
Benešovi si přenesli Francii na jih Čech. Tady dostal prezident mrtvici a zemřel
Když se řekne Sezimovo Ústí, vybaví se milovníkům historie zřejmě „na první dobrou“ vila manželů Benešových. Dům ve stylu francouzského Provence skrývá zachovalou zahradu, Benešův oblíbený čtenářský koutek i jeho smrtelné lože. Nahlédněte dovnitř v dalším dílu seriálu Blesk Zpráv Když promluví zdi.
Čeští prezidenti jezdí do Lán po vzoru Tomáše Garrigua Masaryka, Edvard Beneš měl ale v oblibě Sezimovo Ústí. Svou vilu tam s manželkou postavili na začátku 30. let 20. století. Dům měl připomínat venkovská stavení na jihu Francie - jednoduchá, nízká, světlá.
Až v roce 1937 k němu přibylo směrem do zahrady dominantní podloubí, nebo přesněji lodžie, stínící terasu, a také salla terrena. Edvard Beneš v prvním patře tohoto domu zemřel po druhé mrtvici v září 1948, Hana Benešová tu poté žila ještě 26 let. Podívejte se dovnitř ve videu.
„Benešovi poté, co se vzali, si říkali, kde by tak mohli postavit své venkovské sídlo, protože měli rádi venkov a klid. A protože tady Táborsko a Sezimovo Ústí jim bylo poměrně hodně blízké, paní Benešová zde chodila na střední školu a pan Beneš sem jezdil za svým bratrem, který zde měl mlýn, tak zvolili tento krásný pahorek na kraji Sezimova Ústí a koupili zde tehdy ještě ne tak velký pozemek,“ přiblížila nejranější historii průvodkyně Úřadu vlády Andrea Šlechtová.
Benešovi pozemek postupně rozšiřovali a dnes čítá několik hektarů. Okolí vily dominuje zahrada, která je původní, tak jak si ji vysnila Hana Benešová. Právě ona se o ni nejčastěji starala. Manželé v Sezimově Ústí ale jen neodpočívali, jezdili za nimi oficiální návštěvy i přátelé.
„Pravidelným návštěvníkem Benešovy vily byl například Karel Čapek se svou ženou Olgou Scheinpflugovou. Často sem jezdila i dcera prvního československého prezidenta Alice Masaryková, která byla velice blízká přítelkyně Hany Benešové. Často sem jezdil samozřejmě i Jan Masaryk,“ připomněla Šlechtová.
Hnědě zasáhli komunisté
K vile patří také bazén a tenisový kurt, i proto si po smrti Benešové v 70. letech oblíbili dům komunisté, kteří ho využívali jako letní vládní rezidenci. Dům byl natřen světle hnědě i okenice změnily barvu ze zelené na hnědou. Stejná nezůstala ani trojice společenských místností v přízemí.
„Tyto tři propojené místnosti po smrti paní Benešové bohužel byly přestavěny. V 70. letech zde vznikl takový zasedací sál, který byl obložený tmavým nábytkem a dřevem a ztratil svůj původní nádech,“ popsala průvodkyně.
Do původní podoby se vila vrátila až v novém miléniu. Úřad vlády ji nechal v letech 2006 až 2009 zrekonstruovat podle dobových fotografií.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.