8°C
Záchrana Čechů v zahraničí má být snazší. Do zákona o armádě míří i strach z Ruska
Jak efektivně pomoci Čechům, kteří se dostanou v zahraničí do zajetí? Jak reagovat na průjezdy cizích armád? Na vládu v pondělí míří návrh, který se týká armády české – spočívá totiž ve změně nasazování českých vojsk v zahraničí v případě různých katastrofických scénářů včetně záchrany Čechů v zahraničí. Ale i v úpravě pobytu cizích vojsk u nás. Argumentuje se v něm přitom mj. Ruskem či hrozbou útoků a živelných katastrof.
Současný svět přináší stále více hrozeb, na které je často třeba rychle reagovat. A tak by česká vláda měla mít větší pravomoci rozhodovat o tom, kde a jak bude nasazena česká armáda. Či jaká armáda a jak dlouho smí pobývat na území Česka.
Zhruba takové je poselství návrhu, který v pondělí na vládě předloží ministr Jan Chvojka (ČSSD) z pozice nového šéfa pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu.
„Návrh je předkládán v reakci na bezprecedentní množství bezpečnostních hrozeb včetně terorismu, který zasáhl řadu spojeneckých zemí, akce Ruska, zvláště na Ukrajině, které porušují mezinárodní právo a nestabilitu, na Středním východě a v severní Africe,“ uvádí se v odůvodnění poslaneckého návrhu.
Varování před Rusy, úprava průjezdu konvojů
O hrozbách se přitom v poslední době hovoří poměrně často. Ať už v rámci Auditu národní bezpečnosti pod křídly ministra vnitra Milana Chovance, či třeba v projevu ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (oba ČSSD), který tento týden v Senátu upozorňoval, že vzrůstá chaos a Česko by mělo činit kroky, aby jej nepodporovalo.
Na vládu tak míří jeden z nich. Pod dokumentem jsou podepsáni ministr obrany Martin Stropnický (ANO) a vládní i opoziční poslanci Ivan Gabal (KDU-ČSL), Marek Ženíšek (TOP 09), Jana Černochová (ODS) a David Kádner (Úsvit). Plus šéf Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).
Na první pohled je patrné, že návrh našel podporu napříč politickým spektrem. Motivací ke snaze prosadit jej je přitom kromě obav z nestability v rámci migrační krize a z terorismu v Evropě i obava z mocenských ambicí Putinova Ruska, které jsou v důvodové části označeny výslovně za porušení mezinárodního práva.
Návrh do zákona začleňuje právo vlády rozhodovat o vyslání ozbrojených sil ČR mimo české území a také rozhodnout „o pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR, a to nejdéle na dobu 60 dnů“. Vláda má také rozhodovat o průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území ČR, o jejich přeletech nad Českem a také o způsobu povolování jednotlivých průjezdů a přeletů. Tahle problematika se řešila pro změnu při diskutovaných velkých průjezdech amerického konvoje napříč Českem.
Černochová: Řešíme to přes dva roky. Už to mohlo platit
Navrhovatelé Stropnický a spol. také zmiňují tzv. hybridní válečnictví. Dle návrhu je nezbytné, aby stát mohl reagovat rychle a efektivně v současných nových podmínkách – a to i vzhledem k tomu, že varovací doba se zásadně zkrátila.
„Tato změna reaguje na proměnu bezpečnostního prostředí a umožní například vyslat jednotky k záchraně českých rukojmí. Zároveň nám umožní plnit závazky v NATO, ke kterým jsme se přihlásili. Bude možné v řádu hodin vyslat v případě potřeby české vojáky v Silách velmi rychlé reakce NATO. Dosavadní úprava něco takového neumožňuje,“ vypočítává hlavní výhody návrhu zástupkyně předkladatelů Jana Černochová pro Blesk.cz.
Naráží na spolupráci na úrovni Severoatlantické aliance, kdy se Česko chce podílet na pomoci s vysíláním VJTF (Very High Readiness Joint Task Forces), tedy oněch Sil velmi rychlé reakce NATO – v září 2016 se přitom zavázalo zabývat se otázkou rychlé nasaditelnosti vojáků mimo hranice EU.
Návrh však také obsahuje i pasáž, kdy by nařízení vlády mohla nejen zpochybnit, ale i zrušit jedna z komor parlamentu – a to v případě, že se proti vyjádří nadpoloviční většina členů oné komory. „Vláda má relativně volnější ruku, ale kontrolní pravomoc parlamentu zůstává, to je důležité. Škoda jen, že se o tom s vládní koalicí neúspěšně bavíme přes dva roky, zákon už mohl dávno platit. Ale nikdy není pozdě,“ dodává Černochová a věří, že se pro návrh najde podpora nejen na vládě, ale i ve Sněmovně a Senátu.
Lepší možnosti při záchraně Čechů v zahraničí
Jak předkladatelé upozorňují, současné znění zákona „omezuje možnosti vysílání ozbrojených sil ČR na základě rozhodnutí vlády s následnou parlamentní kontrolou na velmi omezený okruh operací, který neumožňuje dostatečně rychlou reakci na současná rizika“.
„Podle dosavadní úpravy by například bylo mimořádně obtížné včasné vyslání ozbrojených sil ČR za účelem záchrany životů občanů ČR protiprávně zadržovaných v zahraničí nebo občanů, jejichž životy jsou v ohrožení v důsledku živelních katastrof, průmyslových havárií a jiných událostí s podobnými důsledky,“ varuje návrh.
Záchrana českých občanů v zahraničí je zmíněna vícekrát. Hlavní odpovědnost sice za ni mají bezpečnostní orgány státu, kde k případnému zadržení Čechů dojde, ale navrhovatelé varují, že takové státy nemusí být dostatečně ochotné či schopné se o situaci postarat. Mohou být dokonce zhroucené a pak už se vlastně ani není na koho obracet, varuje zpráva.
„K případné záchraně občanů ČR v zahraničí mohou být vyslány speciálně vycvičené jednotky Policie ČR, které nejsou součástí ozbrojených sil ČR... Pro určité typy záchranných operací jsou však lépe připravené a vybavené jednotky Armády ČR,“ argumentují dál předkladatelé.
Témata:
Související
hezky vytyčená cesta pro posílení exekutivy na úkor bezprostředně volených zastupitelských sborů, rychlý postup našich demokratů k potlačení i těch maličko demokratických prvků, které dosud existují- a chystáme se pěkně na agresi do cizích zemí....sice ne sami s naší armádou - partou na kanastu, ale ve službách USA. Kdopak se to bojí Ruska? myslím, že lidé ne, zajímavě dopadla bleskurychle odpískaná telefonická anketa v Německu..."věřite Putinovi"... 80% ANO