Babiš chce být znovu šéfem ANO, ČSSD hodlá zvednout ze dna sedm kandidátů a volby u Okamury

Online a tak trochu na „tajňáka“ budou členové hnutí SPD volit nového předsedu i místopředsedy. Na nejvyšší post kandiduje opět Tomio Okamura. Blesk Zprávám to potvrdila mluvčí SPD Barbora Šťastná.

Okamura přišel o ústavní funkci místopředsedy Poslanecké sněmovny. Dosavadním místopředsedou hnutí je Radim Fiala, který na rozdíl od Okamury svou předchozí pozici ve Sněmovně obhájil a zůstal předsedou poslaneckého klubu. SPD má ve sněmovně 20 poslanců z toho pět žen. Žádnou ale nemá hnutí ve svém vedení.

Už v pátek 10. prosince si zvolí nové vedení Česká strana sociálně demokratická. Dosavadní předseda Jana Hamáček rezignoval hned po zveřejnění volebních výsledků. On sám sice získal ve Středočeském kraji 15, 01% hlasů tedy podpořilo ho 4843 voličů, ani to ale ČSSD nezachránilo od „výprasku“. Poprvé od listopadu 1989 není strana v Poslanecké sněmovně, v celkovém součtu získala jen 4,65% hlasů – oslovila tedy jen 250 397 voličů.

„Sjezd bude online formou,“ řekla Blesk Zprávám mluvčí ČSSD Eva Gregorová. Strana tak už podruhé během pár měsíců reaguje na covidovou situaci. Stejnou podobu měl sjezd také letos v dubnu, kde delegáti přes internet znovu zvolili předsedou nyní odcházejícího Jana Hamáčka.

Znovu mezi politickou elitu chce ČSSD vyšvihnout celkem sedm kandidátů. O křeslo hodlá zabojovat dosavadní místopředsedkyně strany, končící ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová nebo bývalý místopředseda strany a neúspěšný kandidát sociálních demokratů na ministra kultury Michal Šmarda, kterého do svého týmu odmítl vzít premiér v demisi Andrej Babiš (ANO).

Kdo dál stojí o post předsedy? Peter Jaďuď, ekonom obce Nelehozeves, Jan Jukl – ředitel Městské knihovny v Poličce, který chtěl být předsedou ČSSD už například v roce 2018. „Ke kandidatuře mě vedlo podezření, které se potvrdilo, že mezi viditelnými kandidáty nebude nikdo, kdo bude volat po opravdu radikální modernizaci ČSSD,“ řekl tehdy ke své kandidatuře a tvrdil, že volby nového vedení po odchodu Bohuslava Sobotky byly zinscenované.

Babišova vláda nadělovala: Kulhánek se má stát velvyslancem při OSN, Jindrák na Slovensku

Vyvést sociální demokracii opět na výsluní chce také Miroslav Krejčík ze Středočeského kraje. Dosavadní předseda představenstva a ředitel Poštovní tiskárny cenin, někdejší ředitel vojenského obranného zpravodajství.

Kandidaturu na ČSSD ohlásil opět také Jaromír Landsman. Kandidoval už v roce 2019. Tehdejší poslanec Ondřej Veselý to ovšem označil za pokus o vtip. „Stejně by žádnou šanci neměl. Dostal by strašně přes držku a tím by to skončilo,“ řekl Veselý před dvěma lety iRozhlasu. On sám tehdy kandidoval na místopředsedu strany, kterým se také stal.

Landsman, člen ČSSD z Pardubicka, ale tehdy nakonec kandidovat nemohl, protože nesplnil stranické podmínky. Nebyl totiž členem partaje dostatečně dlouho, aby se mohl ucházet o post ve vedení.

Vedle Jany Maláčové chce do vedení ČSSD také další žena. Jana Turoňová – jihočeská sociální demokratka, členka odborné komise, která chce dát straně nový punc a novou tvář.

„Pokud budu zvolena, budu na denní bázi v Lidovém domě, budu několik dní v týdnu v regionech, budu dělat permanentní kontaktní kampaň, budu v diskusích se členy i voliči, protože mě to prostě baví, udělám všechna nepopulární finanční rozhodnutí a obklopím se lidmi, kterým budu důvěřovat a nebudu se zároveň bát vytahovat nové tváře a talenty,“ řekla ke své kandidatuře v nedávném rozhovoru pro Blesk Zprávy Jana Maláčová. Sama si chce po konci vlády odpočinout a pak se podle svých slov opět naplno vrátit k práci. Jako šéfa ČSSD by podle svých slov obnovila i stínovou vládu.

