Nejmocnější muži Česka slibují víc peněz na obranu a ruší své cesty. Pojede Zeman do Číny?

Aktualizováno -
11. března 2020
21:59
Autor: ČTK, for - 
11. března 2020
20:13

Nejvyšší ústavní představitelé se dnes sešli na Pražském hradě s prezidentem Milošem Zemanem. Na schůzi dorazil i nový předseda Senátu po zesnulém Jaroslavu Kuberovi Miloš Vystrčil (ODS). Společně s hlavou státu se přihlásili ke slibu vydávat dvě procenta HDP na obranu České republiky. Shodli se také na rušení svých zahraničních cest a také na postoji k udržování zavřených hranic EU pro nelegální migranty. 

Dnešní schůzky se kromě Zemana a Babiše zúčastnili také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO) a ministři zahraničí Tomáš Petříček, vnitra Jan Hamáček (oba ČSSD) a obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Téma koordinace zahraničních cest bývá pravidelným bodem jednání ústavních činitelů. Vystrčil řekl, že o nich mluvili i dnes, řekli si ale, že je zruší. „Protože říkáme lidem, že by měli zůstat doma a pokud možno nechodili nikam do společnosti, a tím nezvyšovali riziko nákazy, takže by se politici měli chovat podobně,“ řekl Vystrčil.

Dodal, že mohou existovat výjimky. Poznamenal, že je na Zemanovi, jak se případně například ohledně cesty do Číny rozhodne. „To je jeho věc, samozřejmě má to své atributy, o kterých předpokládám, že bude mluvit on, a je na něm, jak se rozhodne,“ dodal.

Zeman se chce v dubnu zúčastnit summitu zemí střední a východní Evropy s Čínou. Summit by se pak měl konat v Pekingu, který je podle hlavy státu klidným místem, který není tolik zasažen nákazou. Uvedl také, že je připraven být následně v karanténě v Lánech.

K rušení cest se vyjádřil i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Nejedná se o plošné rušení, ale samozřejmě plán cest vychází z vývoje situace. Osobně odkládám všechny cesty, které nejsou nezbytně nutné,“ sdělil.

Česko dodrží slib NATO

Řeč padla i na slib NATO. Členské státy se totiž v roce 2014 podle závěrečné deklarace zavázal, že zastaví propad obranných rozpočtů a že země, které na svou obranu nevydávají doporučovaná dvě procenta svého HDP, budou usilovat o to, aby se do roku 2024 posunuly směrem k dosažení této výdajové hranice.

Čeští představitelé poté opakovaně veřejně i na jednáních v rámci NATO slíbili, že ČR bude v roce 2024 dvě procenta svého HDP na obranu dávat.

O reálnosti tohoto závazku se ale v poslední době v Česku debatovalo, zpochybňoval ho například místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který byl také účastníkem dnešní schůzky. Zastánci růstu rozpočtu poukazují na zastaralost armádního vybavení. Podle Hamáčka není rozumné vydávat dvě procenta na obranu, když chybí peníze třeba na zvyšování důchodů nebo platů. Řekl také, že k výdajům ve výši dvou procent HDP nevidí politickou vůli.

Náčelník generálního štábu Aleš Opata nedávno prohlásil, že po letech zanedbávání z armády zbylo jen torzo a v modernizaci proto není čas zpomalit.

Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že dvouprocentní závazek ale není vytesán do kamene. Později pak uvedl, že v případě stabilního ekonomického růstu by Česká republika dvě procenta HDP na obranu v roce 2024 dávat mohla.

Odklon od slibu kritizovala řada odborníků. Poukazovali na to, že by se Česko stalo pro spojence nedůvěryhodné. Zdůrazňovali také, že kvůli podfinancování z minulosti armáda potřebuje nutně modernizovat velmi zastaralou techniku, výzbroj i infrastrukturu. Potřeba budou řádově stovky miliard korun.

