Zpráva BIS: Obtíže s ruskými agenty v ČR, Čínou i propagandou. A hrozba u zakázek státu
V úterý vydala česká kontrarozvědka působící pod názvem Bezpečnostní informační služba (BIS) svou výroční zprávu za rok 2019. Podobně jako v minulých letech v dokumentu varuje před narůstajícím vlivem mocností, jako jsou Rusko a Čína, na české politické scéně a v byznysové sféře. Upozorňuje například na riziko zneužití velkých státních zakázek ve prospěch firem či států. Ačkoli konkrétní projekty tajná služba ve zprávě neuvádí, kontext směřuje k plánům na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany či k výstavbě mobilní sítě páté generace (5G).
Účinné omezení činnosti příslušníků ruských tajných služeb v Česku je mimořádně obtížné kvůli dlouhodobě velkému rozdílu ve velikosti diplomatických misí ČR a Ruska v druhé zemi. Počty příslušníků ruských zpravodajských služeb s diplomatickým krytím zůstávají v ČR již několik let relativně stabilní, píše česká kontrarozvědka.
Tajná služba uvedla, že v předchozích letech registrovala snahu ruského ministerstva zahraničních věcí a civilní rozvědky ovládnout dění v ruskojazyčné komunitě v Česku, zejména skrz podporu prokremelské části diaspory. „V roce 2019 ruská státní moc na tomto poli utlumila činnost,“ píše česká kontrarozvědka. Přechod od státem kontrolovaných či řízených aktivit k živelné nátlakové činnosti zapadá podle BIS do vzorců ruských nekonvenčních praktik.
Ruská „přefouklá“ ambasáda zaměstnává agenty
BIS v posledních letech opakovaně upozorňovala, že naddimenzovaná velikost ruské ambasády v Česku je dlouhodobým bezpečnostním problémem a vystavuje české občany hrozbě, že budou čelit kontaktu se zpravodajci.
Stejně jako před rokem v aktuální zprávě zmiňuje, že v Česku vyvíjeli loni činnost příslušníci a spolupracovníci všech ruských zpravodajských služeb. Počet zpravodajců s diplomatickým krytím zůstává v ČR již několik let relativně stabilní, dodává kontrarozvědka.
Účinně omezit činnost ruských zpravodajců v Česku bylo loni i nadále „mimořádně obtížné“ z důvodu dlouhodobé disproporce ve velikosti diplomatických misí ČR a Ruska, konstatuje BIS. „Aktivity důstojníků pracujících pod diplomatickým krytím v rámci ruské diplomatické mise se přirozeně zaměřovaly především na prosazování ruských zahraničně-politických zájmů, na zajišťování pozitivního obrazu Ruska v ČR a na propagaci názorů a postojů Kremlu,“ uvádí BIS.
Prokremelští aktivisté bojovali za sochu Koněva
Rusko podle BIS v roce 2019 začalo sázet na živelnou nátlakovou činnost. V takovém případě podle BIS dá představitel ruské státní moci najevo, co si přeje. „A proxy (zástupní) aktéři mimo struktury ruské státní moci následně z vlastní iniciativy vykonají aktivity v souladu s předpokládanou vůlí či přáním ruské státní moci. Zásadním psychologickým prvkem je v těchto situacích kolektivní přesvědčení proxy aktérů, že je třeba ‚něco dělat‘,“ uvádí BIS. Tento postup považuje BIS za rizikový. „A to zvláště, pokud by se počet takových iniciativních aktérů, jak z řad ruskojazyčné komunity, tak z řad českých občanů, v budoucnosti zvyšoval,“ píše.
Podle BIS se loni oproti předchozímu roku nijak zásadně nezměnilo spektrum činnosti proruských aktivistů v Česku. Označuje tak prorusky smýšlející osoby, které „svými aktivitami vědomě či nevědomě přímo napomáhají cizí moci“. „Proruští aktivisté stále intenzivně a systematicky vystupovali proti politickému uspořádání ČR a členství v EU a NATO. Témata, která ve veřejném prostoru nastolovali a šířili, se i nadále významně překrývala s agendou prosazovanou Ruskem,“ píše BIS.
