Zeman s Babišem a Kuberou uctili oběti 2. světové války: Hymna, gripeny a ticho
Prezident Miloš Zeman a další vrcholní politici ve středu položili věnce u Národního památníku v Praze na Vítkově. Připomněli tak 74. výročí konce druhé světové války v Evropě. Pietního aktu se zúčastnili také pamětníci a váleční veteráni. Podobné akty se konají na několika místech nejen v Praze, ale i v dalších českých městech. Den, kdy nacistické Německo podepsalo v roce 1945 kapitulaci, slaví Česko společně s většinou evropských států jako státní svátek.
Věnce spolu se Zemanem k památníku položili předsedové Senátu Jaroslav Kubera (ODS) a Sněmovny Radek Vondráček (ANO), premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) a pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Památku padlých uctili položením věnců také zástupci spolků a válečných veteránů.
„Vzdáváme hold a úctu všem našim vojákům, legionářům, kteří bojovali za svobodu naší země,“ řekl Babiš novinářům. Konec války je podle něj důležité připomínat mladší generaci. Na tom se shodl s Metnarem. „Desítky milionů padlých, tato situace už nikdy nesmí nastat,“ řekl ministr. Oba byli rádi za přítomnost válečných veteránů, podle Metnara je významným připomenutím těchto dnů a jejich zásluh. „Je důležité pro nás slyšet, jak to bylo,“ řekl k účasti veteránů premiér.
Zeman vojáky pozdravil. A zůstal i na minutu ticha
Před pietním aktem vojáci na nádvoří před památník přinesli historické armádní prapory, ceremoniálu předcházel také průlet dvojice armádních stíhaček JAS-39 Gripen a státní hymna. Po aktu následovala minuta ticha za všechny, kteří položili životy za svobodu a samostatnost republiky. Zazněly rovněž salvy vypálené čestnou stráží.
Vojenskou přehlídku, která vzpomínkové akci předcházela, letos vykonal Metnar s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou. Prezident se stejně jako před rokem na Vítkově zdržel krátce, pozdravil přítomné vojáky, poklonil se padlým u památníku a také s přítomnými držel minutu ticha.
Druhé světové války se zúčastnila většina států světa. S více než 60 miliony obětí se stala dosud největším a nejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva. Češi bojovali proti nacistům ve válce na západní i východní frontě a také v domácím odboji.
Dopis z Američany,
„osvobozené“ Plzně napsaný roku 1945: 1. Čs sbor v SSSR Zvláštní oddíl: Hlášení o situaci v Plzni 17.5.1945 Skupina ZO byla za úkolem dne 16.5.1945 v Plzni. Podáváme tímto toto hlášení o situaci ve městě. Obyvatelstvo je rozhořčeno proti chování americké armády a úřadů. Němci (vojsko) se volně pohybují, ne sice přímo ve městě, ale jsou koncentrováni na okraji lesů, kde není možná nějaká jejich kontrola. Němečtí důstojníci se vozí s americkými auty na výlety, taktéž vojsko je dopravováno auty. Němci před očima Američanů ničí vozidla a všechny věci, které jsou pozůstalostí po německé armádě. Zatím co obyvatelstvo strádá, zajatci jsou velmi dobře zásobováni jídlem a cigaretami policejní ředitelství a Národní výbor zatýkají lidi, Američané jim je vezmou a pustí domů. Na Němce a fašisty nesmí nikdo sáhnout jinak Američané zakročují. V Plzni se nachází spousta tvz. š***k (Němců, vlajkařů, fašistů), kteří sami utekli k Američanům a jsou pod jejich ochranou. Informace podá policejní ředitelství v Plzni, Dr. Krbec. Obyvatelstvo hromadně žádá příchod Svobodovy armády, nebo Rudé armády. Svým přesvědčením se nikdo netají. Ze Škodovky byli propuštěni zaměstnanci a na jejich místo dosazeni kolaboranti. Fašisté a Vlajkaři dostávají kuráž a počínají vyhrožovat. Jakékoliv zákroky ze strany policejních úřadů jsou znemožňovány. Vyřiďte panu generálu Svobodovi, aby přišel do Plzně se svými chlapci.... orgo-net.blogspot.cz/2015/03/co-se-taji-plzen-1945-americane-v-akci.html