Schillerová: Po šatech terčem posměchu za angličtinu. „Tlumočníka nepotřebuji,“ brání se

Autor: Nikola Forejtová - 
12. listopadu 2019
05:15

Po kytičkované garderóbě se ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) opět stala hitem sociálních sítí - tentokrát se však lidé obouvají do její znalosti angličtiny. A to v momentě, kdy v Bruselu odpovídá na dotaz anglicky mluvícího reportéra jednoduše: „Uvidíme“. Schillerová se brání mj. tím, že nepotřebuje tlumočníka a její odpověď by byla stejná i v češtině. Je to právě premiér Andrej Babiš (ANO), kdo v minulosti nešetřil kritikou za neznalost jazyků.

„Jen bezmocně kouká a lapá po dechu,“ zkritizovala odpověď Aleny Schillerové (za ANO) jedna z uživatelek facebooku a na konto ministryně míří i další nepříliš nadšené výroky.

Video  Schillerová reportérovi odpověděla, podle lidí ale neadekvátně.  - Evropská rada

Schillerová se do Belgie vydala na jednání rady ECOFIN. Spolu se zahraničními protějšky zde řešila otázku spotřební daně a digitalizace. Při příchodu dostala otázku na aktuální dění – na hrozbu, že americký prezident Donald Trump uvalí na EU dovozní clo za automobily a součástky. 

Odpověď Schillerové na anglicky položenou otázku byla jednoduchá a zdráhavá. Dle ní se jedná o složitou věc. Schillerová pak po bleskové domluvě se svým doprovodem odvětila pouze: „We will see“. Tedy v překladu: „Uvidíme“.

A tohle video nezůstalo na sociálních sítích bez povšimnutí kritiků, ale i vtipálků. Je to právě Schillerová, kdo se stal terčem internetových rozjařených diskuzí poté, co si na tiskovou konferenci na Úřadu vlády vyrazila v kytičkovaných šatech. 

Právě Schillerová však na vzkazy na sítích upozornila na sněmovním plénu, když citovala, že jí lidé údajně píšou o „opoziční a senátorské špíně“. Čelila kvůli tomu dokonce tlaku na její rezignaci, což vicepremiérka odmítala.

Koláž zobrazující ministryně Schillerovou a Benešovu v soutěži AZ kvízKoláž zobrazující ministryně Schillerovou a Benešovu v soutěži AZ kvíz | internet, Twitter

Schillerová se brání

Sama Schillerová si však nyní nemyslí, že by angličtinu nezvládala. „Na všech zahraničních jednáních se obejdu bez tlumočníka. Je to náročné na přípravu, protože se často jedná o velice odbornou problematiku. Ale snažím se zdokonalovat, i v této oblasti na sobě velmi tvrdě pracuji. A nese to hmatatelné výsledky,“ uvedla v reakci pro Blesk Zprávy. 

„Pokud jde o tento konkrétní novinářský dotaz, reagovala bych co do obsahu obdobně, i kdyby byl stejný dotaz položen český,“ doplnila ministryně.

Ministryně financí má ve svém životopise, že se domluví nejen anglicky, ale také německy a rusky. Uspěla i ve „zkoušce“ Lidových novin. Reportéři z LN před rokem volali pod záminkou dotazu ze zahraničí a testovali tak angličtinu Babišových ministrů.

Schillerová patřila podle deníku mezi ty, kteří neměli významné mezery. Skvělým angličtinářem je podle průzkumu i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) nebo ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Učitelka angličtiny: Nešťastná reakce

Blesk Zprávy si na odpověď ministryně posvítily blíže a oslovily učitelku angličtiny na gymnáziu Petru Mazancovou. 

„Paní ministryni můžeme kritizovat za leccos, například za stále podfinancované české školství, ale bylo by velmi laciné vyčítat ji nešťastnou reakci na rychle položený dotaz před kamerami. Nicméně učitelé v českých školách se snaží vybavovat české děti kompetencemi vhodnými pro život, tak aby v podobné situaci dokázaly pružně zareagovat a nebály se třeba i přiznat, že ne všemu rozuměly,“ míní. 

Stejného názoru jsou i jiní kritici. Ministryně si podle nich mohla nechat dotaz zopakovat, nebo zareagovat alespoň celou větou. Předešla by tak spekulacím, jak na tom skutečně jazykově je.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) podle internetových vtipálků netuší, na co se jí reportér vlastně zeptal.Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) podle internetových vtipálků netuší, na co se jí reportér vlastně zeptal. | Reprofoto Videos - Council of EU

Mazancová míní, že problémem není angličtina ministryně, ale celkový stav financí, které míří do školství, na což poukazují i školské odbory. „Chceme, aby na vzdělávání šlo 6 % HDP - je to jedna z podmínek k tomu, aby z našich škol vycházeli nejen jazykově, ale i jinak kompetentní absolventi dobře připraveni pro život v 21. století,“ dodává angličtinářka a předsedkyně Učitelské platformy. 

Babiš kritizoval za jazyky Sobotku

Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom jazykovou vybavenost po ministrech vyžaduje, sám se domluví nejen anglicky, ale i francouzsky a dle stránek hnutí ANO i německy a rusky.

