Česká vláda ve středu odsouhlasila nasazení až třicítky českých vojenských zdravotníků a instruktorů do Iráku. Pokud kývne i parlament, část z nich do země vyrazí už v prosinci. Už teď ale po celém světě působí řada příslušníků Armády České republiky. Podívejte se, kde všude.
Nejvíce českých vojáků působí v Afghánistánu, kde se od ledna 2015 účastní výcvikové mise Resolute Support. Předtím se české jednotky, například chemici nebo zdravotníci, zapojily do mise ISAF, která byla v roce 2014 ukončena. V současnosti je v Afghánistánu 269 českých vojáků, což by mělo být stejné i v příštím roce. V roce 2018 by měl jejich počet klesnout o 20.
Mise je řízena ze základny v Kábulu. „Jednotka je koncipována k plnohodnotné podpoře všech jednotek AČR na území Afghánistánu, a to především k zabezpečení systému administrativní a logistické podpory a koordinace zdravotnického zabezpečení,“ uvádí ministerstvo obrany na svých webových stránkách. Součástí velitelství v Kábulu je i jednotka, která se stará o ochranu osob vyjíždějících mimo základnu.
V provincii Parwan působí Strážní rota BAF (Bagram Air Field), jejímž hlavním úkolem je obrana základny v Bagrámu. Strážní rotu tvoří 167 vojáků, kteří spolupracují s americkými jednotkami. Ve vozidlech nebo pěšky vyjíždějí na patroly s podporou taktického bezpilotního letounu ScanEagle.
V Kábulu působí také letecký poradní tým AAT (Air Advisor Team), jehož „primárním úkolem je výcvik, poradenství a výuka pilotů a pozemního personálu příslušníků vzdušných sil Afghánské národní armády“.
V Afghánistánu je k dispozici také polní chirurgický tým, který je přiřazen do americké vojenské nemocnice. Další čeští vojáci působí v různých odborných funkcích na velitelství v Kábulu nebo Bagrámu. Na starost mají například řízení letového provozu, logistiku případně meteorologickou činnost.
Druhý nejpočetnější kontingent je v Mali. Zhruba čtyři desítky vojáků působí v jihozápadní části země ve výcvikové misi EUTM, která má za cíl podpořit tamní síly ve výcviku pro boj s povstalci. Mandát byl původně schválen do konce června 2014, postupně byl ale rozšířen i na roky 2015 a 2016 s výhledem na rok 2017. Pro příští rok počítá vláda s působením až 60 lidí.
Zároveň v rámci mezinárodní operace MINUSMA, stabilizační mise OSN, bylo vysláno 25 lidí z 601. jednotky speciálních sil, kteří mají mandát do konce letošního roku. Tyto síly mají plnit i zvláštní úkoly se zaměřením na vedení speciálního průzkumu a zpravodajské činnosti.
Vojáci z výcvikové operace EUTM mají za úkol chránit velitelství v Bamaku, mají na starost například doprovázení osob a konvojů a částečně i výcvik malijské armády.
Letecký poradní tým byl koncem letošního června vyslán na základnu Balád v Iráku. Skupinu pak na místě vystřídalo 31 příslušníků kontingentu, jehož jádrem je řádově desítka instruktorů – pilotů a příslušníků leteckého technického personálu.
Hlavním úkolem vojáků je poradní činnosti při výcviku pozemního a létajícího personálu iráckých vzdušných sil na letounech L-159.
Do Iráku zřejmě vyrazí dalších až 30 českých vojáků. Vláda ve středu schválila nasazení skupiny zdravotníků, která by mohla do země vyrazit už letos v prosinci, a skupiny vojenských instruktorů, kteří by se připojili v první polovině příštího roku.
Od srpna letošního roku působí v Kosovu na velitelství KFOR skupina 13 českých vojáků. Dříve čeští vojáci působili v Kosovu 12 let od roku 1999, nyní už Česko vysílá své vojáky jen do velitelství operace.
Mnohonárodní mírová operace NATO na území Kosova byla zahájena 12. července 1999 pod názvem Joint Guardian. Od dubna 2005 operace nese název Joint Enterprise.
Tři čeští vojáci se od 29. července 2016 zapojili do operace EU-NAVFOR, která má za úkol u somálských břehů chránit plavidla patřící do Světového potravinového programu (zabezpečuje dodávky potravin a pomoci utečencům v Somálsku). Mise má mandát potírat pirátství – jedná se o první námořní operaci EU; zahájena byla v roce 2008.
