Seberou Čechům pomlázku kvůli bití žen? Hádky o nové úmluvě řeší i čerstvý ženáč ve vládě

Spory o istanbulskou úmluvu předznamenaly i poslední interpelace ve Sněmovně, kde poslanec Pavel Jelínek z SPD mluvil o „násilné kampani ohledně ratifikace Istanbulské úmluvy“, varoval před „znásilňováním“ českého právního řádu a upozorňoval, že úmluva řeší problémy, které se české společnosti netýkají, jako jsou třeba vynucené sňatky či ženská obřízka.

„Úmluva ve skutečnosti není ničím jiným než opatřením, které směřuje a priori proti násilí v rodině, v domácnosti, mezi osobami blízkými. Samozřejmě včetně těch nejintenzivnějších, nejodpornějších a nejvíc barbarských forem násilí, jako je třeba ta zmiňovaná obřízka,“ reagoval ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO).

Kněžínek si užil líbánky na Mauriciu. A prozradil, kolik v posledních letech přibral

K vyhrocené debatě došlo pak v úterý odpoledne znovu na území Poslanecké sněmovny. Se svými názory se v ní střetli odpůrci i příznivci přijetí Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách a domácímu násilí. Sněmovní petiční výbor uspořádal veřejné slyšení poté, co obdržel petice s více než 10 tisíci podpisy proti dokumentu i na jeho podporu. Na debatu dorazilo přes 150 lidí. Proti přijetí úmluvy se postavili také lidovci.

Domácí násilí, mrzačení genitálií i zločiny ze cti

Text úmluvy odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech. Násilí vůči ženám dokument vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci.

„Pokud jde o obsah té úmluvy, tak se přiznám, že tam nespatřuji nic, co by šlo proti tradicím a hodnotám, na kterých stojí Česká republika, na kterých stojí Ústava, na kterých stojí její právní řád,“ říkal ve Sněmovně ministr Kněžínek.

Ministr spravedlnosti: Velikonoce nám neseberou

Do českého právního řádu naopak podle něj synergicky její podpis zapadá. „Opravdu to není v tom, co jsem si někdy přečetl v novinách, úplně fantasmagorické konstrukce, co všechno by ta úmluva mohla vyvolat. O tom to opravdu není. Velikonoce nám nikdo nezakáže,“ upozorňoval s narážkou na tradiční svátek, kdy se pomlázkou bijí ženy.

Článek 12 Istanbulské úmluvy totiž mluví o „vymýcení předsudků, obyčejů, tradic a veškerých zvyklostí, které jsou založené na myšlence méněcennosti žen nebo stereotypním pojímání rolí žen a mužů.“ Lidové zvyky se však prý nepotírají.

Pavlína zašla na kafe, domů se vrátila s modřinami! Zbil ji kamarádčin opilý manžel

Své argumenty pro podpis Istanbulské úmluvy i proti němu představili v úterý zástupci obou táborů, víc slyšet byli odpůrci. Podle nich má naopak úmluva zajistit ženám větší práva než mužům a představuje ideologický dokument, jehož přijetí by měnilo dosavadní kulturní směr Česka a ohrozilo tradiční rodinu.

Násilí na ženách je nepřijatelné

Státy, které k úmluvě přistoupí, se zavazují k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby. Povedou také statistiku. Podniknou kroky k vymýcení předsudků, zvyků, tradic a praktik, které jsou založeny na podřízenosti žen, stojí v textu.

Odpůrcům proto také vadí, že by stát poskytoval peníze neziskovým organizacím, které se věnují obětem. Řada ustanovení se dá navíc podle nich vykládat nejasně. Podle zastánců by ratifikace naopak byla signálem, že násilí na ženách je nepřijatelné a že ČR se snaží zlepšit pomoc obětem. Poukazují na to, že v zemích, které už materiál ratifikovaly, „apokalypsa nenastala“.

12 zemí zatím nepodepsalo

Istanbulská úmluva vznikla v roce 2011. K letošnímu 1. září ji podle organizace Amnesty International a České ženské lobby ratifikovalo 33 států. Dvanáct zemí včetně Česka ji zatím podepsalo. ČR svůj podpis připojila v květnu 2016. Nyní se čeká na ratifikaci. Slovensko v únoru oznámilo, že dokument neratifikuje.

Úmluva počítá také s tím, že téma rovnosti a potírání stereotypů by se mělo začlenit do školních osnov. Počítá se se školením zdravotníků, policistů či soudců, kteří s oběťmi i pachateli pracují. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, ženám by měly pomoc poskytovat ženy, dostupná by měla být právní a psychologická pomoc či azylové domy. Na naplňování by měla dohlížet určená instituce.

Na kněze Piťhu podali kvůli úmluvě trestní oznámení

Přesto Istanbulská úmluva vyvolává v Česku nadále značně rozporuplné reakce. Emoce zvířilo zvlášť svatováclavské kázání katolického kněze Petra Piťhy. Česká ženská lobby na něj podala trestní oznámení kvůli šíření poplašné zprávy.

Piťha se ve svém svatováclavském kázání proti přijetí úmluvy důrazně postavil. Podle něj by v Česku vedla k přijetí „dokonale zvrácených zákonů“ proti tradiční rodině.

Kněz strašil lesbami a gayi v katedrále sv. Víta. „Nová vládnoucí třída,“ běsnil

Věřícím mimo jiné Piťha řekl, že jejich rodiny za názor, že muž a žena nejsou totéž, budou roztrženy, vezmou jim děti, za jakýkoliv nesouhlas bude deportace do „pracovně výchovných táborů vyhlazovacího charakteru“, homosexuálové budou prohlášeni za nadřazenou vládnoucí třídu, děti si budou moci zvolit pohlaví a rodiče jim ani nebudou moci dát jméno.

„Žádné koncentrační tábory vznikat nebudou,“ podivoval se ve Sněmovně ministr spravedlnosti Kněžínek. A také předsedkyně České ženské lobby Eliška Kodyšová uvedla, že Piťhou zmiňované věci z úmluvy vůbec nevyplývají. Piťhu naopak podpořil kardinál Dominik Duka jako předseda biskupské konference (ČBK). Podle biskupů staví úmluva muže a ženy proti sobě.

Bělobrádek: Úmluva je zbytečná

Není proto divu, že rozdílný postoj k dokumentu mají i čeští zákonodárci. Podle poslankyně Radky Maxové (ANO), která se stala ambasadorkou úmluvy, by Sněmovna o dokumentu mohla hlasovat příští rok v lednu či únoru.

Jednoznačně proti jsou lidovci. Podle nich je nadbytečná, násilí na ženách dostatečně postihují české zákony. Novinářům to v úterý po jednání celostátního výboru KDU-ČSL řekl předseda strany Pavel Bělobrádek.

„Považujeme Istanbulskou úmluvu za zbytečnou, je nadbytečná v právním řádu. Jistě odmítáme násilí na komkoli, ale to je věc, kterou už ošetřuje náš právní řád,“ řekl Bělobrádek. „Všechno, co je v té Istanbulské úmluvě dobré, je už v zásadě u nás ošetřeno,“ dodal.