24°C
Ve věku 69 let zemřel v neděli ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect. Serveru Novinky.cz to řekla jeho manželka. ČTK informaci potvrdil současný zpěvák Blue Effectu Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.
„Už několik let bojuju s plicní fibrózou, což je choroba, která se pomaličku, ale jistě zhoršuje. Po mnoha vyšetřeních jsem se letos v srpnu dostal do registru pro transplantaci plic, takže čekám, kdy se ozve telefon a lékaři mi sdělí, že jede sanitka a odveze mě do nemocnice v pražském Motole, kde mi vymění plíce,“ vysvětlil v říjnu legendární muzikant Radim Hladík.
Amerika zkouší zvrátit volbu Trumpa. A zemřel kytarista Hladík Lukáš Červený, redakce Blesk
"Hrozně nás to mrzí, hrozně nám Radim bude chybět. Budeme se snažit, abychom dál nesli ten odkaz, který jsme během 13 let po jeho boku získali," řekl Křížek. Kapela už na začátku října přerušila ze zdravotních důvodů koncertování, poslední vystoupení absolvoval Hladík s kyslíkovým přístrojem. Na oficiálních stránkách kapely pak kytarista oznámil, že jeho jedinou šancí je transplantace plic.
„Jsem poměrně subtilních rozměrů, a navíc ta choroba mé plíce zmenšuje, takže mi řekli, že pokud se to stane, dostanu dámské plíce, které jsou menší. O to je ta situace zajímavější. Jak dlouho ale budu čekat a jestli se dočkám, to není v mých rukou. Naděje umírá, jak známo, poslední. A já jinou šanci než transplantaci plic nemám,“ vysvětlil před časem v rozhovoru pro Novinky.cz. Nových plic se legendární hudebník už bohužel nedočkal.
Své nadšení a energii ale neztrácel. Ještě na smrtelné posteli se věnoval hudební produkci a měl v plánu komponovat hudbu do filmu Vladimíra Michálka. „Ono v tom bigbítu je všechno dovolený, všechno je svoboda a je jedno, jestli je ti padesát nebo dvacet – to je úplně fuk,“ tvrdil Hladík.
Kytarista Michal Pavlíček nechtěl úmrtí Hladíka komentovat. "Zemřel král české rockové kytary," řekl pouze ČTK dojatý Pavlíček.
Podle hudebního kritika Jiřího Černého byl Hladík kytaristou, který to co sliboval jako teenager, pak v Blue Effectu naplnil. V posledních letech jeho života se mu podařilo dát se dohromady s mladými rockery a využít toho, co jako instrumentalista uměl.
"On nikdy nebyl tak dobrý skladatel jako kytarista, ale když byl s dobrými a mladými spoluhráči a s výborným zpěvákem, pořád to byla živá rocková hudba a ne jen historie. I když role Hladíka v historii bigbítu je nepominutelná a nezapomenutelná," řekl ČTK Černý.
Hladík na sebe poprvé upozornil ve druhé polovině 60. let coby člen legendárních Matadors a brzy se stal všeobecně uznávaným domácím králem elektrické kytary a také inovátorem. Jako jeden z prvních tuzemských kytaristů použil booster, zpětnou vazbu či kvákadlo a i díky tomu často sklízel němý úžas posluchačů.
Na podzim roku 1968 stál u zrodu Blue Effectu, v němž se začal výrazně projevovat i autorsky. V dalších letech kapela několikrát pozměnila název (Modrý efekt, M. efekt) a především obsazení, postavení Hladíka jako vůdčí postavy však bylo nezpochybnitelné. V 90. letech vystupoval Blue Effect jen výjimečně, od roku 2004 Hladík koncertoval s notně omlazenou sestavou.
Ke kytaře se dostal z trucu, neboť ho nebavilo piano, na které se učil od svých pěti let. Studium konzervatoře po dvou letech vzdal a už jako patnáctiletý uspěl v konkurzu na místo kytaristy v pražské beatové skupině Komety ("protože jsem hrál z not a že jsem uměl sólo Nothing Star"). První profesionální angažmá dostal v roce 1964 v klubu Olympik.
Později se Hladík díky své všestrannosti realizoval i v jiných žánrech než v rocku. Pražský rodák spolupracoval například s Jazzovým orchestrem Československého rozhlasu, folkaři Jaroslavem Hutkou a Dagmar Andrtovou-Voňkovou či slovenskými muzikanty Pavolem Hammelem, Mariánem Vargou a mnoha dalšími.
Kromě toho psal hudbu pro Laternu magiku i Křižíkovu fontánu nebo k loutkovým i rozhlasovým hrám. S manželkou Zlatou provozoval umělecké agentury a produkoval desky nastupujícím skupinám.
