Trable poslanců před Vánoci: Potíže s rozpočtem a balíčkem, zapeklitý stav nouze
Dárky a cukroví? Nic takového. Ve Sněmovně hasí na poslední chvíli politické požáry. Jen pár dní před Ježíškem řeší vládní koalice zásadní body. Vládní hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem shání hlasy pro podporu státního rozpočtu na příští rok s rekordní sekyrou 320 miliard korun. Čas má minimálně do pátku. Do příštího týdne musí sehnat také podporu pro daňový balíček i prodloužení nouzového stavu. Ze dvou bodů se hnutí přitom v tuto chvíli cuká i vládní ČSSD.
Poprvé v novodobé historii přerušili Sněmovna těsně před závěrečným hlasováním jednání o státním rozpočtu na následující rok.
Shoda nad zákonem roku není ani mezi stranami, které nesou podíl na fungování vlády. Vládnímu hnutí ANO se cuká i koaliční partner, tedy ČSSD, a to kvůli požadavku KSČM. Ta vládu ve Sněmovně drží při životě a pro schválení rozpočtu si dala zatím nepřekročitelnou podmínku. Přesun 10 miliard korun z kapitoly ministerstva obrany do finančních rezerv.
„Návrh KSČM v kapitole obrany je pro sociální demokracii absolutně neakceptovatelný a sociální demokracie jej nepodpoří. Vyměnit tento návrh za hlasy pro rozpočet považuji za špinavý kšeft,“ kritizoval komunistickou podmínku ve středu ve Sněmovně například místopředseda sociálních demokratů Roman Onderka.
„Já vás chci poprosit, abyste to nedělali. Zvládnutí následků pandemie souvisí i s rozpočtem a mělo by to být prioritní pro celou politickou reprezentaci,“ žádal premiér Babiš poslance, aby neshazovali rozpočet ze stolu a neuvrhli zemi od ledna do rozpočtového provizoria.
Babiš: Odejděte a pomozte nám
„Pokud chcete něco udělat pro občany této země a pokud nechcete ohrozit jejich životy, pokud nechcete ohrozit zvládání pandemie naším státem, tak chci vás požádat a poprosit, pana Bartoše, pana Jurečku, pana Fialu, pana Okamuru, paní Pekarovou Adamovou, pana Filipa a pana Klause, odejděte ze sálu a nechte nás ten rozpočet schválit,“ vyzval odpůrce předkládaného rozpočtu Babiš k opuštění sálu při hlasování.
To ovšem neměl dělat. Celou opozici si tak totiž popudil proti sobě. Po několika přestávkách a odkladech jednání Sněmovna nakonec projednávání rozpočtu přerušila, premiér se snažil shánět hlasy marně.
Sněmovna se vrátí k rozpočtu znovu v pátek v devět hodin ráno. Pokud rozpočet neprojde, bude Česko od ledna hospodařit podle rozpočtového provizoria, což se stalo naposledy v letech 1999 a 2000, kdy byl premiérem současný prezident Miloš Zeman.
Třaskavý daňový Balíček
Do Sněmovny půjdou poslanci ještě dva dny před Ježíškem. 22. prosince se primárně sejdou kvůli projednání daňového balíčku, který vrátil zpět do dolní komory parlamentu Senát.
Právě daňový balíček má znamenat daňovou revoluci – ruší superhrubou mzdu a zavádí výpočet daně sazbou 15 % nově ze mzdy hrubé. Senát navrhl postupné navýšení slevy na poplatníka, a to na 27 840 v roce 2021 a na 30 840 pak od roku 2022. Kraje navíc mají dostat 22,7 miliardy jako kompenzaci výpadku.
Pokud by Sněmovna nakonec schválila své původní znění daňového balíčku, hrozil by svým vetem prezident Miloš Zeman. Toho byli v týdnu obměkčit na Pražském hradě ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) spolu s premiérem Andrejem Babišem.
„Prezident ještě zváží, zda bude daňový balíček vetovat,“ řekla po schůzce se Zemanem Schillerová.
„Každopádně pan prezident je rád, že Senát neodsouhlasil návrh Pirátů na zvýšení daňové slevy na poplatníka,“ dodala ministryně v narážce na schválený návrh Pirátů, kteří do balíčku prosadili jako alternativní návrh zvýšení slevy na poplatníka od příštího roku o zhruba devět tisíc korun. Pokud by prezident zákon vetoval, Sněmovna ho může přehlasovat.
