Za Babiše posílil mocný nástroj Finanční správy, tvrdí Sobotka. Chce důvod
Počet zajišťovacích příkazů nařízených Finanční správou se od roku 2013 do roku 2015 více než ztrojnásobil. Data sdělil ve středu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) při projednávání mimořádného bodu, který si vyžádala opoziční TOP 09.
„Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně silný nástroj, neměly by vznikat žádné pochybnosti při užívání zajišťovacích příkazů,“ prohlásil Sobotka před poslanci. Zajišťovací příkaz je nástroj, který má v odůvodněných případech umožnit získat do úschovy částku, která by podle finančních správců odpovídala budoucí výši daňové povinnosti.
Podle opoziční TOP 09 je tento institut Finanční správy, jež spadá pod ministerstvo financí Andreje Babiše (ANO), nadužíván a vede k likvidaci některých podnikatelů.
Z dat, která Sobotka ve středu prezentoval, vyplývá, že za působení Babiše v čele ministerstva vzrostl počet zajišťovacích příkazů zhruba 3,5krát. V roce 2013 bylo takových rozhodnutí 467, o rok později 867, v roce 2015 1605 a v loňském roce suma klesla na 1561.
Pilný odmítl nadužívání a opřel se do Kalouska
Sobotka upozornil, že k užití zajišťovacího příkazu musí být zapotřebí důvodné podezření. A Babiše vyzývá k podání informací: „Chci požádat ministra financí o podrobné vyhodnocení, jak se dnes institut zajišťovacího příkazu využívá, jaký je důvod nárůstu vydaných příkazů mezi lety 2013 a 2015, protože to, konec konců, může poukazovat na negativní jevy v naší ekonomice.“
Ministr Babiš se jednání nezúčastnil. Poslanec Ivan Pilný (ANO), který za ním byl dopoledne na ministerstvu financí mimo jiné pro podklady pro tuto sněmovní diskusi, jej hájil. Při svém vystoupení upozornil, že od roku 2013 až k letošnímu březnu bylo celkem 4990 zajišťovacích příkazů, proti nim 2279 odvolání, přičemž Nejvyšší správní soud zrušil jen sedm zajišťovacích příkazů.
„Podle čísel, která jsou na stole, je zcela zřejmé, že tento institut zajišťovacích příkazů zneužíván není a že byl oprávněně nasazen,“ řekl. Připomněl také, že zajišťovací příkazy zavedl předešlý ministr Miroslav Kalousek (TOP 09).
Kalousek se vidí jako kladivo
Šéf TOP 09 se proti kritice ohradil. „Prostě někdo surově kladivem někoho umlátí, načež se zjistí, že to kladivo vyrobil Kalousek, takže se řekne, že ten, kdo spáchal ohavný čin, není ten, kdo tím kladivem mlátil, ale ten, kdo to kladivo vyrobil, tedy Kalousek,“ řekl.
S institutem zajišťujících příkazů se podle něj zachází necitlivě – je uplatňován plošně, často nelogicky, navíc se prý s dotyčnými nebaví o splátkovém kalendáři, restrukturalizaci subjektů či „o čemkoli, co by umožnilo další ekonomické pokračování těchto subjektů“.
Kritiku naproti tomu už dříve odmítla i náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. „Dnes už není možné, aby byl příkaz vydán bez kvalitního odborného posouzení. Rozhodně tedy v jejich vydávání nepanuje stav libovůle. Zajišťovací příkazy musí být a jsou Finanční správou aplikovány obezřetně a trvám na maximálním zvyšování nikoliv jejich kvantity, ale odborné kvality vyjádřené v odůvodnění každého takového příkazu,“ uvedla mimo jiné.
Náměstkyně Schillerová odmítá nařčení z nadužívání zajišťovacích příkazů:
Budu slavit, až tu tlamu Sobotky neuvidím v mediích.