Ostře se kvůlli jazykové vybavenosti obouval v minulosti do expremiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Sobotka argumentoval, že dle diplomatických zvyklostí se na formálním jednání stejně mluví skrze tlumočníka, to ale Babiš odsoudil.

Podle něj se premiér jen vymlouval, když tvrdil, že bude chybět „jen“ na neformální části. Právě ta neformální část je totiž prý ta nejdůležitější. „Tam se tvoří všechny dohody, tam se vytváří vztahy a možnost další spolupráce. Tedy samozřejmě pokud jste schopni se domluvit cizím jazykem...,“ rýpl si do tehdejšího premiéra Babiš.

Video  Andrej Babiš si rýpl do bývalého premiéra Sobotky  - Blesk TV

Sám Babiš byl přitom několikrát osočen, že nezvládá češtinu. Blesk Zprávám například i „prásknul“, že nezvládne mluvit pořádně jak česky, tak ani rodnou slovenštinou. Stalo se tak při Babišově návštěvě Slovenska u příležitosti 75. výročí Slovenského národního povstání. 

Video  Pokoušeli jsme se premiéra rozmluvit ve Slovenštině  - Blesk - Nikola Forejtová

Průkopníkem byl Kužvart

Praní se s angličtinou se objevovalo u českých zástupců při zahraničních cestách již v minulosti. Trapasem se „proslavil“ bývalý ministr životního prostředí a první kandidát na českého eurokomisaře Miloš Kužvart. To když na tiskové konferenci v Bruselu téměř na každou otázku zde odpovídal „I am very optimistic“. Kužvart se o čtyři dny později kandidatury vzdal. Údajně ale důvodem nebyla jenom mizerná angličtina.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

8vox8 ( 14. listopadu 2019 10:27 )

8vox8 ( 14. listopadu 2019 10:17 )

Chápu, i ingmarie se může mýlit, jen si přiznej omyl, je to ulevující a ty jsi opravdu vedle jak ta jedl . Budiž ti odpuštěno, za naivitu nemůžeš a duchem nízkost taky ne...

zdenek43 ( 14. listopadu 2019 09:43 )

Každý volený zástupce má v EP právo mluvit, poslouchat, číst a psát ve svém vlastním jazyce. Toto právo přispívá k zaručení úplného a spravedlivého zastoupení všech občanů, jelikož díky němu nás nemusí zastupovat nejlepší lingvisté, ale nejlepší politici, kterým nejlepší evropští odborníci zajišťují tlumočení a překlady.

Legitimita orgánů a institucí EU je založena na jejich odpovědnosti, přístupnosti a transparentnosti. Řada občanů mluví pouze jedním jazykem. EU musí proto zajistit, aby měli přístup k právním předpisům, postupům a informacím ve svém národním jazyce a mohli komunikovat se všemi orgány a institucemi v kterémkoliv úředním jazyce.

. ledna 2007 se rodina EU rozrostla na 23 úředních jazyků. Irština - ačkoliv její použití je zpočátku omezené - se stala 21. úředním jazykem a s přistoupením Bulharska a Rumunska vystoupl počet jazyků na 23. Tvoří je: bulharština, čeština, dánština, nizozemština, angličtina, estonština, finština, francouzština, němčina, řečtina, maďarština, irština, italština, lotyština, litevština, maltština, polština, rumunština, portugalština, slovenština, slovinština, španělština a švédština.

EU - skutečně mnohojazyčné společenství - je někdy popisována jako složitá, ustavičně rostoucí babylonská věž. Ale to je nepochopení podstaty věci - jazyková rozmanitost souvisí s úsilím zajistit co nejlepší porozumění mezi institucemi a občany EU. Je to dokonce součást demokratických základů, na nichž EU stojí. Při přistoupení si každá země stanoví jazyk (popř. více jazyků), který má být na její žádost vyhlášen úředním jazykem EU, a celkový seznam úředních jazyků poté schvalují vlády zemí EU. Každé rozšíření EU s sebou tudíž nese i rozšíření jazykové a kulturní. Ne náhodou bylo nařízení zakotvující úřední jazyky prvním nařízením EU - nařízení č. 1 z roku 1958.

zdenek43 ( 14. listopadu 2019 09:41 )

nechte ty k e c i o Ne-znalosti anglictiny . . . .

TO,ZE CESKY POLITIK bude nebo nebude mluvit cizim jazykem JE UPLNE FUK !!!! - - - a v EU a jejich strukturach TO je uplne JEDNO - -

v EU Cesi stejne musi udelat TO CO EU a Evropska komise vymysli !! takze pripominky i v Anglictine jsou NANIC - K NICEMU !!!!


jinak plati VELMI DULEZITE PRAVIDLO - na P U D E EU - """ Každý v o l e n ý zástupce má v EP p r á v o !!! mluvit, poslouchat, číst a psát ve svém vlastním jazyce. Toto právo přispívá k zaručení úplného a spravedlivého zastoupení všech občanů, jelikož díky němu nás nemusí zastupovat nejlepší lingvisté, ale nejlepší politici, kterým nejlepší evropští odborníci zajišťují tlumočení a překlady. """

zdenekksevratiI ( 13. listopadu 2019 20:24 )

Ty jsi nejen komunistické prase, ale navíc trpíš i stihomamem, blbče!

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud