Řada českých vojáků, kteří v moderní historii odjeli válčit do zahraničí, se nedožila ani pětadvaceti let. Ministerstvo obrany vůbec poprvé odhalilo jejich tváře, do té doby byli jen neznámými padlými vojíny. Na konci letošního roku by na ně mohla veřejnost zavzpomínat ve virtuálním památníku.
Do operace Pouštní štít a Pouštní bouře se zapojila speciální protichemická jednotka poté, co v roce 1990 obsadila irácká vojska Kuvajt. Tehdejší Československo se připojilo k 28 státům, které poslaly do oblastní své vojáky. Tragicky při operaci zahynul v lednu 1991 právě četař Petr Šimonka, československé jednotky se domů vrátily o tři měsíce později.
„Od revoluce nebyla přesná databáze padlých ve výkonu služby. První pokus o to, uspořádat pietu s pozůstalými, se ujal před dvěma lety,“ řekl ministr obrany Martin Stropnický pro Blesk.cz
Po studiích na důstojnické škole, které ukončil Jozef Pavlov (†34) na začátku 80. let, byl zařazen k těžkému dělostřeleckému oddílu. Od roku 1994 působil ve velitelské funkci 1. praporu mírových sil OSN. Osudným se mu stal misijní pobyt v obci Podlapača v Chorvatsku. Tam ho v březnu 1995 zavraždil jiný příslušník mise.
Na mírových misích působili vojáci armády ČR v průběhu 90. let primárně v oblasti bývalé Jugoslávie. K tomu účelu vznikla jednotka, kde působili profesionálové, kteří se dobrovolně zavázali plnit úkoly a podřídit se nařízením OSN. Působili právě v obci Podlapča od roku 1993. Vojáci vyjeli na humanitární misi, kde budovali checkpointy, dohlíželi a chránili dané lokality.
Ministr obrany uvedl, že by měli o padlých hrdinech vědět i ti, kteří nejsou nějakým způsobem spjatí s armádou. Proto před dvěma lety uspořádal úřad první pokus o setkání s rodinami padlých vojáků. To se uskutečnilo v neděli na ministerstvu obrany už potřetí.
Tři další čeští vojáci zahynuli v rámci mise SOFR už v říjnu 1998 při nehodě vrtulníku. Mechanizovaný prapor tehdy patřil pod britské velení, vrtulníkový odřad sídlil na kanadské základně ve městě Velika Kladuša.
Výstavu prezentovalo ministerstvo obrany vůbec poprvé od začátku moderních vojenských operací, na kterých se podílelo Československo a Česká republika.
„Výstava vznikala půl roku, jsou na ni soustředěny tváře všech mužů od roku 1991. Je to vůbec poprvé, co armáda něco podobného prezentuje. Znali jsme pouze jména vojáků, ale neznali jsme tváře. To se povedlo s pomocí armádního výzkumu,“ řekl ředitel odboru pro válečné veterány Eduard Stehlík pro Blesk.cz.
Do Kosova odjelo na pět set českých a slovenských vojáků. Za úkol měli v kosovské misi zajistit bezpečné prostředí pro všechna etnika v oblasti za účelem rozvoje demokratického režimu.
Stehlík uvedl, že na konci roku ministerstvo spustí projekt internetového pomníku. „Bude tam podrobný životopis vojáků, jejich vyznamenání, seznam misí, na kterých byli, a daleko více fotografií. Kromě portrétních snímků máme i rodinné a osobní fotografie.“
Ondřej byl příslušníkem speciálních sil, které se v roce 2004 vrátily z mise v Afghánistánu. Po výcviku v Prostějově se ale armádní vozidlo střetlo na přejezdu s rychlíkem. Na místě zemřelo pět vojáků, mezi nimi Ondřej.
7°C
