Neděle 13. června 2021
Svátek slaví Antonín, zítra Roland
Oblačno 19°C

Zeman prosil o odpuštění kvůli bombardování Jugoslávie. Pokrytectví, tepe ho opozice

Aktualizováno -
18. května 2021
17:50
Autor: ČTK - 
18. května 2021
12:03

Prezident Miloš Zeman se po dnešním jednání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem omluvil za alianční bombardování Jugoslávie v roce 1999. Srbský národ požádal o odpuštění. Česko podle něj tehdy hledalo spojence, s nímž by bombardování odmítlo, ale neúspěšně. To, že nakonec akci podpořilo, považuje za nedostatek odvahy. V čele vlády stál tehdy právě Zeman. Opozice míní, že tak přiznal vlastní odpovědnost.

Akci NATO, do které Česká republika několik dnů před ní vstoupila, označil Zeman již dříve za chybu či akt mocenské arogance. „Chtěl bych srbský národ jako osoba poprosit o odpuštění,“ řekl Zeman. Svými slovy se „zbavil mnohaletého traumatu“, uvedl s tím, že pokání osvobozuje. Srbský prezident Aleksandr Vučić mu za jeho slova z tiskové konference po dnešním setkání poděkoval.

Zeman bombardování jako premiér schválil

Zeman řekl, že srbský národ vyjádřil českému podporu v letech 1938 a 1968. „A my jsme se mu odvděčili bombardováním. Právě proto bych se při této příležitosti chtěl za svoji osobu omluvit za bombardování tehdejší Jugoslávie,“ uvedl.

Akci označil za chybu, která ho „celou dobu“ trápila. „Byli jsme poslední, kdo dali souhlas, a zoufale se ohlíželi alespoň po jedné zemi, která by se s námi spojila a byla by proti. Ale zůstali jsme sami. Přesto nás to neomlouvá, přesto to byl nedostatek odvahy,“ uvedl Zeman.

Kulhánek: Osobní prohlášení prezidenta

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) ČTK napsal, že Zemanův výrok byl osobním prohlášením prezidenta. Politika v širším regionu západního Balkánu má podle něj mnoho složitostí. „Je potřeba vést dlouhodobý dialog, aby se vyřešila ne jedna, ale desítky, ne-li stovky křivd,“ poznamenal.

Pro Kulhánka je zásadní, že mezi Srbskem a ČR jsou podle něj skvělé vztahy na ekonomické a politické úrovni. „To je do velké míry i zásluhou prezidenta Zemana a já si toho vážím,“ dodal.

Veselý: Uznání vlastní chyby

Šéf sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD) bere Zemanova slova jako uznání vlastní chyby. „Protože to byl on, kdo jako premiér dal za ČR k této akci souhlas. Nějaký typ akce byl s ohledem na etnické čistky nutný, ale výsledek za šťastný nepovažuji,“ napsal ČTK Veselý.

Zemanovo vyjádření vítají místopředsedové Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a Vojtěch Filip (KSČM). Okamura uvedl, že omluva je namístě a je ke cti prezidenta. „I já jsem se již v minulosti zástupcům Srbska za zločinné bombardování omluvil. Vraždění jednotkami NATO bylo spuštěno pod záminkami, které se později ukázaly jako vylhané a uměle vykonstruované,“ napsal Okamura ČTK.

Filip označil bombardování za protiprávní vojenskou akci bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN. „A tedy flagrantní porušení mezinárodního práva s tisíci mrtvých nevinných lidí včetně dětí. Má dodnes katastrofální následky,“ sdělil Filip ČTK.

Místopředseda ODS a někdejší ministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra uvedl, že vojenská akce NATO přivedla Srbsko konečně k jednacímu stolu a pomohla nastolit mír na západním Balkáně. „Bez zásahu NATO by dál eskalovala válka, která by přinesla jen další ohromné ztráty na lidských životech, jak tomu bylo dřív v Bosně,“ napsal Vondra ČTK.

Rakušan vzpomněl Havla

Za pokrytecké považuje vyjádření předseda STAN Vít Rakušan. „Miloš Zeman se k rozhodnutí své vlády nikdy příliš nehlásil, naopak se vina svalovala na Václava Havla. Jeho omluvu beru tedy jako přiznání odpovědnosti. A už jsme si zvykli, že prezident vytváří alternativní zahraniční politiku, za kterou je ovšem zodpovědná vláda,“ sdělil Rakušan ČTK.

Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová na twitteru také připomněla Zemanův podíl. „Miloš Zeman se omluvil za Miloše Zemana. Pokračovat může tím, že se omluví všem lidem, o kterých lhal,“ dodala.

