9°C
Věra Luxová 20 let po smrti manžela: Když odcházel, držela jsem ho za ruku!
Byla s ním do poslední chvíle a on s ní zůstal dodnes. Statečnost Věry Luxové (64) obdivovali před 20 lety všichni, dokonce i političtí rivalové jejího muže – šéfa lidovců Josefa Luxe (†43). Když on svůj boj se zákeřnou nemocí prohrál, zůstala úplně sama na výchovu šesti dětí. A musela zase začít bojovat. Na chvíle bolesti pro Blesk zavzpomínala včera, kdy se zúčastnila pietní akce v sídle KDU-ČSL, po níž následovala mše.
Pamatujete si ještě na chvíli, kdy jste se dozvěděla o manželově těžké nemoci?
„To se asi nedá zapomenout. Manžel mě vyzval, abychom se šli projít, protože byl předtím na různých vyšetřeních. A vycítila jsem, že mi chce říci něco vážnějšího a že musím být v tu chvíli silná, nepropadat panice. Vnitřně jsem ale cítila tíhu.“
Jak to podle vás snášel on?
„Myslím si, že velmi racionálně. Zjišťoval si všechny možné způsoby léčby, průběh nemoci, možnosti, kde by se mohl léčit. Jak on sám říkal: stával se středně vzdělaným hematologem. Jeho to všechno zajímalo. Ale vedle toho tu těžkou a zákeřnou nemoc prožíval i vnitřně a snažil se s ní vyrovnat.“
Jak to vnímaly vaše děti? V americkém Seattlu, kam odletěl na transplantaci kostní dřeně a kde i zemřel, s vámi tehdy byla nejstarší sestra Veronika.
„Než jsme odletěli na léčení, tak jsme téměř rok žili s tou diagnózou a všichni jsme se snažili ten čas, který nám byl daný, prožívat intenzivně. Manžel se vzdal různých funkcí, takže byl víc doma, věnoval se dětem, hodně četl. A děti to prožívaly každé po svém a hlavně se snažily být statečné. Neplakaly, nesvěřovaly se s obavami. Chtěly samozřejmě pomáhat, pak i šly na testy, jestli jsou vhodnými dárci, a doufali jsme v to, ale z rodiny nemohl bohužel darovat nikdo. Pak se právě začalo hledat v mezinárodním registru dárců kostní dřeně.“
Jaké to pro vás bylo, když jste najednou byla bez něj?
„V tu chvíli, kdy odcházel, jsme byli spolu. Myslím, že to pro mě byl i velký dar. Držela jsem ho za ruku a měla jsem tu jistotu, že přechází, jak my věříme, do nového domova, kde nic nekončí. Věřila jsem také, že dostanu tu sílu a energii jít dál.“
Po smrti manžela jste založila nadační fond Josefa Luxe. Co je jeho náplní?
„Především to měla být určitá odpověď na jeho politické angažmá, kdy se snažil pracovat poctivě a pro dobro všech – to už by dnes znělo jako klišé. Ukazoval na různé výzvy a hrozby a říkal, že za tím vším vidí lidský egoismus. Z toho jsme vycházeli a chtěli jsme se svými programy zaměřit na budování lepších vzájemných vztahů – jeden program podporoval etickou výchovu. Také jsme chtěli pomáhat lidem s leukemií.“
Rodinná tragédie zasáhla i současného předsedu KDU-ČSL Marka Výborného – náhle mu na srdeční vadu zemřela žena. Radila jste mu, jak se s podobnou ztrátou vypořádat?
„Já jsem s ním byla v kontaktu, protože se známe i z dřívější doby, takže jsme si i v této bolesti byli blízcí. Myslím si, že je jeho situace nesrovnatelně těžší. My jsme se mohli na odchod připravit.“
Jak svoji situaci komentoval?
„Vybavuji si jednu větu: vždyť ty víš, co bych ti říkal?“
Co váš rodinný život? Máte velkou rodinu. Jak to vypadá, když se všichni sejdete?
„Když se sejdeme, je nás kolem třiceti. Mám šest dětí, dcery jsou všechny vdané, chlapci ženatí, mám osmnáct vnoučat, tak je veselo.“
Máte nového partnera?
„Partnera nemám a ani mi nechybí.“
Jste členkou zastupitelstva v Chocni. Často se však veřejně vyjadřujete k stranické politice. Neláká vás jít ve šlépějích vašeho muže a jít do vysoké politiky?
„Mě politika vždy zajímala a cítím, že je občas dobré říci, co si myslím. Když mám prostor, využiju to. Ale být poslankyní či senátorkou – tu ambici nemám.“
Jak by podle vás váš manžel hodnotil současnou politickou situaci?
„Myslím, že by toto určitě nechtěl, tedy vládu s podporou komunistů, a že by dělal všechno pro to, aby to tak nebylo. Ale těžko hádat, jak by se k tomu dopracoval.“
Video
Věra Luxová 20 let po smrti manžela: Když odcházel, držela jsem ho za ruku!
Klidná síla
Kromě Václava Klause (78), Miloše Zemana (75) a Václava Havla (†75) dominovalo politice devadesátých let ještě jedno jméno. Josef Lux (†43) byl od roku 1990 osm let šéfem KDU-ČSL a ministrem zemědělství ve dvou vládách Klause. Pod jeho vedením se původní Československá strana lidová přetvořila do demokratické strany evropského typu.
Slibnou kariéru politika, který věděl, co chce, však zničila zákeřná leukemie. Svou nemoc oznámil v září 1998 na tiskové konferenci. „Důvod je jediný. Je to porucha krvetvorby. Chcete–li, jakási chronická forma leukemie. Tato informace je pro mě nová asi deset dnů,“ oznámil novinářům. „Pokud jsem někoho zarmoutil, tak se omlouvám a snad jenom - držte mi palce,“ zakončil tehdy.
Nemoci se snažil vzdorovat v americkém Seattlu, kde 24. září 1999 podstoupil transplantaci kostní dřeně. Jenže o pár týdnů později se dostavily vážné komplikace, kterým Josef Lux podlehl. Zemřel 21. listopadu 1999 na zápal plic a pochován je v Hemži u Chocně. Zanechal za sebou manželku Věru a 6 dětí.
Kdo byl Josef Lux
Narodil se 1. února 1956 v Ústí nad Orlicí. Do roku 1990 pracoval jako vedoucí živočišné výroby v JZD Zálší ve východních Čechách. Od roku 1982 byl členem Československé strany lidové. V lednu 1990 zasedl v rámci kooptací do Sněmovny národů tehdejšího Federálního shromáždění. Na mimořádném sjezdu ČSL byl zvolen předsedou strany.
Začal prosazovat pravicovou křesťansko-demokratickou politiku. Za vzor měl německou stranu CDU. Od roku 1992 do roku 1998 byl ministrem zemědělství. 24. září 1998 odstoupil kvůli zdraví z funkce předsedy KDU-ČSL a ponechal si pouze poslanecký mandát. S manželkou Věrou měl šest dětí a mezi jeho velké koníčky patřil chov psího plemene landseer.
Témata:
Související
