Babiš řešil dostavbu Dukovan. A jaderný odpad Češi chtějí skladovat se Slováky
Česko a Slovensko přemýšlí nad společným řešením úložiště jaderného odpadu. V úterý to na Evropském jaderném fóru (ENEF) v Praze řekl slovenský premiér Peter Pellegrini. Podle něj je neefektivní, aby obě země investovaly samostatně. Český předseda vlády Andrej Babiš (ANO) na fóru mluvil také o dostavbě nových jaderných bloků v Česku, jako optimální možnost vidí jaderné zdroje menšího výkonu. Odborníci ale upozorňují na to, že ve světě se tato zařízení teprve vyvíjejí.
Rozhovory ČR a SR by podle Pellegriniho mohly být na úrovni ministrů hospodářství, respektive průmyslu. „Je to extrémně technicky náročná a drahá záležitost. Proto se nám to jeví, že bychom měli diskutovat, jestli bychom neměli tuto situaci vyřešit společně. Je neefektivní, aby každá z našich zemí samostatně investovala miliardy,“ konstatoval. Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) zatím země v této věci nepokročily. „Jsme na tom úplně stejně jako Slováci, budeme to řešit,“ uvedl.
Oba premiéři zmínili, že před jaderným fórem měli čas i na bilaterální jednání. Nejkonkrétnějšími projekty, které podle nich země spojují, jsou debata o společném podniku ČEZ a slovenské společnosti SPP na trhu energetických úspor, příprava nového jaderného zdroje v Jaslovských Bohunicích a vytvoření určitého bateriového řetězce, při možné těžbě lithia v ČR.
Vytipovaných míst pro jaderný odpad je řada
Výběr možné lokality pro hlubinné úložiště jaderného odpadu v ČR se táhne několik let. Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na konci ledna opět nerozhodla o snížení počtu vytipovaných míst pro úložiště z devíti na čtyři. Předseda rady a náměstek ministryně René Neděla tehdy uvedl, že rada chce mimo jiné počkat na geofyzikální data, jež mají být k dispozici příští rok.
Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren – Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.
Babiš zatoužil po experimentální technologii
Vedle úložiště jaderného odpadu Babiš na fóru hovořil také o plánované dostavbě jaderných bloků v Česku. Podle něj by bylo ideální přemýšlet o zdrojích menšího výkonu. „Osobně bych se za tuto cestu velice přimlouval,“ řekl premiér.
V souvislosti s možnou stavbou nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany se dosud převážně hovořilo o „tradičních“ blocích s výkonem kolem 1000 megawattů (MW). Babiš v úterý dále uvedl, že věří tomu, že se Česku podaří projekt rozšíření této elektrárny uskutečnit hladce, a to navzdory tomu, že všechny jaderné bloky, které se teď v Evropě staví, mají zpoždění.
Na tiskové konferenci, která se uskutečnila během fóra, premiér uvedl, že myšlenka o malých reaktorech nemá žádnou souvislosti s plánovaným tendrem pro stavbu novému bloku v Dukovanech. Vyplývá podle něj z trendu nových technologií. Vládní zmocněnec pro výstavbu nových jaderných zdrojů v ČR Jaroslav Míl dříve uvedl, že dukovanský tendr by mohl být zahájen koncem roku 2020, případně v roce 2021, a měl by trvat nejdéle tři roky. „Myslím, že v čase vypsání tendru je celkem možné, že někteří výrobci už tyto technologie budou mít k dispozici,“ dodal dnes Babiš.
Podle loňských informací odborného serveru oEnergetice.cz jsou ve vývoji malých modulárních reaktorů (SMR) aktivní USA, Kanada a Británie. „V těchto zemích je předlicenční hodnocení, licencování některých typů, vláda pomocí půjček nebo grantů tyto projekty podporuje, ve výstavbě ovšem ještě žádný není,“ uvedl tehdy web.
Dodal, že podle databáze Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) je v provozu pouze jeden typ SMR. „Jedná se o indický těžkovodní reaktor s výkonem 220 MW s označením IPHWR-220. Jedná se o původně kanadský reaktor, který Indové v průběhu let vylepšili a úspěšně provozují 16 reaktorů této nebo odvozené konstrukce,“ dodal server.
Smlouvy s ČEZ už letos
Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR už několik let brzdí nejasnosti o způsobu financování. Babiš loni v listopadu uvedl, že stavbu nového bloku Dukovan by měla zajistit dceřiná firma ČEZ. Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí, dodal.
Letos v únoru uvedl, že stát chce kvůli plánované stavbě nového jaderného bloku uzavřít s ČEZ smlouvu. Vládní zmocněnec Míl v březnu řekl, že stát letos uzavře s ČEZ smlouvy dvě. První – rámcová – by podle něj mohla být připravena k podpisu v létě, druhá – řešící první etapu přípravy stavby bloku včetně tendru – do konce roku.
Zkušenosti své země v jaderné energetice nabídl na úterním fóru ostatním zemím Pellegrini. „Obzvlášť v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu,“ uvedl. Odmítl kritiku rakouských protiatomových organizací ohledně bezpečnosti dostavovaných bloků v elektrárně Mochovce. „Budou splňovat nejvyšší bezpečnostní standardy. V této souvislosti chci vyjádřit znepokojení nad charakterem diskuse, která se vede v sousedním Rakousku,“ řekl. Debaty se podle něj vedou na úrovni neprokázaných informací a iracionálních faktů.
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví ekologové.
V Praze,když budují metro,tak mají razící zařízení,tak ať si tam
udělají menší odbočku a skladují to tam.