Levné obědy místo stravenek. Šéfka Úřadu vlády: Lákáme tak nové lidi
Vládní úředníci postrádají ve firmách oblíbený benefit – stravenky. Normální zaměstnanci za oběd většinou platí 45 procent ceny stravenky. Dalších 55 procent si zaměstnavatelé odečítají z daní. Stejnou částku, tedy 55 procent, pracovníkům na obědy platí i Strakova akademie, a navíc přispívá dvacetikorunou z takzvaného Fondu kulturních a sociálních potřeb. „Jedním z našich klíčových benefitů, jak alespoň nějak ocenit a motivovat naše zaměstnance, jsou příspěvky na stravování, které Úřad vlády poskytuje svým zaměstnancům,“ napsala Blesku Tünde Barthová, pověřená vedením Úřadu vlády.
Fond kulturních a sociálních potřeb se ale nefinancuje tak, že by zaměstnancům strhávali další peníze z platu, je tedy z rozpočtu Úřadu vlády, čili opět z našich daní.
A tak úředníkům postačí pouhá stokoruna v peněžence na týden, aby se naobědvali. Jenže ani to je asi neláká. Lidé s nárokem na tak laciné občerstvení v centru Prahy totiž buď nechodí do práce, anebo jim nechutná. Loni totiž v průměru úřad, který zaměstnává přes 6 stovek lidí, vydal denně jen 180 obědů.
Levným obědem láká úřad nové lidi
„Naši zaměstnanci nejsou přeplácení úředníci, kteří berou horentní platy. Přesto odvádí svědomitou a náročnou práci a řada z nich má každý měsíc přesčasy v řádu desítek hodin. Státní správa se aktuálně potýká s nedostatkem kvalitních lidí, protože kvůli navyšování platů v soukromém sektoru je stát absolutně nekonkurenceschopný,“ napsala Blesku Barthová.
Prý za to může i ekonomická situace. „Lidí je na trhu práce nedostatek. A průměrný plat úředníka na úřadu vlády 39 940 CZK hrubého (očištěno o náměstky a ředitele odborů) v Praze jen málokoho zaujme. Potřebujeme totiž většinou lidi s vysokoškolským vzděláním, velmi odborně zaměřené, kteří mluví několika světovými jazyky,“ míní.
Stát prý nemá na to financovat horentní platy. „Jedním z našich klíčových benefitů, jak alespoň nějak ocenit a motivovat naše zaměstnance, jsou příspěvky na stravování, které Úřad vlády poskytuje svým zaměstnancům. Není to nic extra a hlavně to je benefit běžný i v podnikatelském prostředí,“ píše s tím, že úředníci nejsou žádní nadlidi.
„Bufet Strakovka“ je jen jeden
V kantýně tak jen vysypou drobné z kapes a už jedí jako králové. Je možné, že se tak dá jíst jinde? Třeba mimo poněkud dražší Prahu? Naši krajští redaktoři říkají, že ne…Výjimkou jsou krajské a obecní úřady, kde také bývají kantýny s dotovaným posvícením. Ovšem úředníci tam rozhodně neberou takřka 40 tisíc měsíčně jako ti, co papírují na Úřadu vlády v Praze.
Když naši lidé oběhli místa, kam chodí na něco cenově laskavého, případně místa, o nichž slyšeli, že jsou za korunku, dobré zprávy »obyčejným lidem« nepřinesli. Oběd sestávající z hlavního jídla a polévky za 20 Kč si v bufetu, řeznictví či jiné vývařovně nedáte od Klatov po Zlín. I nejlacinější nabídky vás vyjdou třikrát až pětkrát dráž.
Takový vepřový steak s americkými brambory si ve „Strakovce“ dáte za neuvěřitelných 22,30 korun. Česnečku vám pak naservírují za směšné 2 koruny. Nejlevnější hlavní jídlo je za 18,50 korun, ale jedná se „jen“ o ledový salát s grilovaným kuřecím masem.
Jste to vy, kdo má mylné informace. Kdo těm firmám, podle vás, dotuje tyto benefity? Pokud jste článek četl, je to v něm citováno. Už jsem to tady několikrát psal.