Místopředseda zahraničního a branného sněmovního výboru Jan Lipavský (Piráti) považuje omluvu za Zemanovu osobní zpověď. „Rozpad Jugoslávie v 90. letech byl mimořádně krutý a krvavý. Dnes je potřeba se dívat do budoucnosti a hledat cestu usmíření,“ napsal ČTK. Srbsko považuje za důležitého partnera ČR, podporuje jeho směřování na západ a ambici stát se členem EU.

Vondráček: Temná historie NATO

Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) s Vučičem na odpolední schůzce o bombardování NATO nemluvil. Po jednání řekl, že český souhlas s alianční akcí podle něj není něco, na co by ČR mohla být hrdá. „Možná že to Srbsko nečekalo zvlášť od nás,“ řekl ČTK a Českému rozhlasu. Situace ale podle něj v té době nebyla jednoduchá.

„Je to temná historie NATO, tím pádem i naše. Možná to bylo z dobrých důvodů, někdo říká, že to zkrátilo konflikt v Kosovu a zabránilo etnickým čistkám, ale myslím si, že vždycky existují i jiné nástroje než bombardování,“ dodal.

Srbský prezident a jeho díky

Vučić Zemanovi za jeho slova poděkoval. Řekl, že mu je on ani srbský národ nikdy nezapomene. Poznamenal, že podobné vyjádření o náletech dosud nikdo nevyslovil.

Zeman před dvěma lety v rozhovoru ČTK řekl, že schválení aliančního bombardování bývalé Jugoslávie českou vládou v roce 1999 považuje s odstupem za chybu. Cílem alianční operace Spojená síla v Jugoslávii bylo ukončit aktivity jugoslávských ozbrojených sil v tehdejší provincii Kosovo. Nálety trvaly 78 dnů, poté se srbské jednotky z Kosova stáhly. Podle organizace Human Rights Watch si bombardování vyžádalo kolem 500 civilních obětí.

S Vučičem si vyměnili vyznamenání

Český prezident dostal vysoké srbské vyznamenání určené prezidentům či premiérům Řád Srbské republiky na stuze. Vučić mu ho udělil již loni, dnes mu ho předal.

Vučiče na prvním hradním nádvoří uvítala čestná jednotka Hradní stráže i její hudba. Součástí ceremonie byla i vojenská přehlídka. Oproti minulosti uvítání český prezident absolvoval na vozíku, který tlačil jeho ochránce. Na nádvoří byli přítomni i členové národních delegací, za českou stranu přišli například ministr zahraničí  Kulhánek, ministryně financí Alena Schillerová nebo ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (oba za ANO).

Vučić do Česka přicestoval v pondělí a zůstane do středy, kdy se sejde s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Vučić Česko v minulosti navštívil jako premiér v roce 2014. Ve funkci prezidenta, kterým se stal v květnu 2017, byl v Praze na pracovní návštěvě na podzim 2019, kdy se zúčastnil jednání visegrádské skupiny (ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko).

Zeman naopak byl v Srbsku jako hlava státu v roce 2019 na oficiální návštěvě a v dubnu 2014 na státní návštěvě. Do země se také vydal jako premiér, v lednu 2002 na oficiální návštěvu Srbska a o sedm měsíců za českými vojáky, kteří působili v misi KFOR v Kosovu.

V Srbsku byl už letos Babiš i tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Oba podpořili přijetí Srbska do Evropské unie. Petříček při své březnové cestě označil spolupráci se západním Balkánem a jeho budoucí integraci do EU za jednu z priorit české zahraniční politiky. Srbsko získalo status kandidáta členství v EU v roce 2012. První kapitoly přístupových rozhovorů s ním unie otevřela o tři roky později.

Video Projev Miloše Zemana při pietě za oběti covidu na Hradě 

PPP150W ( 19. května 2021 12:06 )

Máte nějaký komunikační problém?

PPP150W ( 19. května 2021 12:04 )

A můžete doložit nějaký autentický text, nebo nahrávku, kdy Václav Havel tento výraz použil? V opačném případě jste lhář.

wenzel trousil ( 19. května 2021 10:04 )

Nezapominat na tehdejsi "Lasku" Wency Lahva,,,Krvava madla a jeji slavny vyrok---Tech 800 zabitych deti prece zatu demokracii kterou dnes v KOsovu maji stalo!!!

wenzel trousil ( 19. května 2021 10:01 )

Slobodan uz tehda nechtel doma "Islamsky stat"!

kwido ( 19. května 2021 02:37 )

Československo bylo oficiálně připojeno v r. 13. 2. 1992. Jen info

Zobrazit celou diskusi
Další videa