Lukašenka za „únos“ letadla trestá EU. Cichanouská míří do Česka a žádá větší tlak

O trestu pro Bělorusko informovala s odvoláním na tři diplomatické zdroje agentura Reuters. Schválená opatření mají platit od půlnoci. Unijní diplomaté svým rozhodnutím v rámci Rady EU potvrdili závěry květnového summitu EU (vyšší instance, tzv. Evropské rady), na němž se prezidenti a premiéři shodli na přijetí cílených sankcí vůči Bělorusku v reakci na květnové vynucené přistání civilního letu, kdy nejspíš Minsk zneužil mezinárodních pravidel civilního letectví. 

Na palubě letadla byl novinář a aktivista Raman Pratasevič, který byl zadržen spolu s přítelkyní po nuceném přistání letounu společnosti Ryanair mířícího z Řecka do Litvy, tedy na lince mezi dvěma členskými státy evropského bloku. Nyní je novinář kritizující režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka ve vazbě.

Sestřel nad Ukrajinou, „únos“ letadla v Bělorusku… Aerolinky překreslují mapy Evropy

Přerušení letů nad Běloruskem už dříve oznámily některé aerolinky včetně ČSA a řada zemí včetně Česka zakázala provoz nad svým územím běloruským aerolinkám Belavia.

Pratasevič se ve čtvrtek večer objevil v běloruské státní televizi, kde se v rozhovoru v slzách doznal k organizování protivládních protestů a řekl, že Lukašenka respektuje. Pratesevičova rodina a opozice ovšem míní, že rozhovor vznikl pod nátlakem.

Ještě větší tlak na diktaturu Alexandra Lukašenka požaduje jeho volební soupeřka, význačná představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Evropská unie, Spojené státy, Británie a Ukrajina by se podle ní měly spojit a vytvořit větší tlak na běloruského autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka a jeho vládu. „Tlak je mocnější, pokud tyto země jednají společně,“ řekla politička agentuře Reuters během své návštěvy Polska. V Bělorusku pobývat nemůže, šla by do vězení. Azyl proto našla v Litvě, nyní cestuje po Evropě, aby našla podporu.

Pratasevič v slzách a se stopami mučení: Unesený novinář promluvil v Lukašenkově televizi

Rovněž doufá, že země skupiny G7 se budou příští týden na svém summitu zabývat i tématy navrženými běloruskou opozicí. Francie uvedla, že by na jednání ráda přizvala zástupce Lukašenkových politických oponentů; hostitelská Británie se podle Reuters nechala slyšet, že nemá v plánu zvát další delegace, ale očekává, že státníci zemí G7 situaci v Bělorusku projednají.

Cichanouská, která se na 7. až 10. června chystá do ČR na pozvání předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), se sejde také s prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD).

Babiš, Orbán a Matovič Cichanouskou nechtěli

Rivalka Lukašenka už je v Praze: Řeší vězněného Prataseviče, pomoc studentům přislíbila univerzita

Český premiér loni v září odmítl oficiální schůzku s Cichanouskou na summitu předsedů vlád zemí visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Svůj nesouhlasný postoj zdůvodnil tím, že nechce udělat unáhlený krok, který by nebyl v souladu s celoevropským postojem a nahrál by běloruské propagandě. Babiš později doplnil, že schůzku nepovažovali za dobrý nápad ani tehdejší slovenský premiér Igor Matovič a předseda maďarské vlády Viktor Orbán.

Cichanouská loni v srpnových prezidentských volbách kandidovala proti dlouholetému běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi. Podle oficiálních výsledků získala 10,1 procenta hlasů. Mnozí se však domnívají, že ve skutečnosti dostala více hlasů než Lukašenko, který oficiálně vyhrál. Výsledky voleb neuznává řada států ani Evropská unie.

Běloruská aktivistka pro Blesk popsala detaily Lukašenkova útlaku. A od Hřiba převzala cenu

Bělorusko po volbách zažilo obrovskou vlnu protestů, proti kterým policie tvrdě zasáhla. Zatkla desetitisíce lidí. Ochránci lidských práv hovoří o hromadném zatýkání, zastrašování a mučení protestujících. EU v reakci uvalila na Lukašenka (vládne od roku 1994) a jeho spolupracovníky další sankce.