Na druhou stranu daňový balíček také narušuje soudržnost vlády. Šéf ČSSD Jan Hamáček v neděli v České televizi řekl, že spor je kvůli balíčku největší za fungování menšinové vlády, a sociální demokraté by kvůli němu mohli řešit po skončení nouzového stavu odchod z kabinetu.
„Rozhodně ve vládě zůstaneme po dobu nouzového stavu, pokládat vládu v této situaci pokládám za nezodpovědné,“ reagoval předseda ČSSD a první vicepremiér vlády Jan Hamáček v České televize na hromadící se spory ve vládní koalici menšinové vlády ANO a ČSSD.
„Pak se poradíme jak dál. To, že se nám poprvé nepodařilo zabránit pravicovým experimentům, ke kterým hnutí ANO mělo čas od času tendenci, tak to je vážný signál, protože ty peníze budou chybět těm nejpotřebnějším,“ reagoval Hamáček na dosud nejvážnější spor, kterým je daňový balíček, jehož součástí je zrušení superhrubé mzdy.
Na to reagoval premiér Andrej Babiš slovy, ať si sociální demokraté klidně jdou. „Jestli má ČSSD se svou účastí v menšinové vládě problém, tak ať klidně odejde a přestanou o tom donekonečna mluvit.“ Podle Babiše vláda zvládne nouzový stav i bez ČSSD.
Na začátku týdne už ale Hamáček i další sociální demokraté o balení kufrů na ministerstvech mluvili mnohem méně razantně a začali situaci mírnit a svádět na moderátora nedělní debaty Václava Moravce.
Spor v koalici je především o výši zdanění práce po zrušení superhrubé mzdy. ČSSD navrhovala nižší sazbu ve výši 19 %, zatímco ANO 15 %. Protože shodu koalice nenašla, podala za ANO svůj návrh jako poslanec Babiš, za ČSSD zas jako poslanec Hamáček.
Nouzový stav
Poslanci se sejdou ještě před svátky také kvůli prodloužení nouzového stavu. Vláda svou žádost Sněmovně prodloužit mimořádná opatření o 30 dní schválila ve čtvrtek ráno na mimořádné schůzi. „Protože se čísla začínají opět zvyšovat. I když zatím není velká zátěž nebo extrémní zátěž pro nemocnice, tak i tam se počty hospitalizovaných zvyšují a je potřeba si uvědomit, že počty nově diagnostikovaných opět přesáhly osm tisíc za den,“ zdůvodnil žádost vlády směřující do Sněmovny ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
V tomto je vládní koalice za jedno. Prodloužením nouzového stavu chce zabránit nekontrolovatelnému šíření nákazy koronaviru. „Jednání svoláme, až to přijde z vlády,“ reagoval po jednání ministrů pro Blesk Zprávy předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Poslanci by se přitom měli podle dostupných informací sejít kvůli prodloužení nouzového stavu v úterý 22. prosince. Tedy jen pár hodin před tím, než by současná opatření měla oficiálně skončit.
„Neumím si představit, že by Sněmovna neschválila pokračování nouzového stavu. Je evidentní, že v tuto chvíli je nutností pokračovat v režimu omezení. Bohužel, ale je to nutnost. Myslím, že je to legitimní a jsou k tomu vážné důvody,“ apeloval po zasedání vlády na Poslaneckou sněmovnu ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Pokud Sněmovna nouzový stav prodlouží, budou moct sice lidé například na půlnoční mše během Štědrého dne, ale v omezené míře. Obsadit může jen asi pětina míst k sezení v kostele. Zapomenout ale budou muset lidé například na silvestrovské oslavy. Platit by totiž mělo jak setkávání lidí v maximálním počtu 6, tak i zákaz vycházení od 23 do 04:59 hodin.
Ministr Blatný připravil pro zákonodárce i rozklad, co by znamenalo pro jednotlivá opatření zrušení nouzového stavu, jak dříve avizoval. Uvedl, že pro čtvrtou a pátou úroveň epidemického systému PES je nutný zákaz nočního vycházení.
Sněmovna při podzimní vlně epidemie dostala od vlády už tři žádosti. Koncem října souhlasila s prodloužením stavu nouze o 17 dnů a ve druhé polovině listopadu o 22 dnů. Naposled na návrh komunistů o 11 dnů. Kabinet chtěl vždy měsíc.
Na jaře trval v Česku nouzový stav kvůli koronavirové krizi 66 dnů. Pokud by Sněmovna souhlasila s prodloužením o dalších 30 dnů, délka nouzového stavu by se přehoupla přes sto dnů.
Podle části opozice není třeba stav nouze prodlužovat, kritizuje to, že vláda opatřeními diskriminuje některé obory a nepřijímá dostatečné kompenzace.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.