Na Pražském hradě se sešli nejvyšší ústavní činitelé. Dorazil předseda Senátu Miloš Vystrčil, ale i předseda Sněmovny Radek Vondráček (11.3.2020)Na Pražském hradě se sešli nejvyšší ústavní činitelé. Dorazil předseda Senátu Miloš Vystrčil, ale i předseda Sněmovny Radek Vondráček (11.3.2020) | Twitter/ Jiří Ovčáček

Ministerstvo obrany letos hospodaří s rozpočtem 75,5 miliardy korun. Vláda v programovém prohlášení slíbila jeho zvýšení do roku 2021 na 1,4 procenta HDP, což by mělo představovat asi 86 miliard korun. Při dodržení dvouprocentního závazku by mělo mít ministerstvo obrany v roce 2024 k dispozici asi 130 miliard korun.

Hranice zůstanou zavřené

Představitelé státu zdůraznili potřebu ochrany vnější hranice Evropské unie a naplňování dohody s Tureckem z roku 2016, podle které se Turecko zavázalo na svém území zadržovat uprchlíky. „Nejvyšší ústavní činitelé zdůraznili nutnost udržet vnější hranici EU uzavřenou proti nelegální migraci a podpořili postup Řecka,“ uvedli ve zveřejněném dokumentu.

Dodali, že Česko je připraveno poskytnout dodatečné prostředky také ke zvládání zesílených migračních tlaků na balkánské státy.

Shodli se také na potřebě rozšíření Evropské unie o státy ze západního Balkánu, což považují za nejefektivnější nástroj pro stabilizaci a rozvoj daného regionu. Nejvyšší čeští ústavní činitelé podporují bezodkladné zahájení rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií o vstupu do Evropské unie. Ocenili také sdělení Evropské komise k posílení přístupového procesu, jež by mělo vést k oživení stagnující agendy rozšíření a k zrychlení dynamiky jednání se Srbskem a s Černou Horou.

Probrali i vztahy s Ruskem či USA. V případě Ruska „potvrdili připravenost“ ke smysluplnému dialogu s touto zemí. Zároveň ale konstatovali, že vzájemné vztahy jsou nyní zatíženy řadou témat a jsou politizovány. Uvedli, že Česko je připraveno vzájemné vztahy odblokovat.

Přispět k tomu mimo jiné má plánované květnové setkání Zemana s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Schůzka se má podle dřívějších informací konat v rámci cesty českého prezidenta na moskevské oslavy konce druhé světové války.

Zeman se 21. listopadu setkal v Soči s PutinemZeman se 21. listopadu setkal v Soči s Putinem | Blesk - Vera Renovica

Ústavní činitelé zdůraznili význam rozvíjení euroatlantických vazeb a ocenili, jak se USA vojensky angažuje v Evropě i jejich zájem o prohlubování bilaterálních vztahů. Vyjádřili proto přání uskutečnit česko-americké obchodní fórum. To se mělo konat ve čtvrtek, kvůli šíření koronaviru ale bylo zrušeno. Nyní se hledá náhradní termín.

Zároveň potvrdili zájem o účast vysokého představitele USA na oslavách 75. výročí konce druhé světové války. Petříček již dříve řekl, že by mohl na oslavy do Plzně přijet šéf americké diplomacie Mike Pompeo.

V souvislosti s brexitem, vystoupením Velké Británie z Evropské unie, ústavní činitelé podpořili co nejužší možné vztahy mezi Británií a EU. Kvůli tomu, že Británie je pro Česko pátým nejdůležitějším trhem, je podle představitelů ČR zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost pomoci podnikatelům z Česka.

 

Pollo ( 12. března 2020 07:48 )

Snad summit nakonec nebude, ten náš hradní pomatenec by byl schopen tam i vyrazit.

Ulambatorovickin ( 11. března 2020 21:54 )

Jen ať Milouš letí a do baťůžku si jistě přibalí další hradní vši, Zvráťu Mynáře, Nejedlouše, horkého Ofchcáčka a hlavně zásobu COVIDu.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud