Hamáček i Švejdar přišli kvůli cestě do Moskvy o mlčenlivost. A vztahy s Ruskem „na bodě mrazu“

Poslední vyhoštění ruští diplomaté opustili Česko na konci května. Diplomatický spor s Moskvou se rozhořel poté, co v dubnu premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér, tou dobou také pověřený ministr zahraničí, a ministr vnitra Jana Hamáček (ČSSD) oznámili, že do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích byli v roce 2014 zapojeni ruští agenti.

Web Seznam zprávy tvrdí, že vicepremiér Jan Hamáček v té souvislosti plánoval cestu do Moskvy, aby údajně vyměnil „ututlání“ mezinárodního skandálu za milion vakcín Sputnik pro očkování proti koronaviru. Hamáček plánování cesty nepopíral, odmítá ale výměnný obchod. Případem se začala zabývat Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Hamáček i Švejdar zbaveni mlčenlivosti

K výslechu by měl jít i samotný Hamáček. Aby mělo předvolání ale smysl, musel mu premiér „rozvázat“ jazyk.

„Žádost o zproštění mlčenlivosti podala Národní centrála proti organizovanému zločinu 22. července premiérovi a ten jí vyhověl,“ potvrdil pro iRozhlas.cz Hamáček. Zatím ale Hamáček nedostal podle svých slov ani předvolání.  „Vypovídat budu, až budu pozván. Zatím se tak nestalo,“ dodal vicepremiér.

Hamáčkova cesta do Moskvy: Vyřešení do půl roku? Vicepremiér zatím předvolaný nebyl

A jak zjistily Blesk Zprávy, Hamáček zbavil mlčenlivosti i v té samé věci policejního prezidenta Jana Švejdara. „Ze strany ministra vnitra byl pan policejní prezident zbaven mlčenlivosti už v červnu. Otázku jeho případně výpovědi však nechám bez komentáře,“ reagovala na dotaz redakce mluvčí Policejního prezidia Kateřina Rendlová. Podle důvěryhodných informací Blesk Zpráv už Švejdar s vyšetřovateli mluvil. Stejně tak i někdejší Hamáčkův náměstek na vnitru, dnešní ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).

„Mohu potvrdit, že jsem řádně vypovídal, ale k žádným dalším detailům vyšetřování se pochopitelně nemohu vyjadřovat,“ řekl Blesk Zprávám ministr zahraničí.

Policisté přitom šetří, co konkrétně se řešilo na schůzce 15. dubna, kam si Hamáček ve večerních hodinách pozval Kulhánka i Švejdara nebo ředitele vojenského zpravodajství Jana Berouna (i on už s vyšetřovateli mluvil), ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace Marka Šimandla, českého velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňku i tehdejšího nejvyššího státní zástupce Pavla Zemana, který ale přijel později.

Například šéf BIS Michal Koudelka pozvánku tehdy nedostal.

Tanečky kolem šéfa BIS

A právě okolo BIS bylo v posledních dnech hodně živo. V pondělí se kvůli tomu mimořádně na 10 minut sešla vláda formou online konference, aby řešila další osud Koudelky, kterému končí za pár dní mandát. Vláda Andreje Babiše nechá nakonec výběr jeho nástupce až na nové ministry, kteří vzejdou z říjnových voleb. Do té doby Koudelku pověřila dočasným řízením Bezpečnostní informační služby.

„Myslíme, že taková důležitá funkce má být rozhodnuta novou vládou, která získá důvěru občanů a Sněmovny,“ řekl po jednání v pondělí novinářům Babiš.

Například šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová dává tanečky okolo šéfa BIS do souvislosti s vyšetřováním výbuchů ve Vrběticích.

Koudelka si udrží křeslo šéfa BIS: Babišova vláda zvolila kličku, poslanci si dají oraz

„Moc dobře víme, kdo sehrál klíčovou úlohu k tomu, aby se podařilo pachatele identifikovat,“ řekla. Z destabilizace situace v BIS by bylo podle ní nadšené právě Rusko,“ míní Pekarová Adamová.

Česká republika na základě informací z vyšetřování výbuchů muničních skladů vyhostila v polovině dubna z Prahy 18 ruských diplomatů. Rusko na to odpovědělo proti diplomatickým zvyklostem tvrdší reakcí – vyhostilo z Moskvy o dva české diplomaty víc. Federaci musel opustit i zástupce českého velvyslance.

