Zrušme stravenky úplně, radí ekonom. Schillerová razí cestu stravenkové „revoluce“
Stravenky jsou dlouhodobě jedním z hojně užívaných, ale také opakovaně diskutovaných zaměstnaneckých benefitů. Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) odmítla, že by je chtěla zrušit, vedle stravenek či možnosti stravování se v závodních jídelnách však prosazuje možnost třetí - stravenkový paušál pro firmy. Návrh, který míří ve Sněmovně do druhého čtení. Podle ekonoma Lukáše Kovandy je polovičatým řešení. Vhodnější by dle něj bylo zrušit stravenky úplně. Stravenkový paušál podporují Piráti, naopak proti je expert ODS.
„Dobře najezenému zaměstnanci jde práce líp od ruky. Dnes chodí někteří zaměstnanci na jídlo v práci, jiní dostávají stravenky. Téměř čtvrtina zaměstnanců ale nemá ani jedno, protože si to jejich zaměstnavatelé nemůžou dovolit. Právě tohle chceme změnit,“ avizovala v pondělí vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO).
A to k návrhu daňového balíčku pro rok 2021, který obsahuje právě stravenková paušál. Tedy možnost, aby zaměstnanci nedostali od zaměstnavatele stravenky, ale finanční příspěvek na stravování, který bude osvobozen od daní.
Schillerová a její stravenková (r)evoluce
Schillerová upozorňuje, že jde o daňové zvýhodnění pro firmy nastavené tak, aby si příspěvek na stravování pro své zaměstnance mohly dovolit i „malé firmičky“.
„Nerušíme ani stravenky a ani závodní jídelny. To je stejné, jako kdyby někdo říkal, že na dům přistavujeme další dvě patra, abychom ho pak mohli zbourat. My prostě k jídelnám a stravenkám přidáváme ještě další možnost. A ta bude pro firmy snadnější a levnější. Bez zbytečného papírování a poplatků,“ vzkázala Schillerová na facebooku a označila návrh za „stravenkovou revoluci“.
Prouza: Možnost i pro ty, kteří stravenky nemají
Má jít přitom zároveň jistým způsobem o „evoluci“ - o další vývoj v oblasti stravenek, nad kterými se diskutuje dlouhodobě. Novinku vítá Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR), který vede Tomáš Prouza.
„Hlavní výhodou pro mne je rozšíření příspěvků na jídlo i pro ty, kteří dnes nemají ani závodní stravování ani stravenky. Zároveň považuji za správné, že se rozšíří konkurence, ze které budou lidé těžit,“ řekl Prouza Blesk Zprávám k návrhu stravenkového paušálu.
Podle SOCR tak jde o rozšíření možností, jak podpořit stravování zaměstnanců. Důležité pro Prouzu je, že nedochází ke zrušení samotných stravenek. Stravenkový paušál však označuje za jednodušší a levnější alternativu.
Asociace: Hrozí ztráty a zdražení obědových menu
Stravenkový paušál je terčem kritiky ze strany Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS). Tedy zástupců vydavatelů stravenek. Asociace vytrvale upozorňuje na to, že stravenkový paušál přinese ekonomické ztráty jak ve státním rozpočtu, tak i v příjmu restaurací. Negativních dopadů na gastronomický sektor však vidí více - varuje třeba i před hrozbou růstu cen poledních menu.
„Rozhodnutí vlády zavést zaměstnanecký výdajový paušál přinese výpadek příjmů státního rozpočtu v rozsahu 10-20 miliard korun, restaurace, jídelny a kantýny postižené nedávným koronavirem přijdou o dalších až 35 miliard korun, ohroženo je až 29 tisíc pracovních míst. Lze očekávat růst cen jídel v restauracích, kam přestanou chodit strávníci, i tlak na postupné uzavírání oblíbených podnikových kantýn,“ uvedl v prohlášení předseda asociace Miroslav Sedlák.
Miliardové ztráty? Odborníci si to nemyslí
Ekonom Lukáš Kovanda však s tímto výpočtem nesouhlasí. „Já si myslím, že to nebudou takovéto dopady, že tam je nutné vzít v potaz fakt toho, že tyto firmy jsou vytvořeny uměle, na základu několika řádků v legislativě. Ony jinak žádný společenský přínos nemají a proto si myslím, že operovat s nějakými ztrátami v tomto kontextu je podivné,“ reagoval pro Blesk Zprávy.
„Je to krok směrem a kompromis. Lidé, kteří stravenky nefasují, mají v restauracích dražší jídlo a platí část oběda naopak lidem, kteří stravenky mají a platí samozřejmě i stravenkovým firmám,“ podotýká ke stravenkovému paušálu Kovanda.
