Případ Štrougal a Vajnar znovu otevřen: Pozůstalé a zraněné z hranic podpořil Ústavní soud
Žalobci se musí znovu zabývat případem bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Lubomíra Štrougala (97) a Vratislava Vajnara (91). Stíhání za mrtvé a zraněné na hranicích totalitního Československa žalobci původně zastavili na základě stanoviska znalců, že bývalý předseda vlády i někdejší ministr vnitra trpí duševní chorobou a nerozumí smyslu trestního řízení.
Ústavní soud (ÚS) v Brně tak zrušil rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze, které musí rozhodovat znovu. ÚS rozhodoval na podnět šesti lidí z Německa - jde o zraněné a pozůstalé po zabitých na hranicích.
O zastavení stíhání rozhodlo loni v září Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 s vysvětlením, že Štrougal i Vajnar zločin spáchali, ale nejsou schopní chápat smysl trestního řízení.
Letos rozhodnutí potvrdil náměstek městského státního zástupce, jehož rozhodnutí ústavní soudci zrušili.
Znalci byli prý podjatí
Podle skupiny Němců byli znalci, kteří vypracovali klíčový posudek, podjatí vzhledem ke své stranické či profesní minulosti před rokem 1989. Podle ústavních soudců skutečně vyvstaly pochybnosti o nestrannosti znalců a z jejich závěrů nelze vycházet.
Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájil jejich stíhání v listopadu 2019. Mužům kladl za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení.
Úřad obvinil také někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, který ale následně ve věku 97 let zemřel.
Kdo už byl ve vězení
Do vězení bylo dříve odsouzeno již několik vysoce postavených představitelů někdejšího komunistického režimu. V roce 1990 například soud uložil 2,5 roku vězení bývalému šéfovi městského výboru KSČ v Praze Miroslavu Štěpánovi (†69). Uznal jej vinným ze zneužívání pravomoci veřejného činitele při protirežimní demonstraci v říjnu 1988.
Nakrátko se do vězení dostal i předlistopadový ministr vnitra František Kincl (80), jemuž soud v roce 1992 uložil tříletý trest odnětí svobody kvůli nezákonnému zadržování občanů před listopadem 1989.
Ke 3,5 a čtyřem letům vězení byli v témže procesu odsouzeni i někdejší šéf kontrarozvědky Karel Vykypěl a Kinclův náměstek Alojz Lorenc (82), poslední šéf StB. Ten uvěznění v ČR unikl díky slovenskému občanství. Slovenské soudy mu později za týž čin uložily podmíněný trest.
VIDEO: „Věřím, že je to začátek,“ říká o stíhání komunistických pohlavárů spoluautorka trestního oznámení.
