Britský milionář a poslanec Robinson: Království prodal za víno českým estébákům!

Se zprávou, že Robinson spolupracoval se Státní bezpečností, přišel list Mail on Sunday. Podle dokumentů z pražských archivů měl dlouholetý labouristický poslanec vynášet informace o raketovém programu Polaris. Tyto střely byly schopné nést jaderné hlavice a jednalo se o velice citlivé údaje. Robinson podle záznamů věděl, že se „podílel na špionáži“ a v případě dopadení by byl „poslán do vězení“.

Vlivný poslanec a milionář špehoval pro StB. I za poukázky do luxusního obchoďáku

Zemi za whisky

Do řad komunistických špionů měl začínajícího politika zlákat agent a někdejší šéf kanceláře StB v Londýně Karel Pravec (88). Spolupráce měla probíhat mezi roky 1966 a 1969, kdy Robinson působil v labouristických odborech a později ve státní firmě Industrial Reorganisation Corporation. Jeho služby vyšly rozvědku v přepočtu na dnešních 12 tisíc liber (cca 350 tisíc korun). Dostávat měl poukázky za stovky liber do luxusního londýnského nákupního domu Harrods nebo láhve drahé whisky či vína.

Salonní škudlil

V počátcích prý Robinson působil jako lev salonů, jenže českoslovenští agenti ho vykreslili spíše jako škudlila. Podle jedné ze zpráv večeřel spolu s Pravcem a rozčílil ho dvoulibrový kuvert, který si naúčtovala obsluha. Další spropitné už odmítl dát, a dokonce shrábl drobné, které na stole nechal Pravec. Ten už mince od svého britského společníka nikdy neviděl. Další záznam pak ukazuje situaci z oběda, kdy Robinson trval na tom, že si dá jen hlavní chod. Pravec přesto objednal jahody a tvářil se, že je jíst nebude. Robinson nejenže zhltl svoji porci, ale bez optání se pustil i do jahod svého společníka. Z toho StB usoudila, že Brita ženou hlavně materiální zájmy. Později ale Robinson začal peníze odmítat, což agenti ocenili tím, že spolupráci označili za finančně výhodnou.

Spolupracoval šéf britské opozice s StB vědomě? Určitě, tvrdí agent, s nímž se scházel

Obvinění odmítá

Spolupráce měla podle britského deníku skončit v roce 1969 krátce před tím, než StB chtěla udělat z Robinsona právoplatného agenta. Jenže v témže roce byl odejit z ambasády Pravec, což vedlo k přerušení styků. Pozdější ministr ve vládě Tonyho Blaira (66) ale jakékoliv obvinění odmítá. „Nikdy nepředával důvěrné vládní dokumenty či informace žádnému zahraničnímu agentovi a neměl k takovýmto materiálům přístup,“ uvedl prostřednictvím svých právníků Robinson s tím, že celá věc je „kompletně vymyšlená“.

V podezření i Jeremy Corbyn

Do podezření, že v 80. letech spolupracoval s StB, se dostal i současný předseda labouristů Jeremy Corbyn (69). „Byl naverbován. Dostával za to i prachy,“ uvedl loni v únoru bývalý estébák Ján Sarkocy (65). Tvrdil, že se coby diplomat během svého působení v Londýně s Corbynem setkával. Podle dřívějšího vyjádření ředitelky Archivu bezpečnostních složek Světlany Ptáčníkové ale Corbyn patrně netušil, že se scházel s agentem. Spolupráci s StB popřel i mluvčí předsedy labouristů. „Jeremy nebyl agent, důvěrný styk, informátor ani spolupracovník československé zpravodajské služby. Tato tvrzení jsou směšnou pomluvou a naprosto nepravdivá,“ sdělil.

„Zrádce.“ Šéf britské opozice to za údajné styky s StB schytal od ministra

Rezignace kvůli půjčce

• Narodil se 25. května 1938 v Sheffieldu.

• Od roku 1976 je nepřetržitě poslancem za Coventry.

• Byl od roku 1997 ministrem – hlavním pokladníkem ve vládě Tonyho Blaira. Ve funkci ale skončil po roce a půl kvůli tomu, že půjčil 373 tisíc liber tehdejšímu ministrovi obchodu Peteru Mandelsonovi, jenž rezignoval také.

• Byl několikrát pokárán britským parlamentem, mimo jiné za to, že nenahlásil 200 tisíc liber, které dostal od bývalého mediálního magnáta Roberta Maxwella.

• Patří mezi nejbohatší britské politiky, jmění získal jako manažer firem British Leyland či Jaguar Cars.

• V letech 1996 až 2008 byl také majitelem politického týdeníku New Statesman.

Historik Libor Svoboda pro Blesk: Verbovali všude!

Byla skutečně Státní bezpečnost tak všemocná, že rekrutovala své agenty i v zahraničí?

„StB se snažila rekrutovat své spolupracovníky mezi politiky. A nedělala to jenom Státní bezpečnost, ale i sovětská KGB.“

Na koho se rozvědčíci zaměřovali?

„Zájem byl získat je z různých politických stran. Zajímaví pro ně byli hlavně lidé, kteří měli blízko k nějakým vojenským či politickým funkcím a informacím.“

Archivy odhalily: Režisér Vorlíček spolupracoval s StB pod krycím jménem Vašek

Takže se snažili lovit napříč všemi partajemi?

„Bylo pro ně lepší naverbovat někoho ze strany, která se ideově vymezovala proti režimu té dané západní země. Snažili se ovlivňovat i politiku dané strany. Jak má hlasovat, popřípadě kdyby jednou vyhrála volby, tak aby tam byl vliv.“

Je možné, aby dotyční nevěděli o tom, že mluví s agentem?

„Agenti měli různé, třeba diplomatické krytí, jako například kulturní atašé. Ten politik tam mohl chodit, podávat informace, ale netušili, že mluví s rozvědčíkem. Samozřejmě o tom mohl mít nějaké informace, ale nemusel to nutně vědět.“

Na jaké země se agenti StB specializovali a získávali tam spolupracovníky?

„Samozřejmě západní Německo, kdy specifický byl Západní Berlín, Rakousko, Francie, Spojené státy, Velká Británie, ale i Norsko nebo země třetího světa, kam nechtěli jít sovětští agenti. V 50. a 60. letech měla rozvědka velkorysou politiku, takže působila i v Jižní Americe nebo arabských zemích.“