Maláčová už má sbaleno. „Ty tři roky byly peklo,“ tvrdí. Do čela ČSSD ji vybízel Hamáček

Nové vedení si budou volit také Piráti. Strana má ve svých stanovách, že se „Volební období republikového předsednictva kromě toho končí vždy nejdéle tři měsíce po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.“

Volby nového vedení tak čekají Piráty 8. a 9. ledna. Zatím Piráti počítají s tím, že se sejdou v Pardubicích. I tady bude ale zřejmě záležet na aktuálních proticovidových opatřeních. Zda bude znovu na předsedu strany kandidovat Ivan Bartoš, není jasné. Na dotaz redakce Blesk Zpráv nereagoval.

Po říjnových volbách mají Piráti, kteří kandidovali v koalici s hnutím STAN, čtyři poslance. Na stranické funkce rezignoval v tomto týdnu místopředseda strany Martin Kučera. V nelibosti je nyní také „covidový“ právník Ondřej Dostál, který byl před volbami za Piráty kandidátem na ministra zdravotnictví.

Mandát skončí v lednu také vedení ODS. Dá se předpokládat, že funkci obhájí současný předseda strany, a potřetí bude zvolen opět Petr Fiala. Kandidaturu ale zatím oficiálně neoznámil. Má se za to, že když byl ale jmenovaný premiérem, je téměř jisté, že volba předsedy strany bude v ODS jen formalitou.

Kdo ovšem oznámil, že už nebude kandidovat do grémia Občanských demokratů, je předseda Senátu a místopředseda strany Miloš Vystrčil. Své rozhodnutí zdůvodnil mimo jiné tím, že se chce naplno věnovat práci v horní parlamentní komoře a mít víc času na rodinu.

„Taky protože mě čekají senátní volby v příštím roce, kde bych se chtěl pokusit znovu kandidovat,“ řekl iDnes.cz šéf Senátu.

Vystrčil také odmítl, že by jeho krok nějak souvisel s případnou kandidaturou na prezidenta. „Tuto věc nyní neřeším. Pan prezident Miloš Zeman bude zřejmě fungovat až do konce svého volebního období,“ řekl Novinkám.

„Ano, zkusím post obhájit,“ reagoval pro Blesk Zprávy současný místopředseda ODS a současně kandidát na ministra dopravy Martin Kupka. 

Volby vedení čekají také členy hnutí ANO. To už volební sněm před rokem odložilo. Nový by se měl konat v únoru příštího roku. Babiš chce být dál předsedou. „ANO,“ reagoval stroze na dotaz Blesk Zpráv, zda bude znovu kandidovat. 

Vedení ANO je nyní oslabené. Loni v červnu rezignoval na post místopředseda hnutí Petr Vokřál. Po tajné schůzce ve vyšehradské restauraci při vládních zákazech rezignoval nakonec na post prvního místopředsedy hnutí také Jaroslav Faltýnek a Babiš se hned po krajských volbách distancoval také od další místopředsedkyni hnutí Jaroslavy Pokorné Jermanové. 

Do popředí se v rámci hnutí může dostat Alena Schillerová. Končící ministryně financí vstoupila do hnutí teprve po letošních volbách. Hned se stala také předsedkyní poslaneckého klubu. Pro Blesk Zprávy nedávno svou kandidaturu do vedení ANO nevyloučila. 

Policie o plánovaném útoku na Babiše: Šílenec s pistolí skončil v Bohnicích, byl agresivní

„Neumím to vyloučit, protože víte, že jsem do hnutí vstoupila a chtěla bych si to nějak odpracovat,“ řekla na přímý dotaz Blesk Zpráv. 

Podobně přitom reagoval také další z končících vicepremiérů Karel Havlíček. I on, stejně jako Schillerová, vstoupil do hnutí po říjnových sněmovních volbách. 

„Budeme o tom v rámci ANO teprve mluvit,“ reagoval a zmínil především práci na ministerské agendě spojené s covidovými opatřeními. „Snažím se teď aktivovat ANO ve středních Čechách,“ dodal. Právě ve Středočeském kraji končící ministr dopravy a průmyslu a obchodu kandidoval ve volbách.