. Hamáček to ostře odmítl.

Krátce po neúspěšných volbách 25. října dosluhující vicepremiér Hamáček oznámil na jednání předsednictva ČSSD rezignaci na funkci stranického předsedy. Straníci ji „vzali na vědomí“ a oznámili konání volebního sjezdu 10. prosince. K datu sjezdu odstoupili v říjnu všichni členové nejužšího vedení sociální demokracie. Do sjezdu vede ČSSD statutární místopředseda Roman Onderka.