Také Prouza odhady na miliardové ztráty odmítá. „Ty odhady považuji za nadsazené - z našich průzkumů vyplývá, že se naprostá většina žádného propadu nebojí. Lidé potřebují obědvat a proto rozhodně žádné propady nenastanou. Bát se mohou jen ti, kteří nabízí nekvalitní jídlo.“
„Pokud si bude zaměstnanec vybírat mezi nekvalitním obědem v závodní jídelně nebo vlastním jídlem, které si koupí za stravenky nebo za paušál, tak si asi vybere vlastní jídlo. Ale pokud bude závodní jídelna vařit kvalitně, nemá se přece čeho bát. Stejně tak nám většina členů říká, že podle jejich očekávání případný pokles zákazníků ′na stravenky′ minimálně vyváží úspory na provizích, administrativních nákladech a čekání na proplacené peníze,“ zmínil pro Blesk Zprávy ředitel SOCR.
Ekonom: Zrušme stravenky úplně
Ruku v ruce s chystanou změnou však jde opět debata, zda samotné stravenky v ČR zachovat, či nikoli. Ekonom Kovanda míní, že by stravenky měly být v ideálním případě zrušeny úplně.
„Ideálním stavem by bylo naprosté zrušení stravenek. Bylo by to jednak nejspravedlivější, protože takto jsou znevýhodněni ti, co je nefasují, ale byla by to také celkově nejlevnější varianta,“ míní. „Narovnaly by se podmínky, lidé by si všichni platili obědy ze svého a neexistovala by tato další varianta,“ doplňuje.
Doufá proto, že i stravenkový paušál by mohl vést do budoucna k tomu, že by se od stravenek jako takových upustilo. „Je to částečné zlepšení situace oproti nynějšímu stavu,“ dodává. Jenže na stravenky byl v minulosti krátký i nynější šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.
Prouza: Stravenky rozhodně nerušit
Zrušení stravenek by však byl do značné míry nepopulární politický krok, protože stravenky jsou do jisté míry u zaměstnanců oblíbené.
„To je také ten důvod, proč ministryně financí činí jen jakýsi polovičatý krok. Ti lidé, kteří stravenky fasují, tak pro ně je to v řadě případů velice vítaný benefit, který v některých firmách běží již velmi dlouho. Oni jsou na to zvyklí a už o tom neuvažují ani jako o benefitu. Kdyby jim najednou byl tento benefit odebrán, tak by to pro ně znamenalo zdražení jídla, obědů a to by vedlo k nespokojenosti. Je to samozřejmě obrovská voličská masa a žádný politik by si nechtěl takto velkou skupinu obyvatelstvo znepřátelit,“ podotýká Kovanda.
Prouza však s návrhem na zrušení stravenek nesouhlasí. „Řada lidí má stravenky ráda a věřím, že je i přes rozšíření nabídky o stravenkový paušál budou chtít zachovat. Proto bych stravenky rozhodně nerušil - jen bych trval do konce roku 2021 na konci papírové verze stravenek a povinný přechod na stravenkové karty, abychom snížili nákladnost celého systému,“ vzkázal Prouza.
Piráti vládní návrh podporují
Že by přitom stravenkový paušál mohl projít, to naznačuje i pozice opozičních Pirátů. Ti totiž návrh Schillerové podporují.
„My se zatím spíš přikláníme k tomu, že to podpoříme. Ať si firma rozhodne, jestli chce stravné vyplácet ve stravenkách, nebo v penězích. Chceme omezit současné provize stravenkových firem. Ještě si však analyzujeme hrozící dopad na stravovací zařízení,“ potvrdil Blesk Zprávám poslanec Mikuláš Ferjenčík.
K výhradám asociace APROPOS pak podotkl s úsměvem: „Mně víc zajímá názor spíše hospodských, než asociace stravenkářů, která logicky proti návrhu bojuje. Já se třeba ptám různě v restauračních zařízeních, co oni si o tom myslí a snažím se i získat nějaká statistická data z této oblasti. Dopad na rozpočet nevnímáme jako zásadní věc, tam vidíme problém spíš třeba u způsobu, jakým se vláda chystá zrušit superhrubou mzdu, to je větší částka.“
To poslanec ODS Jan Skopeček stravenkový paušál zkritizoval. „Paní ministryně zhruba minulý rok v létě oznámila, že zruší jednu ze stovek výjimek v českém daňovém systému - stravenky. Po roce z toho je jedna výjimka navíc. Paní ministryně ne, že nezrušila stravenky, ale přidala další výjimku, konkurenci stravenkám v podobě výdajového paušálu,“ uvedl.