Česká republika proto využila další diplomatický krok. Využila článek 11 Vídeňské úmluvy a zastropoval povolený počet pracovníků na Ruské ambasádě na stejných číslech, kolik smělo zůstat Čechů na velvyslanectví v Moskvě.

Poslední várka Rusů z ambasády odletěla z Prahy. Do Moskvy míří i děti, psi a hlodavec

„Jedná se o standardní diplomatický nástroj, který umožňuje zastropovat počet diplomatů na ambasádě. Nechceme nic eskalovat, ale Česko je suverénní země. Není to namířeno proti Rusům, ruskému národu, ale proti aktivitám ruských tajných služeb na našem území,“ řekl tehdy novinářům ministr zahraničí Jakub Kulhánek.

Obě strany tak mohou nově mít na svých zastupitelských úřadech sedm diplomatů, 25 takzvaně administrativně technických pracovníků a 19 místních zaměstnanců.

Chladné diplomatické vztahy

Rusko navíc dalo Česko na seznam nepřátelských států. Na něm figurují také USA. Diplomatické vztahy jsou tak na bodu mrazu. Například podle bývalého náčelníka generálního štábu, generála ve výslužbě Petra Pavla by Česko i přesto mělo dát umět Rusku najevo připravenost k jednání.

„Musíme si připomenout, že to bylo Rusko, které nás dalo na seznam nepřátelských zemí. Ne my jeho. Je ale českým bytostným zájmem s Ruskem mluvit a umět se s ním posadit k jednomu stolu. Naše reakce na jaře byla správně tvrdá, měli bychom ale umět dát najevo, že jsme připraveni s Ruskem jednat,“ reagoval Pavel pro Blesk Zprávy.

Podle bývalého mluvčího prezidenta Václava Havla a odborníka na etiketu i diplomatický protokol Ladislava Špačka budou vztahy s Ruskem chladné minimálně rok. O narovnání vztahů se zřejmě pokusí až příští vláda.

„Na druhou stranu, není kam spěchat, protože to, co tady provedli, je naprosto bezprecedentní. Musíme se ale také připravit na řadu diplomatických odvetných kroků, které musíme vydržet,“ odhadoval Špaček v rozhovoru pro Blesk Zprávy letos v dubnu.

„Naše vztahy s Ruskem jsou na bodu mrazu,“ připustila mluvčí resortu zahraničí Eva Davidová. „Situaci po kauze Vrbětice eskaloval ještě krok Ruska, které nás přidalo na seznam států, které nejsou přátelské vůči Rusku. Naše politické vztahy se musí nastavit znovu. I proto ministr Kulhánek svolal uzavřený kulatý stůl pro představitele parlamentních stran, aby diskutovali, jaké mají představy o vztazích s Ruskem. Rozhodnout to bude muset až příští vláda,“ doplnila.

„Co se týče rusko-českých vztahů, je to běh na dlouhou trať. Proto jsme například na ministerstvu začali dělat uzavřené kulaté stoly k česko-ruským vztahům, kam zveme zástupce všech parlamentních stran. Na budoucí podobě česko-ruských vztahů by totiž měla existovat u nás co nejširší politická shoda,“ podtrhl Kulhánek.

Další kulatý stůl podle ministra proběhne na konci srpna. „Vedle toho probíhá audit česko-ruských vztahů v rámci jednotlivých ministerstev s cílem určit oblasti, kde a jak je s Ruskem žádoucí spolupracovat. Je potřeba si uvědomit, že politické vztahy s Ruskem jsou teď ve slepé uličce a případný posun ve vztazích bude po říjnových volbách až na příští vládě,“ načrtl Kulhánek.

„Česko-ruské vztahy jsou v mimořádně složité fázi, ale i přesto je potřeba postupovat pragmaticky, nicméně vůbec nepomáhá například, pokud nás ruská vláda zařadí na seznam nepřátelských států. Vedle toho mi dává smysl držet v pragmatické rovině obchodní a kulturní vztahy s Ruskem,“ dodal šéf diplomacie.

Jediný viditelný posun v kauze Vrbětice je tak jen prosazení odškodňovacícho zákona pro obce i obyvatele obcí, které poškodily výbuchy muničních skladů.