Na volby v sobotu zapomeňte. Hlasovat máme jen jeden den, Česko chce zrušit raritu

Dvoudenní volby jsou v Česku evropskou raritou. V pátek a v sobotu v rámci Evropské unie nevolí nikde. Politici proto diskutují o změně systému hlasování i u nás. K volebním urnám bychom mohli chodit už jen v pátek a to od 7 do 22. hodin. I když by se mělo hlasovat jen v jeden den, lidé by měli na odevzdání hlasu o hodinu čistého času více než dosud.

„Plníme tím slib, který jsme dali jako vláda,“ řekl k chystané změně organizace voleb ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), do jehož gesce volby spadají.

Zásadní novinky mají být následující:

• Jednodenní volby
• Hlasování v předstihu
• Korespondenční hlasování pro krajany žijící v zahraničí
• Kvůli voličským průkazům by navíc lidé nemuseli na příště na úřad v místě trvalého bydliště
• Kandidátní listiny by navíc mohly přijít na úřady v elektronické podobě

„Věříme, že novinky způsobí nárůst volební účasti,“ dodal na tiskové konferenci k chystaným změnám ministr Hamáček.

Takto se volilo například v letošních volbách do Evropského parlamentu: 

Česká republika je v rámci Evropské unie raritou. Jako jediná země máme stále volby ve dvou dnech. Vláda začíná opět přemýšlet o myšlence, že by se volilo jen během jednoho dne. | Blesk Zprávy

Na podobě nového zákona podle Hamáčka panuje většinová shoda, a proto vláda předpokládá, že by s prosazením nového způsobu hlasování neměl být mezi politiky v Poslanecké sněmovně a Senátu problém.

Času na projednávání přitom ale politici už moc nemají. První novinky by totiž měli voliči pocítit už zhruba za rok při krajských volbách. „Plný rozsah fungování tohoto nového zákona by se měl vztahovat až na volby v roce 2022,“ upřesnil Hamáček.

Politici prý chtějí změnami reagovat na potřeby 21. století a mají občanům usnadnit hlasování. O internetových volbách ale stát neuvažuje – ač už v roce 2009 podepsal tehdejší ministr vnitra Ivan Langer memorandum o jejich přípravě s tehdejším šéfem Českého statistického úřadu a pozdějším premiérem Janem Fischerem.

Ministerstvo vnitra argumentuje především bezpečnostními důvody. Ani vzor v Estonsku, kde takto hlasují už od roku 2005, ho nepřesvědčil. „Já na to vždy říkám, že Estonsko je velké jako Praha,“ argumentuje náměstek ministra vnitra Petr Mlsna s tím, že ani velké a středněvelké státy internetové volby také nezavedly.

„Důvody jsou samozřejmě z hlediska kybernetické bezpečnosti. Neexistuje dnes žádný technický nástroj, který by vám zajistil bezpečné provedení elektronické volby a eliminoval riziko zneužití,“ dodal Mlsna.

I přes avizovanou dohodu politických stran ale nemusí být projednávání změn jednoduché. Například lidovci sice podporují jednodenní volby, ale místo pátku prosazují, aby lidé mohli chodit hlasovat až v neděli.

„Je to volný den, lidé nepracují. V sobotu dost často jezdí na zahrádky, nebo pracují doma a neděle je den odpočinku, takže bude čas na to, že když se bude volit celý den, tak lidé mohou přijít k volbám. Včetně toho, že se studenti na víkendy vrací dost často domů, takže jim to umožní volit v místě bydliště,“ řekl Blesk Zprávám šéf lidoveckých poslanců Jan Bartošek.

Češi jako rarita: Jediní volíme dva dny. Pro změnu je řada politiků, Kalousek má obavu

Lidovci chtěli do novel prosadit také to, aby byly jasně dané senátní obvody a neměnily se před každými volbami. „Vzhledem k tomu, že jsou v zákoně i naše priority, tak s ním nemáme v zásadě problém. Ohledně volebního dne se na klubu ale ještě před hlasováním dohodneme. Zatím se nám ale jeví jako lepší volební den neděle,“ dodal Bartošek.

Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek chápe některé argumenty, že jednodenní volby eliminují riziko manipulace s volebními urnami a lístky v noci z pátku na sobotu, ale zároveň se obává, že jednodenní volby sníží volební účast. Volby by proto zachoval dvoudenní.

„Argumenty s nižšími náklady na volby nebo obavy z případné manipulace s urnami jsou racionální důvody, ale ten argument snížení volební účasti je pro mě důležitější,“ argumentoval už v květnu pro Blesk Zprávy Kalousek, proč by byl proti takové změně.

ODS nebo STAN naopak tuto novinku vítají. „Ten, kdo opravdu volit chce, si na volby čas udělá,“ nevidí problém smrsknout volby do jednoho dne Petr Gazdík, místopředseda Starostů a nezávislých.

„Rozhodli jsme se podle většinového názoru pro pátek. A to od 7 do 22 hodin s tím, že je to celkem 15 hodin, což je dokonce o jednu hodinu déle, než ty stávající půl dny v pátek a sobotu,“ obhajuje pátek jako volební den náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. Během této šichty si budou moct komisaři udělat postupně až dvouhodinovou pauzu. Jejich odměna se oproti stávajícímu systému měnit nebude.

Jak se stát členem volební komise a kolik za to členové dostávají?

Novinkou se prý dokonce předchází tomu, že když budou mít komisaři volebních komisí po volbách dny volna, nebude problém jich sehnat dostatek pro klidný průběh voleb.

„Pokud by se volby konaly v den, na který pak navazuje den pracovní, tak by s tím mohl být spojený problém obsadit okrskové volební komise,“ rozporuje náměstek variantu, že by se volilo v neděli.  

Jako kompenzaci za jednodenní volby mají také voliči dostat možnost hlasovat v předstihu. To znamená v jiný než volební den. To pro případ, že by v pátek někdo nemohl z nějakého důvodu přijít k urně. Takovým dnem pro hlasování v předstihu by mohlo být pondělí nebo středa a volební místnost by měla být otevřená minimálně dvě hodiny.   

Pomocí pošty mají mít možnost hlasovat především krajané žijící v zahraničí a to včetně voleb do evropského parlamentu. Hlasování má probíhat na takzvaném principu dvou obálek.

Šok pro Rakušany. Volba prezidenta neplatí, lidé budou vybírat znovu

„Obálky doručovací, do které volič vloží úřední obálku s hlasovacím lístkem, kterou zalepí,“ načrtl Mlsna. To má zajistit podle náměstka ochranu volby.

Lidé mají v budoucnu nahradit při sčítání hlasů sčítací stroje. Tento způsob zjišťování výsledků ale chtějí úřady nejprve řádně otestovat a až pak popřípadě zavést do zákonů.

Volební komise spletly hlasy, do Sněmovny se dostal „špatný“ poslanec. Hrozí to i příště?

Nový systém sčítání hlasů má předejít především chybovosti. Stát ale musí také nejdříve zajistit sčítací stroje, včetně technických a mechanických parametrů.

Podle současných zákonů má mít každý volič sadu svých hlasovacích lístků v poštovní schránce nejpozději tři dny před volbami. Současný systém distribuce s lístky je podle ministerstva nesystémový a neefektivní a to i z toho důvodu, že se musí vytisknout zhruba 14 milionů sad lístků.

Kromě schránek totiž musí být alespoň polovina výtisků také ve volebních místnostech. Tolik výtisků je ale podle vnitra zbytečných. První volby bez distribuce volebních lístků by měly být v roce 2023 – tedy při řádných volbách příštího prezidenta.

Novinkou ve volebních zákonech má být také takzvaný systém správy voleb – tedy centrální elektronický seznam všech oprávněných voličů, který má usnadnit možnost vyzvednout si voličský průkaz na jakémkoliv úřadu, ne jen v místě svého trvalého bydliště.

„Od tohoto opatření si slibujeme zvýšení volební účasti, protože řada lidí tento institut zřejmě využije,“ slibuje si od novinky Mlsna.

Díky tomuto systému by měly mít politické strany a hnutí možnost podávat také elektronické kandidátní listiny pro jednotlivé volby. Stejně tak systém umožní stranám zapisovat elektronicky jednotlivé kandidáty na místa v okrskových volebních komisích. Tím se má ulehčit například starostům, kteří dostávali písemné seznamy.