„Namísto zjednodušování tu máme další komplikování daňového systému. Z původní ambice zrušit jednu výjimku vznikla výjimka nová. Za sebe říkám, že nemám důvod to podporovat. Chce-li se někdo vypořádat se stravenkovými firmami, má zrušit stravenky jako takové, ne zavádět umělou jejich konkurenci v podobě tohoto zvláštního bonusu,“ vytkl v reakci pro Blesk Zprávy Schillerové „zaplevelení“ zbytečně komplikovaného daňového systému výjimkami.
Prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek pro Blesk Zprávy poznamenává: „My zavedení tohoto paušálu jednoznačně podporujeme. Diskutovali jsme o tom už od počátku, protože se domníváme, že jednak přinese rozšíření zaměstnanců, kteří si dosáhnou na nějakou podporu pro stravování a jednak situace, kdy tady část trhu musí mít pouze stravenky, je vcelku náročná i co se týká provize. Věříme, že to přinese nějakou konkurenci.“
I Stárek vyzdvihuje, že se nejedná o rušení stravenek. „Ti, co jim vyhovují stravenky, je budou moci mít nadále, stejně tak i zaměstnavatelé. Je tady vytvářena chiméra, že restaurace přijdou o obrovské tržby zavedením zaměstnaneckého paušálu. To není pravda,“ prohlásil.
„Tržby restaurací za stravenky činí zhruba 15 procent z celkových tržeb a už teď 60 procent stravenek je utráceno v obchodech, s čímž my nemáme problém. 70 procent podnikatelů v pohostinství se téhle změny vůbec nebojí. Myslíme si, že to přinese větší konkurenci na poli zaměstnaneckého stravování, což je jedině dobře,“ řekl Stárek Blesk Zprávám.
Potíž v tom, že zaměstnanec dostane místo papírové stravenky peníze, nevidí. „Ten, kdo byl zvyklý chodit do restaurace, kvůli tomu tenhle zvyk neopustí. Ten, kdo si dosud nosil do práce nějaký kastrůlek s jídlem, ať už z jakýchkoli důvodů, třeba i dietních, to bude dělat nadále,“ míní Stárek.
Dražší obědová menu nejsou kvůli změně, říká Stárek
Stárek si rovněž nemyslí, že by samotná změna - tedy zavedení stravenkového paušálu - zvedla ceny obědů v restauracích.
„V restauracích se ceny zvedaly za poslední dva roky v průměru celkem asi o 10 procent a není to vůbec ovlivněno tím, jestli stravenky jsou, a nebo nejsou. Je to čistě ovlivněno surovinami a nárůstem vstupů. Roste jak energie, tak cena lidské práce v gastronomii a poměrně dramaticky roste cena potravin. Z toho logicky vyplývá, že k postupnému nárůstu dochází,“ podotkl.
Na základě průzkumu mezi podnikateli v pohostinství napříč republikou však asociace zjistila, že v krajích provozovatelé nemají v plánu ceny extrémně zvyšovat, ale ani extrémně snižovat. Výjimku tvoří Praha, kde se s ohledem na koronakrizi a množství podniků chystají někteří ceny dočasně snižovat, tvrdí Stárek.
„Nevidím souvislost mezi papírovou stravenkou a cenou obědového menu. Leda, že se cena prodražuje, protože provozovatel si do ní musí napočítat někdy až 10 procent, které ho provoz stravenky stojí. Až 7 procent odevzdává provizi, finanční prostředky nedostane hned, platí ještě mnohdy manipulační poplatky, administrativu s fakturami apod. Nemyslím, že by tohle jakýmkoli způsobem bylo důvodem pro zvyšování cen poledních menu,“ podotýká ke stravenkovému paušálu Stárek.
Stravenky by na rozdíl od ekonoma Kovandy nerušil. „Je dobře, aby existovala a zůstala zachována skutečnost, že zaměstnavatel může za nějakých zvýhodněných podmínek přispět zaměstnanci na stravu. Stravenkový paušál jen rozšiřuje formy, jak to udělat, tím pádem to logicky rozšiřuje i okruh lidí, kterými je taková podpora - výjimka z daňového zákona - umožněna,“ dodává Stárek.
stravenková lobby je silná, takže nemehla ve vládě jim nechtějí šlápnout do jejich kšeftů, gratuluji nemehlům, tak to je u nás se vším, přece si oligarchové a miliardáři nebudou vzájemně kazit kšefty