„Do operace je zapojeno až dvanáct plavidel a námořní patrolovací letouny Evropské unie. V současné době se operace účastní osm stálých států: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Řecko a Španělsko,“ uvádí ministerstvo obrany.
Velitel Petr Závorka slouží jako plánovací důstojník zpravodajského oddělení, další dva příslušníci se podílejí na plnění úkolů v rámci odborných funkcí.
Celkem 18 vojáků působí na Sinaji v operaci Multinational Force and Observers (MFO). Úkolem operace je dohled nad dodržováním bezpečnostních podmínek mírové dohody mezi Izraelem a Egyptem. V místě působí také český letoun CASA, který pomáhá monitorovat situaci nad egyptsko-izraelskou hranicí a zajišťovat přepravu osob a materiálu.
„Čeští vojáci slouží na jedné ze dvou základen MFO v oblasti - na základně v El Gorah na severu Sinaje, která se rozkládá zhruba 20 kilometrů od břehů Středozemního moře. Menší jižní základna je poblíž Šarm al Šejku. Mezi hlavní úkoly příslušníků MFO patří provoz kontrolních a propouštěcích míst (tzv. checkpointů) a hlídková a pozorovatelská činnost podél hranic obou zemí,“ uvádí resort obrany.
Cílem operace Althea – EUFOR je podle ministerstva obrany zachování míru v Bosně a Hercegovině a také přispění „k pokroku na cestě k evropské integraci a k potírání korupce a organizovaného zločinu“.
„Příslušníci Armády České republiky se od června 2010 vysláním dvou důstojníků do Velitelství EUFOR v Sarajevu znovu zapojili do mnohonárodní mírové operace Evropské unie na území Bosny a Hercegoviny,“ informuje resort. Zatímco jeden z mužů zastává pozici vedoucího skupiny řízení skladování zbraní a munice, druhý je na pozici specialisty na zbraně hromadného ničení. Na příští rok počítá vláda s působením deseti českých vojáků v Bosně a Hercegovině.
Pětice českých gripenů začíná v těchto dnech opět strážit nebe nad Islandem. Působí tam již potřetí, tentokrát jsou letouny vyzbrojeny novým typem raket. Mandát pro zapojení má 75 vojáků. Na základně Keflavík mají působit do listopadu.
„Letouny jsou na Islandu vyzbrojené, stejně jako v hotovostním systému v České republice, řízenými leteckými střelami a kanonem. Převážnou většinu personálu tvoří příslušníci 21. základny taktického letectva Čáslav. Doplňují odborníci z 26. pluku velení a řízení a Agentury zdravotnictví,“ tvrdí na svém webu ministerstvo obrany.
Čeští vojáci se zapojili i do operace EUNAVFOR ve Středozemním moři, v jejímž rámci spojenečtí vojáci kontrolují, odklánějí a zadržují plavidla převaděčů imigrantů.
„Operace EUNAVFOR MED je součástí komplexní reakce EU na problém migrace z afrického kontinentu do Evropy. Jedná se o vojenskou operaci, která je komplementární k dalším již probíhajícím operacím (např. TRITON, POSEIDON) a iniciativám Evropské unie. Jejím cílem je rozbití operačního modelu převaděčů a obchodníků s lidmi ve Středomoří,“ uvádí ministerstvo obrany.
V pořadí již druhý český tým sestává ze tří osob. Působí na operačním velitelství v Římě i na vlajkové lodi ve Středozemním moři. „Nadále se podílejí na plánování zdravotnické podpory a analýzách zdravotních rizik, nově i na personálním zabezpečení příslušníků mise,“ popsal resort.
Mise UNDOF funguje od roku 1974 jako prostředek k udržení míru mezi Izraelem a Sýrií. OSN požádala Českou republiku o obsazení tří pozic ve velitelské struktuře mise už loni v únoru. Druhá skupina v počtu tří osob plní úkoly mise od poloviny letošního července.
„Specialisté AČR působí na místě dočasného velitelství mise v CAMP ZIOUHANI na izraelské straně separačního území. Ve štábu vykonávají funkce důstojníků pro výcvik a informační technologie. Jejich vyslání je s předpokládanou dobou rotace 12 měsíců,“ tvrdí ministerstvo obrany.
V souvislosti s válkou v Sýrii, která zasáhla i území Golan, může mise v současné době naplňovat svůj mandát pouze na izraelské straně. Nicméně ambice, aby se mise do původního prostoru své působnosti vrátila, podle ministerstva nadále existuje.
7°C
***iska,začít by měli doma na Teplicku a jinde kde se ten svrab roztahuje.