Nohavica dostal od Putina medaili. „Český bard“ v Kremlu i zazpíval

Není to první ocenění, které zpěvák Nohavica v souvislosti s Ruskem dostane. Již loni získal za „rozvoj vztahů s Ruskem“ cenu Stříbrný lukostřelec, kterou zaštítilo ruské velvyslanectví a prezident Miloš Zeman. Loni rovněž získal od českého prezidenta medaili Za zásluhy.

Puškinova medaile je od roku 1999 udělována ruským občanům i cizincům, kteří se významně zapsali v kulturní oblasti, humanitárních vědách, literatuře či jiných oborech umění. Třícentimetrová stříbrná cena má na lícové straně profil ruského básníka Alexandra Sergejeviče Puškina, na rubu jeho podpis a pořadové číslo.

„Český bard“, jak Nohavicu nazvala agentura RIA Novosti, dostal podle dřívějších informací Kremlu ocenění za zásluhy o upevnění přátelství a spolupráce mezi národy a sbližování a vzájemné obohacování národních kultur. V děkovné řeči pronesené v ruštině zazpíval Nohavica část písně Bulata Okudžavy.

„Užitečný idiot.“ Do Nohavici za Putinův metál šijí Poláci, Ovčáčka štve „ohavnost“

Z Čechů má medaili i Klaus

Medaili dosud obdrželo přes 940 lidí. Z Čechů byli medailí dosud oceněni bývalý prezident Václav Klaus, který ji dostal v roce 2007, a předseda Česko-ruské společnosti Jiří Klapka, který medaili obdržel letos v březnu.

„Jako poznat dceru v péčku.“ Fotka Putina s Nohavicou pobouřila Topolánka

Kromě Nohavici v neděli dostal Puškinovu medaili z Putinových rukou i starosta jihošpanělského města Málaga Francisco de la Torre Prados, choreograf Slovenského národního divadla Rafael Avnikjan či herec srbského Národního divadla Miloš Biković.

Řád přátelství dostal na recepci u příležitosti svátku, který nahradil oslavy říjnové revoluce, například záhřebský starosta Milan Bandić.

Co Nohavica při převzetí ocenení řekl a zazpíval?

Děkuji. Je to pro mě velká čest. Vzpomínám si, jak před 35 lety jako mladý bard s kytarou v Ostravě na jednom ze svých prvních koncertů zpíval své písně i píseň od Bulata Okudžava „A vsjo taki žal“. „A líto mi je, že už nikdy nepovečeřím s Alexanderem Sergejevičem v Jaru, aspoň na čtvrt hodiny.“ (zpěv, pozn. red)

Dnes je to nádherná chvíle. Alexander Sergejevič je se mnou tady. Nejen on, ale i všichni ruští básníci, všichni ruští bardové, které jsem četl, zpíval a překládal. Co na to říct? Možná, když čtete básně jiného člověka, když zpíváte písně jiného člověka, stáváte se součástí jeho duše. A ne jeho nepřítelem. Děkuji