V druhé polovině roku 2019 byl hlavním tématem prokremelského spektra aktivistů boj proti záměru vedení Prahy 6 odstranit sochu sovětského maršála Ivana Koněva.
„Do akcí, které následovaly po zakrytí sochy plachtou a kritice vedení Prahy 6 ze strany ruského velvyslanectví, se zapojilo široké spektrum aktivistů, kteří události využili k vlastní propagaci,“ uvádí BIS. Socha maršála, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku v roce 1956, stála v Praze od roku 1980 a byla odstraněna letos v dubnu.
Čínští zpravodajci se angažovali v akademické sféře
Čínské zpravodajské služby v loňském roce využívaly otevřenosti českého prostředí k nabídce čínských investic, píše dále BIS. Intenzita čínských zpravodajských aktivit v Česku podle kontrarozvědky nezaostává za ruskými. Rusko však usiluje o destabilizaci a rozklad svých protihráčů, zato čínským cílem je, aby ostatní národy uznaly legitimitu čínských zájmů a přiznaly zemi respekt.
Čínské zpravodajské služby loni při své činnosti využívaly tradiční krytí jako diplomaté, novináři či akademici, ale i moderní zpravodajské metody, píše BIS. „Zajímaly se o rozličné obory a využívaly otevřenosti českého prostředí k nabídce čínských investic,“ stojí ve výroční zprávě. Čínští zpravodajci se podle kontrarozvědky loni také intenzivně angažovali v české akademické sféře.
Zájem čínských zpravodajců cílil podle BIS na technologická témata, vojenství, bezpečnost, infrastrukturní projekty, zdravotnictví, ekonomiku, životní prostředí, ale i témata mezinárodní a domácí politiky. „Na území ČR byli v roce 2019 aktivní zejména příslušníci civilní rozvědky MSS a vojenské rozvědky MID. Stranická organizace Oddělení pro mezinárodní styky Ústředního výboru Komunistické strany Číny v českém prostředí na jedné straně navazovala oficiální styky, na straně druhé k plnění svých cílů využívala metod zpravodajské práce,“ uvádí BIS.
Propaganda v Česku měla působit i na Číňany
Číňané se v Česku pokoušeli ovlivňovat veřejné mínění, šířit propagandu a budovat pozitivní obraz Číny prostřednictvím otevřeného i skrytého ovlivňování mediálního obsahu, dodává kontrarozvědka. „Šíření pozitivních článků o Číně mělo za cíl nejen budovat čínským aktivitám nakloněné prostředí a otevírat dveře pro čínskou expanzi, současně ale mělo působit i na čínské čtenáře, jelikož texty bývaly otiskovány v čínských periodikách a prezentovány jako názor českých zavedených médií, potažmo jako stanovisko celé ČR,“ dodává BIS.
Kontrarozvědka píše, že čínští zpravodajští důstojníci oslovují své cíle nejčastěji v Číně či třetí zemi. Pozvání na školení a konference hrazené čínskou stranou, nabídky na výměnu studentů a vědeckých pracovníků tak mohou sloužit k oslovení akademiků. „Pokud nedojde přímo ke zpravodajskému oslovení, může ČLR zahrnout účast na rozličných platformách spolupráce do svého propagandistického narativu, anebo alespoň využít závazků, které za čínské pohostinství vzniknou,“ dodává BIS.
Intenzita čínských zpravodajských aktivit podle BIS nezaostává za ruskými. Aktivity těchto dvou zemí monitorovala loni BIS prioritně, věnovala se ale všem zpravodajským službám, které v Česku působí proti zájmům země. Zmiňuje například monitorování vietnamské činnosti či zájem o íránskou činnost v rámci boje proti terorismu.
Tajná služba varuje i před závislostí na dodávkách
BIS také varuje před rizikem zneužití velkých státních zakázek ve prospěch firem či států. Konkrétní projekty tajná služba ve své výroční zprávě za minulý rok neuvádí, kontext ale směřuje k plánům na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany či k výstavbě mobilní sítě páté generace (5G).
