Spor o obědy zdarma i životní minimum zaměstnal špičky koalice. ANO a ČSSD hledají kompromis
Kdo všechno bude mít ve škole nárok na oběd zdarma? A kdy a na kolik se zvýší životní minimum? Na to není ani po středě jasnější odpověď. Zástupci vládních uskupení ANO a ČSSD mají sice za sebou jednání na Úřadu vlády, po něm je ale zřejmé jen to, že ke společnému postoji musí ještě ujít kus cesty. Návrhy měla původně už v pondělí na stole vláda. Obě vládní strany se nakonec shodly na tom, že v případě obědů zdarma budou hledat kompromis. K diskusi o zvýšení životního minima se vrátí později.
Podle šéfa poslanců hnutí ANO Jaroslava Faltýnka a ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je dohoda na tom, že oběd zdarma mají dostávat školáci, kteří to potřebují.
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) chce, aby oběd zdarma dostávaly děti z mateřských a základních škol. Ale pouze z těch rodin, které na ně dostávají přídavky. ČSSD prosazovala plošný přístup.
„Principiálně se shodujeme v tom, že by stát měl přispět na obědy v mateřských a základních školách dětem, které to potřebují,“ uvedl Faltýnek.
Podle Schillerové je Plagova varianta „nejvíc pravděpodobná“ a nyní se hledá kompromis mezi návrhem sociálních demokratů a ANO. ČSSD kritizovala u Plagovy předlohy například vysoké náklady na zajištění obědů. „Budeme hledat kompromis, který by se týkal rodin, které skutečně nemají na to, aby dětem obědy platily,“ řekla ministryně financí.
U životního minima chce koalice počkat na vyhodnocení prvního letošního čtvrtletí a podle zástupců ANO přijít s novou částkou od 1. ledna 2020. Stávající a už roky neměnné životní minimum je 3410 korun, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ho chtěla navýšit už od 1. února o 380 korun měsíčně. Zatím neuspěla.
K debatě o životním minimu by se vedení koalice mělo vrátit za pár měsíců po vyhodnocení počtu příjemců přídavků. Zajímat je bude, zda jich neubývá. Maláčová v úterý řekla, že by se i kvůli zamýšleným školním obědům zdarma měla hranice příjmu rodin pro přídavky na dítě zvýšit. Na dávku i bezplatné stravování by měla podle záměru dosáhnout větší skupina dětí, a to z domácností s příjmem do trojnásobku minima. Schillerová to označila za technikálii a technicky složité řešení.
Vedle přídavků na děti se od životního minima odvíjí třeba příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, porodné či mimořádná okamžitá pomoc i nezabavitelné minimum při exekucích. Výdaje na dávky pro lidi v nouzi v posledních letech klesají. Důvodem je růst zaměstnanosti i výdělků. Řada příjemců se díky vyššímu příjmu přehoupla přes stanovenou příjmovou hranici pro přidělení podpory a na peníze od státu už nemá nárok. Podle Schillerové by nebylo rozumné v době, kdy chybí pracovní síly, dávky zvyšovat.
Sociální demokraté se k výsledkům dnešního jednání podrobněji nevyjádřili. Stanovisko novinářům představili jen zástupci ANO.
Obě vládní strany se v poslední době přou o to, komu náleží zásluhy za jednotlivá opatření a návrhy. Politici a političky ANO a ČSSD na sociálních sítích oznamují, jak jednotlivé kroky prosadili či vymysleli právě oni. Týká se to třeba navýšení minimální mzdy či školních obědů zdarma.
Obědy zadarmo, aby matka nebo otec měli víc peněz na chlast a cigarety a fet.