BIS ve zprávě uvádí, že se loni věnovala několika ekonomicky významným projektům, které se týkaly zajištění energetické a kybernetické bezpečnosti či posilování konkurenceschopnosti ekonomiky. Konkrétní projekty tajná služba nezmiňuje, uvádí ale, že kvůli svému ekonomickému rozsahu měly vliv na zajištění politické nezávislosti či suverenity České republiky. Dá se tak předpokládat, že zpráva má na mysli rozšíření jaderné elektrárny v Dukovanech nebo vybudování mobilní sítě 5G.
Za nejvýraznější riziko BIS považuje, že by se těchto projektů zúčastnily subjekty, které by mohly chtít zneužít svého postavení pro své cíle nebo třeba pro dosažení zájmů jiných států. Tajná služba se obává třeba zneužití velkého objemu citlivých informací nebo vytvoření závislosti na dodávkách od rizikového dodavatele.
Investoři ze zemí s autoritářskými rysy jsou rizikový faktor
„Za problematické lze ve smyslu popsaných rizik považovat především subjekty pocházející ze zemí, kde má státní administrativa možnost prosazovat své zahraničně-politické cíle bez ohledu na ekonomické zájmy tamních společností, a to i soukromých,“ uvedla BIS. Žádnou zemi konkrétně nejmenovala. Od bezpečnostních expertů již delší dobu zaznívá varování před možností zapojení ruských či čínských státních firem do dostavby jaderných elektráren. Poukazují na to, že mohou nabízenou cenu podhodnotit a v budoucnu zneužívat svého postavení. V případě vybudování mobilní sítě 5G se varování týká účasti čínské firmy Huawei.
Kontrarozvědka také varuje před rizikovými zahraničními investicemi. Původ investora v zemi s autoritářskými rysy považuje za jeden z důležitých rizikových faktorů investice.
BIS dále ve zprávě uvádí, že především v energetice, zdravotnictví nebo v telekomunikacích sledovala intenzivní snahu „významných účastníků trhu“ ovlivnit ve svůj prospěch legislativní proces, personální obsazení nebo fungování kontrolních orgánů. Podle tajné služby neporušovali zákon, ale „flagrantně překračovali hranice běžného lobbingu“. „Mezi nejčastěji používané postupy patřilo zkreslování původu podkladů s cílem vytvořit zdání jejich objektivity, vyvolávání nedůvodných obav z negativních důsledků pro rozhodující osoby nebo snaha promlouvat do personálního obsazení klíčových úřadů,“ uvedla BIS.
Neudělovali sankce - ulehčovali si práci
Poukazuje i na kartelové dohody, které u státních zakázek závažně ohrožují ekonomické zájmy státu. Stát měl podle BIS jen omezené možnosti, jak proti tomu zasáhnout, i když o nich měl povědomí. Poukazuje na to, že se kartelové dohody obtížně dokazují a že by vyřazení klíčových dodavatelů například pro strategickou infrastrukturu mohlo mít závažné důsledky. BIS poukázala také na negativní následky starších nevýhodných smluv státu se soukromými firmami. Týkaly se především IT projektů nebo pohledávek souvisejících se státní podporou exportu.
Kvůli nedbalosti, korupci a klientelismu stát nebo jeho společnosti loni podle BIS čelily únikům citlivých informací, nákupu nepotřebných či předražených služeb a zboží nebo nevýhodným prodejům a pronájmům. „BIS například informovala o několika případech dlouhodobě budovaných vztahů mezi soukromým dodavatelem a veřejným zadavatelem, který byl založen především na osobních přátelských vazbách rozhodujících osob,“ uvedla zpráva. Dotyčný tak podle tajné služby přehlížel třeba pochybení dodavatele nebo neuplatňoval sankce. Motivací zástupců státu při tom nebyla „zjevná korupce“, ale snaha zjednodušit si práci.
Sem si nevšiml a nebo v tom pamfletu není ani zmínka o ušácích ? Vlastně ona být nemůže protože BIS je vlastně jejich pobočka u nás. A tak hluboko jsme klesli Koudelko.